Global Connection

Tak tu máme léto, teploty se šplhají dramaticky vzhůru a na mnoha z nás to zanechává viditelné náslekdy. Slečny odhazují svršky a vystavují na odiv své vnady, pánové zase kvapně nakupují permanentky do posiloven, aby se zbavili svých pneumatik, které jim přes zimu narostly. Ano, je to doba hojnosti a blaženosti, doba na lásku a jiskřící flirtování, doba, kdy se taneční parties přesouvají ze zatuchlých interiérů do volné přírody. Ano, je to doba letních festivalů! A nutno říci, že letos bude léto pořádně horké a objeví se zde hudební interpreti, na které jsme dlouho čekali. To je však trochu jiný příběh, pojďme se vrátit k akci, která proběhla na brněnském výstavišti na volném prostranství před pavilonem Z a nesla název Global Connection.

Global měl velké ambice a plánovaný line-up byl vskutku potěchou pro fajnšmekrovo oko. Největší perlou měl být jedinečný detroitský DJ Juan Atkins, který položil základy pro styl techna zvaný detroit, jež je charakteristický typickým strojovým zvukem a atmosférou velkých a ponurých továrních hal. Bohužel Atkins z určitých důvodů nedorazil a tak nezbylo než vztekle zatnout pěsti a "spokojit se" se dvěma dalšími hlavními protagonisty - slovinským Umekem a aglickým Adventem (aka Cisco Fereirrou). Oba dokázali sice hravě absenci Juana Atkinse eliminovat, někde v hloubi duše se mi ovšem usadil smutek z jeho nepřítomnosti. Dle programu si mohli návštěvníci toho večera vyslechnout ještě DJs Luccu, Pavla Bidla, Orbitha, Radana Macha, Niku 77, Agenta, Vika, Javase... Jestli ovšem všichni zahráli, jak měli, nemohu posoudit, neboť pohybovat se souběžně na 3 floorech je úkol téměř nadlidský.

Ano, na Globalu byly skutečně 3 floory, z nichž hlavní byl na volném prostranství a byl zastřešen, další dva měly podobu stanů, v nichž se dalo řádit bez ohledu na případné rozmary počasí. A rozmary se skutečně objevily. K večeru se nad Brnem přehnala smršť, jež pustošila zahrádky a mírné krupobití cuchalo nervy nepřipraveným pohodářům. Naštěstí se bouřka přehnala kamsi do Rakous a tudíž mohla taneční akce proběhnout hladce jako po másle.

Pro mě osobně se stal jasným favoritem hlavní floor, kde jsem trávil nejvíce času a před jedenáctou hodinou, kdy jsem dorazil se začal pozvolna plnit. Drobné kalužiny sice za několik chvil proměnily mé tenisky v "cosi" špinavého, ale náladu mi to rozhodně nezkazilo. Ještě před začátkem Umekova setu jsem si odskočil na druhý floor, kde jsem ke svému pobavení zaslechl jisté bladeovské motivy (pro neznalé, jedná se o legendární scénu na jatkách ve filmu Blade, kde si upíři vesele trsají v proudech krve, jež na ně cáká ze speciálně upravených protipožárních ventilů, mňam). Po vyslechnutí této lahůdky jsem se tedy přesunul na první stage, kde už mohutný "Uroš" Umek rozehrával svůj setík. Bez debat se znovu potvrdilo, že tento dýdžej si pozornost zaslouží, neboť to, co hrál, mělo hlavu a patu a jeho styl se stává opravdu pověstným. Dynamické a našlápnuté techno si lidi získalo a připravilo je na další skvělou záležitost zvanou Advent, který se blýskl svým typickým live projektem. Cisco svůj výstup rozjel pěkně svižně a zhruba v polovině zařadil (jak předtím avizoval) nefalšované elektro, což mě osobně opravdu potěšilo. Po této příjemné změně zakončoval Advent svoji show pěkně zostra a dav mu to spolkl i s navijákem. Go-gos si šly časem někam odfrknout (nebo možná odřachnout?) a tak jejich místa brzy zaplnila parta nepovolaných mládežníků, jejichž počínání však vyznělo velmi, ale velmi trapně. Go-go tanečníky nemám obecně příliš v lásce, ale tohle bylo trochu moc (ve srovnání s nimi byly slečny, které tu byly skutečně od tance a ne od machrování, opravdovou pastvou pro oči a já se jich zastávám). Každopádně mládenci si svých pět minut slávy jaksepatří užili a možná se cítili o něco důležitější, přejme jim to. :o/

Během Adventova hraní jsem zkoumal složení návštěvníků a hledal nějaké rádoby extravagantní typy v šílených dresech, abych se přesvědčil, zda lidská hloupost kvete i v létě... Kvete. Naštestí ne až zas tak moc a tak jsem si mohl alespoň protentokrát oddechnout a kochat se pohlednými dívkami, které se vrtěly jedna báseň. Fotografové (kterých bylo opět až hanba) fotili ostošest a někteří z nich dokonce dvěma foťáky zaráz (ehm, víme o kom je řeč, ne? ;oD). V davu jsem zahlédl i několik známých brněnských chytrolínů, kteří si opět nemohli nechat svá moudra na jindy a častovali jimi nic netušící návštěvníky. No, někteří jim to možná baští, ale doufejme, že jejich přítomnost časem vyšumí do ztracena a my si budeme moci udělat svůj názor na cokoliv sami, aniž by nám někdo tak přeochotně pomáhal... :o)

Dosti však lamentování (které si odpustím málokdy) a přejděmež k samému závěru akce, o který se postaral oblíbený Orbith, který se orientuje na styl hudby, který mi opravdu sedí, a to tech-elektro, i když Orbith se dokáže hravě přizpůsobit dané atmosféře a učinil tak i nyní. Jeho setík byl agresivnější, než jsem čekal ale po Adventovi to bylo to pravé medové a já ho za to chválím, ne-li rovnou velebím. Všechno šlo jak po drátkách, lidé se bavili a po čtvrté hodině ranní nastal... Konec. Ano, konec akce byl naplánován na tuto hodinu a pro mnohé to bylo překvapení (inu, jak se říká: štestí přeje připraveným). Hudba ztichla, lidé si zapískali, sebrali se a šli pokojně domů nebo na afterparty, čemuž já se vyhýbám jako čert kříži. Lidí ubývalo, pošmourné oblačno věštilo deštík, který skutečně přišel a zlehka skrápěl opuštěné stany...

Nakonec si opět neodpustím male resumé. Akce Global Connection se dle mého názoru vydařila opravdu dobře. Schopná organizace, bravurní obsazení (velké mínus má u mě akce kvůli absenci Juana Atkinse), skvělý zvuk s přihlédnutím k tomu, jak blízko sebe jednotlivé floory byly, kvalitní světelný park, opravdu zvláštní animace, spousta čerstvého vzduchu zadarmo, velké a dobře zásobené bary s "žetonovým systémem" a příjemnou obsluhou, výborní lidé, pohodová atmosféra, dostatek WC, pitná voda zadarmo, vypečený chillout, přítomnost kolegy Jukiho... co víc si vlastně přát? Snad jen, proč mají pražáci na Globalu Richieho Hawtina, to je přece nefér. :o(