Citadela - Xenomorph

Citadela je v Brně již natolik zavedená akce, že jakékoliv pokusy o její bližší definici by byly urážkou pro ty, kteří ji navštěvují pravidelně. Snad nikdo si už nedovede Citadelu představit na jiném místě nežli v útulných a luxusních prostorách Boby centra, které je synonymem přepychu a pohodlí. Snad pokaždé se můžeme těšit na zajímavě sestavený line-up, který počítá s lidmi oplývajícími různým hudebním vkusem. Nejinak tomu bylo i tentokrát, na hlavním flooru (Laser show hall) exceloval vynikající Anthony Child aka Surgeon z Velké Británie, zdatně mu sekundovala okouzlující kanadská dýdžejka Lori Ward aka Hi-Fi Princess, příjemný set si zde odehrál i rakouský Adelic a samozřejmě nesmím zapomenout ani na "řezníka" Kaisersozeho, experimentátorské duo Ginger & Daho, plzeňského Šmafa či šikovnou dvojku Mischu a Hubisse. Na tranceovém flooru (La Grotta) se představili DJs Pico a Antenna ze Slovenska, E.S.W.L či ostravský Blond, v chill-outu (Cafe de Paris) si potom zahráli mimo dýdžeje Spectrona i domácí Gadap či Artie. Krom tohoto opravdu nabitého obsazení se mohli návštěvníci (starší 16 let) těšit na mnohé další vychytávky, o kterých bude ještě řeč níže.

Má anbáze začala po desáté hodině večerní, kdy jsem se ocitl u vchodu do dunící haly. Svůj set zde zrovna prezentoval rakouský Adelic, který si střihl směs lehčího a melodického techna, které skvěle sedlo nejen mně. Již na první pohled bylo zřejmé, že návštěvnostní rekord Citadela určitě nezlomí - v hale bylo méně lidí, než jsem očekával. (To, co pro samotného pořadatele není asi potěšující se paradoxně může stát výhodou pro samotné návštevníky). Zkrátka a jednoduše, místa bylo dost, nekonaly se ani žádné dramatické tlačenice, vzduch byl dýchatelný, vše v nejlepším pořádku. Potěšující byl rovněž posílený zvuk od Marcela, který opravdu zvučel ostošest. Mé pozornosti neunikly taktéž výborné dekorace (tentokrát opravdu mimořádně vyvedené) které představovaly jakési potvory na motivy pravěkého zvířectva.

Během Adelicova setu jsem se přesunul na horní galerii ke kyslíkovému stanu, kde již probíhala tradiční show, (příšte se všichni určitě stavte) o kterou se staralo obsluhující duo Zrza & Klouda, kterým občas vypomohl i undergroundový dýdžej Sheby ;o) Zde jsme společně čekali na nástup kanaďanky Hi-Fi Princess, která se dala do díla asi dvacet minut po jedenácté. Zprvu měla trochu problémy s mixážním pultem (jak se mi později svěřila, všechno jí znělo "fucking different" než si představovala) ale s tím jí Adelic ochotně pomohl a tak se mohlo pokračovat na plný plyn. Hi-Fi Princess vlastním jménem Lori Ward začala s hraním v roce 1993 a není na taneční scéně rozhodně neznámou veličinou. Tato kanadská rodačka, která nyní žije v rakouském Grazu, si během své kariéry zahrála s takovými velikány jako Richie Hawtin, Timo Maas, Mr C., Gayle San, Chris Liebing, Slobodan, Francesco Farfa či Oscar Mulero. Při svém hraní chytře kombinuje klasické techno s prvky psychedelické hudby, což předvedla i na Citadele, kdy se mi její výkon opravdu moc líbil (obvzláště jeho druhá polovina, kdy skvěle skloubila svižný techno rytmus s temnými melodiemi, při kterých člověku až mrazilo).

