REPORT

 

Report z Rokolectivu od Machine Funck

Jak už jsme vás informovali, proběhl minulý týden v Rumunsku Festival alternativní hudby s názvem Rekolective. Line-up byl hodně nadstylový, až experimentální a po celou dobu byl kladen důraz i na vizuálno. Bukurešťskému publiku se tak představila čerstvá vlna z Francie plus namátkou Švédska, geniální audiovizuál z Japonska, oldskool electrofunk z Ameriky a třeba taky mašiny z Čech:) A právě dvojka Machine Funck pro vás sepsala své dojmy.

 

Trochu pohody sem, trochu pohody tam a vyrážíme na první den programu Rokolectivu. Dorazili jsme na místo a pomalu nás rozehříval Christopher Just. Zvuk měl prima, jenže na živák decánko suchý, ale občas slyšitelné zaškobrtnutí možná znamenalo nějaký technický potíže. Příjemné tepavé minimalcosi v nás probudilo objevitelský sklony a šli jsme prozkoumávat zákoutí celýho baráku. Stará čtyřpatrová kancelářská budova přilepená na zadní stranu Národní opery kromě velkého sálu s kapacitou cca 700 lidí a menšího kinosálu v přízemí nabízela tři stage neprozkoumaného terénu. Staré stoly, skříně, židle, rozpadlé zábradlí, omlácená omítka, křivolaké schodiště. Trochu punk:) No, na konci našeho průzkumu jsme se vyloupli přímo vedle dámských záchodků. Hurá teda do první řady.

Na programu byl švédský Mikael Stavöstrand. Začala trochu nenáročná dupačka, pod hlavičkou live se skrýval CD player a sampler, ze kterého Mikael pouštěl celé tracky. Bez míchání, ale s ladem a skladem. Zpočátku nechápaví lidé se ke konci už solidně chytali. No ale mě na ty zremixovany a zbootlegovany Oldfieldy a jiný starotinky teda nenachytal. Přihodit pořádnej kopák k elektronickejm vykopávkám z konce 70. let není úplně moje štýlo. Ale co, na bar se dalo dostat, místní pivo docela v pohodě, atmosféra v plném klubu vřelá a výborná, zvuk fajn! Co dodat? Vodku...

Někdy po jedný hodině (hmm, přesnost plus mínus fíkus) se na pódiu objevili dva francouzi v kloboucích. Jako správnej groupie jsem k nim naběhl a že jsme přijeli jenom kvuli nim až z ČR, tak ať se pořádně snažej. Pánové Noze už byli luxusně rozparáděný, ale flašky vodky otevřeli až když stáli za pultem. Mě osobně se to dost líbilo, viděl jsem je naživo poprvý, ale jejich vystoupení a tvorba mi není úplně neznámá, ale i tak předčili moje očekávání ve svém, podle pořadatelky, prý průměrném vystoupení. Došlo na procítěný zpěv, obíhaní pultu z technikou a napájení první řady vodkou, živelný řádění i spontánní svlékání triček. Pro nás teda zábava od prvního do posledního kopáku.

Pak začal hrát Thomas Brinkmann, ale pro nás už byl čas jít domů. Po cestě jsme ještě stihli místní kebap a pak už hurá do hajan, ať jsme ready na další den. Ale v kuchyni jsme se trochu kousli a po politický debatě plný slz, urážek a lítacích talířů jsme finálně zapluli až dlouho po východu slunce..uff:)

Vstávání bylo v pohodě, já už měl nakročeno do pracovního rytmu, zapojil jsem veškerý soustruhy a ladil poslední samply a pak jsme ještě dodělávali track, kterej ve stínu předchozího večera dostal název Litter Computer People. No těšte se na hustou haluz! A pak už se ozval náš local guide - Lukáš Mělnícký z Českých center, kterýmu patří masivní dík za dokonalou péči - a odvezl nás na místo.

Pořadatelka a její pomocnice (ano, festival stojí na bedrech čtyř holek a jednoho kluka) vše ukázaly a ujmul se nás bezva týpek a přitom absolutně profi zvukař z Mnichova. Zvučili jsme jako poslední a začínali jako první. Všechno v klidu a v pohodě, začínat se mělo v půl desáté, ale nikdo si nedělal hlavu, že se vše o hodinu posunulo. Ani návštěvníci. Zvukovka se pomalu přehoupla ve vystoupení. Atmosférky jako Filastine, Modeselektor a Tipper na začátek, pak zlom Espionem a už se jelo na plný obrátky. Kamil v dobrém rozmaru zaseklej za svejma strojema se ani nechtěl vystřídat :). Nakonec ale svolil, v dalším zlomu jsme beaty srovnali do pravidelných řádků a ze soundsystému ozvaly i Ondrovy vymazlený samply. Když se prostor zaplnil a lidi reagovali, vytasili sme se s čerstvym matrošem, vyzkoušeli, zapsali poznámky a tak...

