Report z Apokalypsy

V pátek proběhlo v brněnském Boby centru již osmé pokračování techno párty s názvem Apokalypsa. Hlavním lákadlem se stali švédský DJ a producent Nils Danielsson aka Hardcell a anglický génius Ian Void, jehož jméno je známo široké techno veřejnosti po celém světě. Mimo nich si zde zahráli ještě DJs Pietro, Leo Lycra, Jerry a Daho, kteří nechtěli zůstat za hlavními hvězdami o nic pozadu. Na vedlejším tanečním flooru, jež byl umístěn tradičně do prostoru La-Grotty si mohli návštěvníci poslechnout některé z českých dýdžejů, mezi nimiž nechyběli například Hammersmith, Celis či Rusty Fox.

V Boby se mohli dychtiví clubbeři těšit na tradiční dekorace z Depa9, kyslíkový stan, shop s klubovými hadříky, kontroverzní balónky s rajským plynem, laserovou show a další vymoženosti. Škoda jen, že ne všechny informace na plakátech byly pravdivé, na mysli mám hlavně větu o posíleném soundu od firmy Nexo, který ve finále na Apoklaypse jaksi chyběl :o( Snad příště.

Toho večera jsem se svým realizačním týmem na místo dorazil právě ve chvíli, kdy za gramce nastupoval anglický Ian Void. Stručně řečeno, ve správný čas na správném místě.
Ian Void se proslavil hlavně pravidelnou klubovkou Geushky, jejíž popularita ho vedla k založení stejnojmenného labelu. Zde se setkal s takovými veličiami světové taneční hudby jako Chris Liebing, G-Force nebo Advent. Tento dýdžej je charakteristický svou precizní kavalitou mixů a originalitou, jež se významným způsobem podepisuje na jeho práci.
Nutno říci, že Void nezklamal ani tentokrát. Jeho set byl geniálně čistý, nápaditý, pestrý a dynamický. Měl svoji jasnou logiku, svůj vývoj. Lehkost, s jakou tento umělec vrstvil jednotlivé plochy svého setu, by mu mohl leckdo závidět. Chvíli hrál velmi tvrdě, jindy zase předváděl dlouhé melodické pasáže, dokázal vnímat atmosféru davu a předváděl to, co se po něm chtělo. Pro mě osobně se stal jasnou jedničkou večera.

Dalším headlinerem večera se stal Hardcell, vlastním jménem Nils Danielsson. Tento chlapík, žijící a tvořící ve Stockholmu, vydal velkou část své tvorby na labelu Skunkworks a k dobru si může přidat téměř dvě desítky singlů, které vyšly na značkách jako Stjartlapp nebo Devil´s Choice.
Hardcell zahrál na Apokalypse typický set plný hard techna, opět velmi dynamický a výrazný. Tolik melodičnosti jako u Iana Voida bychom u něj sice nenašli, i přesto však dokázal Nils dav velice dobře kontrolovat a bavit.

Po něm si už desky chystal brněnský Jerry, na nějž se vždy těším, neboť pro spokojenost návštěvníků je ochoten se u mixáku doslova roztrhat :o)
Jak jsem doufal, tak se i stalo. Jerry zahrál parádní set v němž nechyběl ani lehký scratching a další kravinky. Pulzující masa těl dostávala další a další energii z Jerryho desek. Ten vždy pečlivě naplánoval každý přechod či nájezd, aby mohl po chvíli lidi přinutit k radostnému ječení. Do toho všeho úřadoval opět slovenský Soski, jež svým hulákáním dokresloval atmosféru. Chvílemi jsem měl pocit, že neví, kdy přestat a jeho řev mi občas lezl na nervy, příště bych doporučil trochu zklidnit, či dovézt kvalifikovaného MCho. Přeci jen MCing není jen o tom, vyřvávat jména dýdžejů či název párty stále dokola. Chce to jen nápad a vědět, kdy do setu vhodně vstoupit a podpořit tím atmosféru.

Po Jerrym nastoupil k dílu Daho, jež z počátku rozjetou atmosféru trošku utlumil svými o něco pomalejšími vály. Později se naštěstí trochu rozjel a tak vše mohlo pokračovat neměnným tempem.
Před pátou hodinou ranní jsem usoudil, že moje oči viděly dost a proto jsem se odebral k východu.

Poslední Apokalypsa mě potěšila hlavně po hudební stránce, zde si myslím dopadlo všechno na jedničku. Škoda jen o něco slabšího zvuku, přeci jen, originální aparát Boby centra není na takovéto akce dimenzován. Zaujala mě též hlavní dekorace, která se těžko popisuje, zkuste se mrknout na fotky, tam to jistě někde najdete. Laser dělal, co mohl, animace byly OK, nicméně jsem měl pocit, že už jsem je někde viděl ;o). Můj názor na go-go je myslím dostatečně znám, nebudu se o tom tedy raději zbytečně rozepisovat. Každý ať si udělá obrázek sám.
Jediné, co mě skutečně docela prudilo, byly ty proklaté balónky. Nejen že po hale neustále něco bouchalo ale hlavně pohled na některé zubožené jedince, kteří prohráli svůj boj s rajským plynem a povalovali se ve všemožných pozicích po zemi, nebyl vskutku příliš vábný. Případy, kdy si jedinec kupuje pro jistotu hned šest balónů najednou, snad nemusím komentovat.

Další věcí, která mě docela zajímá, kdy už bude konečně na tyto akce vstup jen od 18 let? Jak je možné, že se po hale potulovali (v horším případě povalovali) uhrovití adolescenti zabalení v jakýchsi chlupatých hadrech a na pokraji kolapsu? Některým bych tipoval tak 13 let. A to je už, myslím, docela hodně velký extrém. Doporučil bych jim, aby si za naspořené peníze koupili raději svačinu, normální oblečení či nejlépe přípravek proti akné a aby se rozhodně neukazovali na těchto akcích. Pořadatele bych potom prosil, aby se s těmito elementy vypořádali hned u vchodu, aby později neobtěžovaly slušné (i když ve věci oblečení a vkusu jsme za zahraničím ještě hodně pozadu) návštěvníky.

Ani tyto záležitosti však nemohly zkazit můj dojem ze zatím poslední Apokalypsy, kterou hodnotím velmi pozitivně. Dle informací Jerryho proběhne příští rok tato akce pouze třikrát (letos to bylo 4x) ale pokud se mu povede prosadit obsazení, jež mi prozradil, máme se setsakramentsky na co těšit, bude to bomba!

Na viděnou se těší Mammoth (mammoth@techno.cz)