Vrchol večera však měl brzy následovat v podobě britského Anthony Childa kterého známe spíše pod pseudonymem Surgeon. Tento zajímavý chlapík produkoval pro labely Downwards a berlínský Tresor, brzy však založil vlastní značku Dynamic Tension a také Counterbalance, mimo to tvoří i pro další známé značky jako Soma či Harthouse. Na světě snad není dýdžej, který by se nesetkal s jeho tvorbou, která je vskutku jedinečná. Surgeon, který prezentuje tzv. Birminghamský sound, hraje tvrdě a nekompromisně, na druhou stranu ale chytře a vnímavě k okolní atmosféře. Jeho sety nepostrádají logický vývoj, vždy se snaží prezentovat určitý příběh, který vyjadřuje jeho momentální nálady a pocity. Na Citadele toto ukázal měrou vrchovatou. Hrál opravdu tvrdě, jeho místy ultra agresivní sound byl opravdu hutným soustem. Anthony nepostrádal smysl pro správné načasování různých jednotlivostí svého setu, dynamika jeho výstupu byla neuvěřitelná. Dav šílel, les rukou šel nahoru a Surgeon… ten se tvářil stále stejně zarputile a pumpoval do všech další a další dávky svého inteligentního výplachu. Myslím, že o jeho vystoupení se bude ještě nějaký čas mluvit, neboť své umění prodal opravdu s veškerou parádou. Návštěvníci mohli krom hudby ještě vychutnat ohňostroj, menší módní přehlídku (proč tak skromnou?) a dle mého názoru kontroverzní performanci chlapíků s maketami pušek, z nichž šlehaly plameny (tento nápad se zbraněmi se mi tedy opravdu zdál poněkud podivný).

Po vynikajícím Surgeonovi nastoupili k dílu pánové Daho a Ginger, kteří neměli věru lehkou úlohu, nicméně zhostili se jí beze ztráty květinky. Další hudební vývoj večera jsem vnímal jen tak napůl, neboť se ke mně napletla Hi-Fi Princess, se kterou jsem další tři hodiny strávil v družném hovoru. Tato velmi ale velmi upovídaná slečna (jenž užívá svůj jazyk hbitě nejen při mluvení ;o)) mi vyklopila první poslední a neodpustila si ani nejrůznější pikanterie ze svého života (bulvár by si mnul ruce ;o)) Její radostné šveholení byla opravdu radost poslouchat možná i o to víc, že jsme seděli kousek od kyslíkového stanu u stolu s dívkami made in Kyjov, na které byla radost pohledět (tímto je srdečně zdravím ;o)). Před čtvrtou hodinou ranní jsem zaregistroval nástup dýdžeje Kaisersozeho, který předvedl tradiční mazec se vším všudy, až se Boby v základech otřásalo. Po něm si atmosféru vychutnali ještě Mischa s Hubissem, kteří rozhodně nehráli špatně a ranními hodinami se v žádném případě nezabývali. Krátce po sedmé zazněl poslední vinyl a byl tu konec. Pro nenasytné však hned nato startovala afterparty v La Grottě, kde si mimojiné zahrála opět Hi-Fi Princess, která si s sebou z hotelu vzala desky trochu jemnějšího ražení, které nakonec nechala v kufru a rozjela ping-pong se svým rakouským přítelem, jenž měl vinyly trochu tvrdšího kalibru. Oba si stěžovali na absenci klimatizace a nutno říci, že na dýdžejské lodi bylo opravdové vedro. Někdy mezi osmou a devátou nastal čas pro odchod a tak jsem se i se svým osobním asistentem Igráčkem odebral k východu...

Suma sumárum se tedy poslední Citadela opravdu vydařila, jen máloco by se dalo vytknout. Vypečený line-up byl tím pravým ořechovým i pro zmlsaného technaře. Pan Surgeon předvedl opravdu bravurní výkon, na který se jen tak nezapomene a i ostatní za ním nezůstavali pozadu. K tomu skvělý zvuk "a lá Marcel" a tradiční světla "a lá Boby" ultra kvalitní dekorace "a lá Depo" a samozřejmě další a další vychytávky, na něž jsme na Citadele zvyklí a které pan Lunar postupně piluje k dokonalosti. V sobotu učinil rozhodně krok tím správným směrem...


Pls send your comments to -> mammoth@techno.cz