Report z koncertu Sway od FlyBoyEdy

Zdá se, že domácí hip-hopová komunita zřejmě nejeví sebemenší zájem o aktuální hudební dění ve Velké Británii. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že v pátek večer, kdy do Prahy v rámci prvního dílu nové klubové noci Empire Strikes Back (pořadatelem je všem dobře známá Depo Crew) zavítala aktuální ostrovní senzace Sway, zel klub Roxy takřka prázdnotou? Že nevíte, kdo je Sway Dasafo? Pak pozorně čtěte následující řádky Karla Veselého (http://www.karlmuzziklab.blogspot.com/), jenž najdete v aktuálním výtisku magazínu Reflex:

Londýňan afrického původu, který si říká Sway DeSafo, si svůj kredit získal v klubových soubojích rapperů, jako MC drum'n'bassých DJů i častý návštěvník vln pirátských rádií. Zarytě se odmítá podepsat velké nahrávací firmě a své desky si vydává na vlastním labelu. To mu ale v žádném případě nezabránilo, aby na sebe nestrhl pozornost hiphopových fanoušků, kteří ho zvolili nejlepším rapperem minulého roku na cenách MOBO. Porazil tak své podstatně slavnější kolegy ze zámoří 50 Centa nebo The Game. Mezi jeho hity patří skladby "Flo Fashion" a "Up Your Speed", které najdete na dvoudílném mixtape "This Is My Promo". Jeho první oficiální deska "This Is My Demo" by měla vyjít v únoru. BBC ho zařadilo mezi deset vycházejících hvězd pro rok 2006. 

Zvláštní, cena lístku v předprodeji nepřesáhla ani dvě sta korun českých, přesto všichni protagonisté pátečního večera vystupovali pouze pro do poloviny zaplněný klub Roxy. Tento fakt se nepodařil změnit ani trojčlennému kosmopolitnímu UK versus USA projektu The Regime (pánové NI, Emdee & DJ Tuco), který nám přibližně hodinu servíroval svoji příjemnou definici hip-hopu. Během jejich vystoupení svojí troškou přispěl i seňor Andreas aka Indy (Indy & Wich) a my si mohli živě (i když s menšími výpadky způsobenými zřejmě špatnou komunikací mezi Djem a MCcím) vyslechnout jeho poselství v rámci skladeb jako Velrybí Hovězí anebo 1000 MCs . O černé placky a zároveň hudební podklad se jim postaral Dj Tuco, kterého asi netřeba představovat. Všichni výše jmenovaní odvedli poctivý kus práce, jejich show nepostrádala pozitivní energii, velké nasazení a vůbec vše, co dělá hip-hop hip-hopem. Jenže, ať se nám to líbí nebo ne, hip-hop se díky géniům formátu The Neptunes za posledních 5 let natolik zvukově vyvinul a zprogresivněl, že kapely alá The Regime mě už zkrátka nudí. Užil bych si je tak před pěti až osmi lety, v pátek jsem jejich vystoupení i přes velkou porci jimi investované energie spíše odzíval (jak by řekl Busta - Gimme Some More!), přesto maximální respekt…

Maestro Sway, to bylo panečku jiné kafíčko. Hned od prvních vteřin jeho démonického vystoupení bylo zcela zřejmé, že tohle je prostě jiná a dost pravděpodobně mnohem vyšší liga! Sway i jeho dvorní DJ naběhli na pódium v hodně stylovém gangsta-militantním ohozu umocněném šátky přes obličeje (viz. promo fotky), což byl celkem působivý nástup, to musím uznat. Hodně masivní dávka energie, agresivní beaty a precizní flow vytvořily během několika málo minut v prvních řadách přítomných celkem solidní kotlík, se kterým si pak Derek Andrew Safo aka Sway během svého vystoupení vysloveně dělal, co chtěl. Trochu pochybuji, že většina underground kidz z onoho kotlíku toho večera rozluštila alespoň 50% hlášek, kterými je Sway častoval a na které tak nadšeně reagovali, ale jinak lze s klidným svědomím prohlásit, že komunikace mezi Swayem a publikem byla toho večera více než přátelská. Slyšeli jsme sérii jeho největších fláků včetně jedinečných skvostů UK rapu jako Flo Fashion a Up Your Speed, které nám mohly celkem spolehlivě napovědět, že kariéra tohoto mladého umělce bude strmě stoupat. Kombinace uk rapu a grimeu je minimálně pro mě neodolatelná! Během vystoupení Swaye jsme si mohli vychutnat také názorné ukázky zvuku jeho zbrusu nového debutového alba This Is My Demo (jeho kultovní demo nazvané This Is My Promo 1 & 2 také nepřišlo zkrátka), jehož propagaci bylo věnováno i mistrovo aktuální turné. A právě se zvukem souvisel hlavní zádrhel pátečního večera! Není to tak dávno, co se klub Roxy vychloubal novým a technicky velmi vyspělým zvukovým aparátem, přesto všechno bych zvuk toho večera přirovnal k výkonu aparatury na nějaké vesnické zábavě. Je trochu smutné, že vycházející hvězda UK rapu nebyla pořádně slyšet, a to ani nemluvím o hrozivě přebasovaném chaosu, ve kterém se ztrácely beaty a kterému se snad ani nedá říkat zvuk, ostuda… Sway byl ke konci svého zhruba hodinového vystoupení podpořen ještě jakýmsi kolegou (jeho jméno je pro mě tajemstvím), který mu pomohl odříkat pár rýmů a společně rozházet nějaká ta céda pro UK rapu chtivé diváky a posluchače. Jinak se ale během jejich vystoupení nic moc závažného, o čem byste měli vědět,  nestalo. Tohle byl totiž typický příklad koncertu či akce, kterou si užijí spíše a především skalní fanoušci s pečlivě naposlouchaným repertoárem, zatímco náhodní kolemjdoucí v tomto případě přišli tak trochu zkrátka.

Graffiti video Quality Control Vol. 3 (fungl nové video monitorující ty nejlepší graffiti akce z Prahy, Bratislavy a Německa) jsme už nestihli, to samé musím bohužel prohlásit i o za jisté vynikajících a zvukově zajímavých setech dua Double J & Tuco, kteří se nebojí kombinovat grime s hip-hopem a dalšími více i méně spřízněnými hudebními žánry. Pro mě osobně celkem příjemný dýchánek, kterému však rozhodně bylo co vytknout, až na pochybný zvuk však pro tentokrát nikoliv pořadatelům…