Ještě pár smyčců od Apparata, malou syntetickou bouři na rozloučenou a pak už byl konec. Na scénu přišel sympaťák Jimmy Edgar a rozbalil pomalý a hrubý detelefunk (detroit electrofunk) beaty, oldschoolový synhty, vokodér a vycpanou vránu na mixáku. Během jeho setu jsme vyškemrali vodku od Noze (omrkli kočku Uffie;-), skládali gear a odvezli ho zpět na ambasádu, ale stihli jsme pár kousků z konce jeho setu - parádní electro detroitu, co se fakty blbě popisuje. Zkuste poslechnout na Myspace.com/colorstrip. Začal jsem pokukovat, co se kde děje - za chvíli měli začít Feadz & Uffie, další favoriti. Uffie jsem našel v těžkym komatu v backstage, prej jí je celej den blbě. Na klavír to tam rozjížděli Noze a udělali si privát francouzskej mejdan s vodkou a vínem. Zdma mezitím začaly bouchat rovnější beaty, tak jsme vykoukli ven. Diktoval Feadz. Daft Punk, Justice, Technotronic a podobný fláky, něco z mýho oblíbenýho revíru, něco naopak vůbec, ale ten týpek to tak servíroval, že to byla sranda, vo tom žádná. Jestli mám nějak ve zkratce charakterizovat jeho vystoupení, tak asi slovy "pod kontrolou" - dva cd playery, publikum, rozpařený vjs i veškerou zbejvající pakáž včetně MF, co se motala kolem pódia. Mezitím se místní crew snažila probudit Uffie, ale marně. Banda na pódiu se bavila, místní gay všechny pusinkoval, švýcarskej DandyJack si ochotně a vytrvale připíjel na všechno možný, Jimmy Edgar se nechal slyšet, že DEMF vůbec nereflektuje současný dění v Detroitu a šel si sbalit toho ptáka. Pak se objevila Uffie a ani ona nevydržela ten tlak a neodmítla šampáňo. Vzhledem k tomu, jak jí ten den asi bylo, tak předvedla dobrý vystoupení. Feadz za gramcema, ona se svým dětským hláskem a vzezřením za majkem. V pohodě, hoodně v pohodě.

Rádi bysme upozornili na atmosféru, která v tu chvíli vládla někde na pomezí pódia, backstage, baru a publika - krutomejdan! Nikdo nic neřešil, protože nikdo nehřešil, bouchaly se šampáňa, protože všechnu vodku vypili Noze (už druhý den po sobě:), nikde žádný hvězdný manýry, přestože headliners nejsou žádný vořezávátka (zdravíme Ladidu), kecal každej s každym nezávisle na původu a oblíbený muzice, kterou každej mastil dle svého gusta a umu a né dle diktátu čehokoliv a kohokoliv (zdravíme Orbitha). Respect všem a maximální potlesk pro slečnu pořadatelku za výběr.

Pak se za gramce a mašiny postavili DandyJack & Sonja Moonear a rozjelo se další kolo otevírání lahví. Příjemný minimal techno, třetina z gramců (Sonja), třetina ze software (ableton) a zbytek z hardware (Akai MPC 3000, ClaviaNordModular, a ňákou krabičku od Yamahy) a to všechno naráz. Sem tam acidová linka, semtam nejakej Hawtin nebo Villalobos. Jo, to bylo taky v pohodě. Cesta domů byla tentokrát rychlejší, bez záseků, ale o to víc v mlze...to poslední červený mělo zůstat na baru...

