Hybrid v Roxy - report od Romana

Když jsem psal v plné síle, myslel jsem tím samozřejmě už jen dvojici protagonistů Hybrid, protože než k nám vůbec stihli tvůrci alb Wider Angle, Morning Sci-Fi nebo I Choose Noise a remixéři jmen, nijak zvlášť zajímavých, BT, Radiohead, Carl Cox, Moby či Alanis Morissette zavítat, stačili se ze tří rozpadnout na dva. Zakladatel Hybrid, Lee Mulin, po debutu v roce 1999 Hybrid opustil. Ale dva jsou stejně více než jeden a tak únorová Breaksome s přehledem trumfla listopadovou Reason v roce 2001, kdy v Roxy hrál po boku Jamese Zabiely, Richarda Forda nebo Joela Einhorna pouze samotný Mike. A dlouho vypadalo, že na to bude Mike opět, v případě Breaksome, sám. Nakonec se fanouškům jejich sen splnil a i když ne live, tak alespoň společně v breakbeatovém setu zahráli Hybrid ve slušně zaplněné Roxy klasicky dvě hodiny.

Když na pódium nastupovali Hybrid, měli atmosféru skvěle připravenou od Kaplicka. Resident Breaksome a český breakbeatový král, který své ovečky v Roxy nikdy nešetří. Ani dvacátý třetí únor pro něj nebyl jiný, než kterýkoliv další únor a vůbec každý den v roce. Ten by vám prvotřídní breakbeat zahrál snad i kdyby jste ho o půlnoci vzbudili. I přesto, že je residentem, uskrovnil se na pouhou hodinku setu. Její čas však skvěle využil a namísto nějakého mazlení a předehry šel rovnou ostře na věc. Rázně a tvrdě to jde i v breakbeatu a lidi dali jasně najevo, že tahle kombinace se jim líbí. V hojném počtu přišli ještě před půlnocí a s nástupem Kaplicka to na parketu jen vřelo. Vlastně ještě před ním úřadoval na pódiu Heytos a neřekl bych, že to zrovna flákal. Už v jedenáct se po parketu pohybovali tanečníci a obě ruce na jejich spočítání by vám určitě nestačily. I to je myslím dostatečná poklona pro tohoto DJe, protože v jedenáct se obvykle ještě moc netancuje.

Hybrid na sebe nenechali čekat. V jednu hodinu se oba dva postavili ke svým přehrávačům CDček a spustili. A vůbec, mě prostě ty CDčka nějak nesedí. Ten pohled, kdy se vedle mixážního pultu netočí krásně lesklý, černý vinyl, ale pouze bliká mašinka a vy jen tušíte, že se něco točí uvnitř a místo prstů DJe to olizují paprsky laserů, ten mi prostě nesvědčí. Naštěstí tento neduh uměli Hybrid přebít svým odrovnávajícím stylem a fakt, že tu na ně v mírném neklidu čekám přes pět let, poměrně rychle smazali. První hodinka byla nejvíc úžasná. Hybrid hráli breaky a nic než breaky. Možná trochu škoda, že nehráli oba společně. Nejprve začal Mike a Chris jakoby se nudil. Pokuřoval, občas se "naoko" přidal v povzbuzování davu k Mikeovi, ale jinak se o zábavu všech lidiček staral jen jeho parťák. Po čtvrthodince se oba vystřídali a s každým dalším střídáním, jehož interval se zkracoval, oba pochopili, že lid zdejší je má skutečně rád a ačkoliv hráli stále rozděleně, přišlo mi, že se mnohem více baví.

Byl to "pouze" breakbeatový set a tak na kolekci jejich největších hitů pěkně pohromadě a třeba i s doprovodným vokalistou jste si mohli nechat již předem zajít chuť. Ale i zjištění, jakou další muziku mají rádi nebylo na škodu. Ačkoliv jsem si ve víru oslav jejich příjezdu a užívání si atmosféry nedělal příliš poznámek co právě hrají, možná i nějaká jejich vlastní věc zazněla. V převaze byly ovšem breaky jiných producentů a v polovině setu také rovné beaty progressive tranceu. Tahle část patřila asi k té nejslabší. Ne, že bych progressive trance/house neměl ve své oblibě, a ne, že by na Breaksome musel znít čistě jen breakbeat. Ale když ta jejich první hodinka jim tak náramně šla... Pánové mě vyslyšeli a zbytek svého setu zasvětili už jen vylomeninám, které jim tak dobře jdou. Vrchol setu krátce před třetí hodinou ranní byl přímo úchvatný.

Turtlesquad DJ se mohl těšit z atmosféry, co by se dala krájet a také z toho, že mu houfně nezačali lidé utíkat k barům a šatně. To jen já. A doteď z toho mám výčitky. Breaksome není party pro opuštění jejího zázemí ještě před klasickým deathmatchem, který nechyběl ani na jejím únorovém pokračování. Ale i když moje hudební zlomeniny nepotřebovaly sádru ani ošetření doktora (leda možná nějaké pěkné doktorky), tak klid na lůžku jsem jim předepsat musel. Bohužel. Příště se už určitě polepším.

Musím přiznat, že takové dlouhé čekání na své oblíbence už příště zažít nechci. Ještě před samotnou Breaksome jsem se trochu obával, co když se to dlouhé čekání a těšení se změní ve fiasko anebo pouhý průměr. Naštěstí se klasický scénář takovýchto případů nekonal a dobrém světle a čistém zvuku předvedli Hybrid, zač je toho zlomený loket! A příště už určitě live, neasi :-)