REPORT
Romanův report z One Night! v Roxy
Ryze český line-up a z reproduktorů hity, které pamatují co už jste možná dávno zapomněli. Sympaticky zaplněný parket ještě před půlnocí, dobrá nálada a všude kolem vás samí příjemní lidé. Dost atributů na to, aby vám tenhle mejdan zůstal v paměti co možná nejdéle. Trojlístek DJských mazáků z Radia 1, jmenovitě Dan Cooley, Béla En a Josef Sedloň, připravil všem na dalším pokračování pravidelné party One Night! skvělý hudební zážitek především ve jménu rčení, že starý desky do popelnice rozhodně nepatří. V chill-outu jim pak zdárně sekundovali Mowgli a Juanita Juarez.
Chyť si svůj hit!
Žádné talentové zkoušky z tělocviku po vás v Roxy rozhodně nikdo nepožadoval. Chytit si svůj oblíbený hit dokázal naprosto každý a jelikož se jich za ten večer stihlo zahrát požehnaně, na své si přišli opravdu všichni. Stejná dekorace, která vítala návštěvníky pátečního Human Traffixu, vítala také ty sobotní. Jejich počet zdaleka nedosáhl pátečního score, ovšem co do dochvilnosti by se pátek se sobotu nemohl vůbec srovnávat. Nebudu ale zastírat, že za tuhle sympatickou skutečnost mohl tak trochu vstup do jedenácté večerní zdarma. Prvně hrající Dan Cooley si na nezájem ze strany clubberů stěžovat určitě nemohl a i když pohyb po parketu začínal jako tradičně značně nesměle, všechno se to dělo o hodiny dříve, než obvykle. Nebylo ovšem divu. Nebo vás by snad na parket série složená z Underworld, Depeche Mode, Fatboye Slima nebo Sono nevytáhla? Nebylo pochyb o tom, že co chvíli proběhlo někomu po zádech ono známé a příjemné mrazení, to když zazněla zrovna "ta jeho". V tu chvíli se vám najednou vrátily krásné vzpomínky z minulosti a v kombinaci se skvělými světly kroužícími po celém parketu to byly až hypnotické momenty. V mém případě taková chvíle nastala, když zazněla Petal od Wubble U a to v celé své originální kráse. I po těch mnoha letech je tahle skladba stále sexy.
Prime Time po celou noc
Možná se čas mezi jednou a třetí ranní chápe jako ten hlavní, ovšem pro One Night! byla prime timem celá noc od desíti do půl šesté. A tak bylo nejspíš jedno, v jakém pořadí kdo odehraje svůj set. Dan Cooley spolehlivě rozehřál celou Roxy a v podobném duchu pokračoval i Béla En, který nastoupil po něm. Jako fanda breakbeatového kufru Josefa Sedloně jsem sice zprvu trochu protestoval, ale Béla mi nedal příliš šancí, abych v tom nadále pokračoval. V rychlém a občas i poměrně tvrdším rytmu servíroval jeden hit za druhým a co se týče atmosféry, tak neslevil nic z toho, co před ním nastolil Dan. Starší fláky střídaly ty ještě starší a mimo jiné se dostalo na Spitfire od The Prodigy či Bring It Back od Moloko v remixech anebo Star 69 od Fatboye Slima či Ajare od Way Out West v originálech. Ve smršti proláklých houseových desek si své místo našly i novější kousky, například Put Your Hands Up For Detroit od Fedde Le Grande anebo Yeah Yeah od Bodyrox. Velkou radost mi udělal Trentemollerův remix Mobyho Go. Ve tři hodiny nastoupivší Josef Sedloň se ještě s první deskou položenou na gramofon držel rovného beatu, ale hned v zápětí, spolu s Relax od Frankie Goes To Hollywood, zabředl do svého typického breakbeatu, což dělalo mému srdci maximálně dobře. S tímto faktem se bohužel neztotožňovaly moje utahané nohy a čím dál víc se zavírající oči a tak jsem jim nakonec musel dát za pravdu, že za ty dva dny bylo těch zážitků už dost a že pohodlná postel a dlouhý spánek bude pro ně tou největší odměnou.
Trojice statečných z Radia 1 předvedla, že povedená akce a hlavně skvělý mejdan se může obejít i bez zahraničních hvězd nebo předraženého vstupného. Když se na party sejdou lidi, které máte rádi, ať už v pozici hrajících DJs anebo kamarádů, které máte po svém boku, není příliš velký prostor pro zklamání. One Night! v Roxy žádné nenabídla a rozhodně si našla místo v mém srdci a k tomu zabrala jednu paměťovou stopu v mém mozku. To abych nezapomněl, že v dubnu tu bude One Night! zas.