Byl přichystanej i program na něděli, v sedum se začínalo v trochu megalomanským paláci, kterej byl postavenej za toho diktátora, kterej má ve jméně "c" s ocáskem, a tak ho sem moc nevyšvihnu. Než jsme tu masu obešli k tomu správnýmu vchodu, Reactable showcase už byla v plným proudu. Ve zkratce - máte takovej kulatej svítící stůl, na kterej dáváte různě tvarovaný kostičky a každá z nich má nějakou funkci - sampler, generátor vln, efekt, atd. A než bych vám to vysvětlil, tak se radši mrkněte na video. Před zprovozněním další show byl trochu čas se porozhlédnout. Nacházeli jsme se v prostorech muzea současnýho umění, hlavní sál byl tak dvakrát větší než velkej sál v Abatonu, na zemi parkety a plovoucí podlaha a bylo úplně plno. Všichni seděli, leželi, postávali a užívali si dobrou muziku, projekce a tak vůbec. Mezi lidma se volně pohybovali zvířátka z pátečního nebo sobotního výběhu, všichni v dobrý náladě, Noze vyjímečně bez flašky vodky, Dandy Jack furt v dobrý náladě. Po mejdlománii z posl. dvou dnů celkem prima chillout.

Druhým projektem byl Pierre Bastien, který si postavil vlastní kolovrátkovej orchestr. Vemte merkur a spojte ho tak, aby trochu rachtal, dětskej luk přeměntě na smyčec a třete s ním o kámen, na klávesy přidělejte mechanismus ne nepodobnej flašinetu a rozjeďte one man show s jazzovou trubkou. Máme tu aspoň kousek videa, popisuje se to fakt špatně, protože to bylo úplně jiný a naprosto úžasný (prohlédni si video). I s přídavkem! Jako další nastoupila domáci dvojice, výtečnej animátor Vali Chincisan a IDM producent Minus. Taky výborný, rozlámaný a rozbitý beaty podložený krásnejma plochama, no skoro se mi ani nechtělo sedět, ale bylo takový dusno, že jsem se prostě jenom rozplác a poslouchal. Prvních pár songů anglického oneman projektu Freeform bylo nepochopeno a neoceněno. Někdy v půlce zahrál dost dlouhej a dost výpravnej track s rovným beatem a už jsme byli všichni jeho. Akai MPC 1000, Korg KaossPad, NordLead, Alesis AirFX, mikrofon, jeden počítač na projekci...a to vše "opravdu" minimalisticky pojato. No, zvládal toho naráz celkem dost, všechna čest.

A pak přišlo něco, s čím jsme nepočítali. Kamilovi se výjimečně chtělo spát, jablka na baru už došly (to není žádnej místni alko drink, ale normálně kus ovoce), ale za škopky se posadil takovej hrubej japončík Doravideo, nastartoval Max/MSP, nahrál nějakej vlastní "cože" a spustil. Každej úder do škopku přehrával nějakou část videa a jedním ze škopků měnil tyhle části, takže měl různý filmy a různý scény a pomalu v nich a mezi nima proplouval, všechno synchronizovaný na jeho údery (prohlédni si video). U filmů zůstal navíc i originální zvuk, takže jsme si mohli vyslechnout Bushovy projevy, roštěnky z Kill Billa a tak. A teď ještě teda dodám, že týpek do těch škopků mydlil jako o závod, spadlo mu u toho pár věcí ze stolu a skoro i laptop. Prostě pořádnej vylámanej mazec a to video k tomu bylo taky solidně rozbitý, navíc když kromě politickejch a válečnejch projevů samploval hlavně horory nebo koncert Kiss... Úžasný!

A pak už byl konec, nikomu se nechtělo pryč, ale nakonec jsme se i my vydali na hodinovou okružní cestu okolo paláce a domů. Další den ráno jsme jenom oběhli město a asi dvě hodiny hledali nejdřív pohledy a pak poštu, abychom mohli maminkám a babičkám napsat...


La revedere, Bucuresti!


Jestli vás zajímá, jak se měli Machine Funck v Rumunsku i mimo festival, tady najdete předcházející povídání z celého výletu, na které tento report navazuje.


Kompletní fotogalerie z výletu do Rumununska

2007-03 Rokolectiv

Prohlédněte si video Feadz & Uffie live



Jimmy Edgar live


Festival Rokolective
http://www.rokolectiv.ro/2007/index.html
http://www.myspace.com/rokolectiv


Artists na Rokolectivu:
Dandy Jack - http://www.myspace.com/vortexdynamics
Noze - http://www.myspace.com/nozecircus
Feadz - http://www.myspace.com/feadz
Uffie - http://www.myspace.com/uffie
Jimmy Edgar - http://www.myspace.com/colorstrip
Thomas Brinkmann - http://www.max-ernst.de
Doravideo - http://www.sonore.com/artist/Doravideo/ nebo http://www.macaronirecords.com/doravideo-biography-e.html
Pierre Bastien - http://www.pierrebastien.com/
Reactable Showcase - http://en.wikipedia.org/wiki/ReacTable nebo http://mtg.upf.edu/reactable/

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016