Subliminal Party - Veltruby

V pátek, v den s pěti dvojkami v datumu, jsem nemířil jako již tradičně do Roxy, Meccy, ani Radosti FX, či jiného velkého pražského klubu. Tentokrát jsem zatoužil zjistit, jak vypadá klubový život ve Veltrubech, malém městečku nedaleko Kolína. Agentura VLR zde pořádala akci s názvem Subliminal Party. Pokud je vám název agentury nepovědomý, pak vězte, že právě oni stojí za poněkud známějšími akcemi Viva La Resistance party (proto VLR) a díky Rádiu Bonton i za živým provedením pořadu Clubmix. Důvod, proč právě Subliminal Party, je také prostý. Hlavním tahounem bookingu VLR je Milan Kroužil, který právě z desek labelu z New Jersey sestavil aktuální díl Houseparty. Tuhle kompilaci jste mohli na párty zakoupit a také pozvánka byla vyrobena v grafické úpravě Kroužilova setu. Kdo by však čekal houseový večer, byl by zklamán. Hlavním zaměřením VLR je už po delší dobu řízný techno zvuk.

Párty byla pořádána v místním kulturním domě, jehož kapacita je kolem osmi stovek zájemců. Dnes funguje jako diskotéka, ale vzhledem ke stížnostem s hlukem, by se prostor měl definitivně uzavřít pro tyto účely s posledním červnovým dnem. 5. dubna tu ještě stihne zahrát DJ Tráva, 26. dubna tu bude Clubmix slavit své narozeniny a v červnu to bude Connect, akce propojená se serverem, který právě nyní pročítáte. A teď otázka. Jak lze naplnit kulturák pro osm stovek míst v prostředí Veltrub? Samozřejmě, že tolik mladých lidí, kteří chodí na taneční párty byste tu nenašli. Z toho důvodu fungovala zdarma kyvadlová doprava, jenž svážela a odvážela zájemce z Kolína, Čáslavi a Poděbrad. Aktuální jízdní řád si mohl každý vlastník internetu přečíst na webové adrese http://www.veltruby.cz. To vše za pouhých 50 CZK vstupného, tedy věc naprosto neuvěřitelná. Nápad své ovoce přinesl, protože ten večer byste mohli v prostorách klubu napočítat zhruba sedmset spokojených tváří, které si páteční večer přišly užít.

Akci odstartoval místní DJ EM-EF (opravdu tu nehledejte to ošklivé anglické slovíčko, ale zkratka je tvořena ze začátečních písmen Michala Fuhrmana:-). Kolem diskotékového života už se motá od svých šestnácti let, takže se může hrdě hlásit k dvanáctileté praxi. S gramofony koketuje zatím rok a do svého setu tedy logicky zapojoval i přehrávač pro dvě CDčka, aniž by měl se synchronizací rychlosti nějaké větší problémy. Při hraní neváhal do setu zařadit ani debutové album Homework od Daft Punk a lidi s nadšením reagovali na to, co dobře znali. Jinak byla jeho produkce skládána především z labelů Drumcode a Bush. Vadou na kráse byl snad jen trojitý počáteční výpadek proudu, ale jinak dál večer pokračoval zcela bez problémů. Na energii tu zkrátka byly kladeny velké nároky. Nejvíce se prý elektrické hodiny točily zásluhou počítačových specialistů, kteří si hráli s různými animacemi, včetně ostrých barevných kombinací či trojrozměrných tunýlků. Aby věděli lidé v sále, kdo že je tím, kdo zrovna udává tempo a řád v sále, točila se na zdech jména těch, kteří zrovna třímali diskžokejské otěže.

O půlnoci došlo ke střídání stráží a tak se za gramofony postavil DJ Paco, rovněž z bookingu VLR. Jeho hra se všemi možnostmi mixážního pultu patřila zatím k tomu nejlepšímu, co jsem za poslední dobu viděl a on přitom neztrácel úsměv z tváře, takže se hravě stal králem večera! Fader kmital ze strany na stranu, Paco vytahoval šavle s mistrovskou přesností a přitom nepotřeboval žádné dlouhé časové etapy k synchronizování. Byl si za gramofony hodně jistý a v jeho setu kromě říznějších dvanáctipalců Subliminal, které tu téměř povinně musely zaznít, se objevily desky i z hodně využívaných značek Primate nebo Bush. Rozhodně překvapil slavnou hitovkou od Kadoc (Night Train). Málokdo si asi umí představit, jak moc do rozjetého technosetu tenhle kousek pasuje. Kdo neuslyšel, neuvěří, ale opravdu kontakt s publikem si díky ní snadno získáte!

Milan Kroužil vystřídal v jednu hodinu a už od počátku bylo jasné, jak moc pociťuje absenci třetího gramofonu. Rád si hraje s vokály z různých desek, takže nezbývalo než rychle synchronizovat a vše ostatní uspěchávat, aby zbylo ještě místo na různé legrácky. Mám na mysli třeba úvodní hlas Jimmy Morrisona ve skladbě Bird Of Prey od Fatboye Slima. Ten Milan vkusně do skladeb z druhého gramofonu zařadil a bylo zajímavé pozorovat reakce lidí, kteří ve spojení s neznámou skladbou slyšeli známý úryvek. Po technické stránce výborný set, ve kterém se opět objevil remix Harry "Choo Choo" Romera pro CZR - I Want You, jinak mohli všichni dusat na skladby z hudebních kuchyní značek Primevil a Bush. S tanečníky, kterým předcvičovala:-) lepá Blanka, se Milan loučil opět útržky z Bird Of Prey a to už jack sluchátek do mixážního pultu zasouval opět místní EM-EF, který v řádně rozjetém setu pokračoval, aby se na závěr opět blýsknul Paco.

Zajímavý ekvivalent hlavnímu parketu netvořil tentokrát chillout, ale klasická diskotéka s ploužáky i starými "vykopávkami", jako Ice Ice Baby od Vanilla Ice, či Gangsta´s Paradise od Coolia. I v tomhle prostoru to neuvěřitelně žilo a lidi se bavili možná víc, než na 100%. Nezbývá než poděkovat za výbornou atmosféru, kterou veltrubáci ve svém kulturním domě připravili a s nadšením musím konstatovat, že i mimo Prahu už dávno nejsou lidé tak pozadu jako dříve a umí hudbu vnímat a cítit tak, aby jim mohla přinést ten správně blažený pocit pro jejich duše.