REPORT

 

Čtenářský report z Festivalu Trutnov

Pěkný report z průběhu letošního ročníku Open-air Music Festivalu Trutnov nám zaslala čtenářka Bet, která tento převážně rockově zaměřený happening navštívila poprvé.

 

Kdo jednou navštíví Trutnov, vrací se zpět… asi na téhle větě něco bude, říkala jsem si, když jsem v pondělí ráno sedala po festivalovém víkendu v Trutnově do auta. Letos již devatenáctý ročník legendárního rockového festivalu Trutnov open air navštívilo více jak patnáct tisíc lidí – a mnozí z nich se nedostavili do kopců pod Krkonoši poprvé. Proto většina lidí, kteří budou tento report číst, už Trutnov zažila na vlastní kůži a jeho atmosféru netřeba jim připomínat.

Já jsem se ale na Trutnov letos vydala poprvé – z části kvůli oblíbeným kapelám, z části ale i kvůli pověsti, kterou si Trutnovský open air stačil za těch devatenáct let své existence vybudovat. Slyšela jsem cosi o nezaměnitelné atmosféře, přezdívce český Woodstock, magické energii a nekomerčním pojetí.  A také, že se nejedná o masovou akci. To asi bylo to jediné, co se nepotvrdilo.

Že bude letos Trutnov opravdu velký, bylo jasné už když jsme sjížděli po silnici z kopce dolů k tomuto městu na úpatí Krkonoší. Z dálky bylo vidět louku plnou aut a stanů. Netroufnu si odhadnout počet aut, které se na louce v kopci naštosovaly, ale rozhodně zabíraly docela velkou plochu. V pátek brzy odpoledne už byla místa pro stání pouze hodně vysoko na kopci. V té chvíli jsem si říkala, že jestli začne pršet, bude asi problém dostat se zase zpět dolů na asfaltovou silnici.

První, čím Trutnov open air příjemně překvapil, byla absence prohledávání batohů a vyhazování vlastních plastových lahví s vodou. Jediné, co z pochopitelných důvodů mělo vstup do areálu zakázáno, bylo sklo. Sice nás zarazilo, když kamarádovi chlápek ze security přikázal otevřít knihu (snad jestli v ní něco neukrýval?), ale jinak žádný problém s ochrankou nebyl.

Naší první zastávkou v pátečním odpoledni byla druhá stage a vystoupení chrudimské kapely Chocolate Jesus. I když se jednalo o první kapelu vystupující v rámci celého festivalu na druhé stage, pařících příznivců si našla dost. Nejsilnější část kapely - charismatická zpěvačka Kristýna dokázala svým osobitým projevem a  chytrými texty-básněmi rozproudit krev slušně velkému davu.  Nechat se bavit "čokoládovým ježíškem" jsme vydrželi až do konce a rozhodně to i přes lákavý program na hlavní stage stálo za to.

Hlavním lákadlem pátečního večera byl pro některé punk Visacího zámku nebob -123 minut, pro jiné zase undergoundoví The Plastic People, každopádně nejvíce to rozjela pardubická Vypsaná fixa. Prostor před hlavní stage se zaplnil do posledního místečka a dav těsně pod pódiem utvořil jednu velkou skákající masu připomínající tsunami Nadšeně jsem se vrhla přímo doprostřed, ale dav byl neúprosný a prostý pud sebezáchovy mě po chvíli donutil drát se trochu mimo běsnící lidi. Vystoupení Fixy zklamalo i nezklamalo – jistě nakrmila pořádnou dávkou svýh hitů fanoušky, na druhou stranu svůj repertoár oproti jiným festivalům příliš nezměnila.

Vypsanou fixu těsně před půlnocí nahradila trojice The Presidents of the USA, největšího lákadlo pátečního večera. Tři  Američané ze Seattlu v košilích a kravatách nedovolili rozjetému publiku svojí energickou hudbou vydechnout. A to je asi vše, co si z pátečního večera pamatuji.

Sobotní hudební produkce začala překvapivě již před desátou dopoledne. Někteří ani neopustili areál a spacák rozbalili (někteří asi ani  nestačili) mezi stromy přímo v místě všeho dění. Typické ranní fronty u umyvadel, kde v jednu chvíli tak trochu přestávala téct voda, se nevyhnuly ani Trutnovu. Davy lidí proudily do centra Trutnova hledat něco k snědku ve zdejších supermarketech, další posedávali před pódii a nechali se kolébat hudbou prvních kapel. Z laviček, které tvořily velkou část prostoru před hlavní stage, se lidé začali zvedat až s vystoupením plzeňského Tleskače a následujících Sto zvířat. Zpátky na lavičky publikum opět usadilo vcelku nevýrazné vystoupení Ivy Fruhlingové, oproti ní Monika Načeva, DJ Five a Michal Pavlíček zaujali zcela určitě daleko víc.

V sobotním odpoledni se dostal na program i ten náš milý bývalý premiér Paroubek. V návaznosti na telefonát z minulého roku, kdy na otázku proč byl rozehnán Czech Tek, Paroubek zareagoval pouze "Haló" a zavěsil telefon, nechali tento rok natisknout organizátoři několik tisíc pohlednic s "HALÓ?!" na přední straně. Několik tisíc lidí mu pak věnovalo trampskou odrhávačku "Ty jsi to moje zlato". Jenom škoda, že neuvidíme i Paroubkův výraz, až si bude těch několik tisíc pohlednic vybírat ze schránky…

Vybočením ze stylového zařazení festivalu bylo vystoupení Evy Pilarové. I když jak se zdálo, tak změna stylu po Kurtizánách z 25. Avenue rozhodně nevadila. Dnes už šestasedmdesátiletá Eva Pilarová měla prý před vystoupením na Trutnově trému jako nikdy v životě. Ovšem po té, co spolu s ní zpívalo její klasické hity jako Láska  nebeská nebo Oliver Twist i několik tisíc nadšených lidí, jí musel zbýt akorát výborný pocit úspěchu a dojetí.  

Třetí den festivalu zahájil svojí pornopoezií Záviš – pro ty, co ho neznají, to bylo na dopoledne docela silné kafe. Největší prostor snad v rámci celého festivalu dostal odpoledne Malý taneční orchestr Divadla Sklep. Tomáš Hanák a jeho kolegové ve výrazných kostýmech svým satirických, vtipným a chytrým humorem bavili více jak dvě hodiny. Support Lesbiens si mezi rockery také našli své příznivce, akorát jejich neustálé odvolávání na rockové kořeny kapely mi připadalo až trapné – když dobrovolně sklouzli k popu, tak proč se chovají jako by se za to styděli?

V lehčím rázu pokračoval program na hlavní stage i večer a to s kapelou Monkey Business. Ti se prý obávali, že v neděli večer již na Trutnově nikdo nebude, ale zcela zaplněný amfitéatr před pódiem je určitě přesvědčil o tom, že Trutnov se tento rok opouštěl těžko. I když stanoviště v neděli trochu prořídlo, ještě v pondělí stálo na louce aut požehnaně.

Trutnov nelze hodnotit jinak než kladně. Pokud vám nevadí se pár dní pořádně nemýt, spát (nebo vůbec nespat) s hlavou do kopce, jsou vám sympatičtí indiáni a Rychlé šípy, rádi zapaříte na často hrané nebo i méně známé kapely, tak vám toto léto bohužel něco uniklo. Ale pořád ještě máte šanci vyzkoušet si onu pověstnou atmosféru Trutnov open air music festivalu zase koncem srpna příští rok.

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016