In Da Bush - DJ Die & MC Dynamite

Do poloprázdného (to je docela nevhodné slovo pro cca 200 lidí ;) - zřejmě zapůsobily prázdniny nebo den předtím probíhající Open Air Field, kde mělo junglové srdce možnost se vyřádit na Bad Company) Roxy jsme dorazili kolem 23:30, když poměrně zostra rozjížděl atmosféru Koogi. Střídající Ghonzales na něj kolem půlnoci příjemně plynule navázal. Asi po pěti deskách se k němu přidala Lin-dee a lidí začalo utěšeně přibývat. ;) Vokálů bylo tak akorát, zpěvačka neexhibovala a nepotlačovala důvod, proč na party lidi chodí, tak jak to někteří z domácích MCs (zejména ti s hip-hopovou minulostí;) dovedou - prostě "žádná křeč". Oba DJs technicky do pohody (nebo alespoň jsem si žádných nedobrovolně zlomených beatů nevšiml;), ale abych se trochu opakoval, domácí d'n'b DJs snad ani jinak než bez chyb nehrají. ;)

Kolem 1:30 prořízl vzduch pískot, který dával tušit, že za gramofony dorazila hlavní postava (přesněji 1 z hlavních postav) DJ Die z Reprazentu. Tou dobou se už parket docela slušně zaplnil, ale ne zase tolik, aby se nedalo tancovat, aniž by jste museli do někoho strkat (těžko říct, jestli takovou nepřecpanou atmosféru ocenilo Roxy). Po chvíli se objevil i MC Dynamite (též z Reprazentu) a začala diskotéka se vším všudy. Ovšem nutno říci, že tohle byla OPRAVDU podařená diskotéka. Když řeknu, že zněly dubplates, hitovky podle posledních trendů, set byl prokládán docela velkým množstvím "nekonečných" nájezdů a pauz, leckoho napadne něco ve smyslu, že to už tady jaksi bylo za poslední dobu až mockrát a že asi o nic nepřišel. Opak je pravdou. Geniální výběr desek, chvíli volně a skoro bez bassy (minimálně v jednom momentě, jsem měl pocit, že se do Prahy vrátil LTJ Bukem;), krátká pauza, zlý nájezd a hned potom beat z úplně jiného soudku. Takhle to snad může znít, že Die si hrál jak mu přišly desky pod ruku, ale myslím, že velmi dobře věděl, co dělá a díky MC Dynamitovi, světlům a projekci (HPNVSN vs. Phase), všechny podobné excesy vytvořili jedinečnou atmosféru, ve které jste opravdu neřešili jestli náhodou deska nehraje už příliš dlouho. MC Dynamite dělal z pekelných desek ještě pekelnější, šikovně připravoval Dieovi lidi pro jeho manipulace, opravdový master of ceremony. :) Jediné, co mi až tolik nesedlo bylo, když párkrát ukázal do davu a zaječel "die!", ale paranoia k drum'n'bassu patří a vzhledem ke jménu DJe si z toho asi nikdo velkou hlavu nedělal. ;) DJ i MC se bezchybně doplňovali, bylo znát, že patří ke stejnému projektu a ne, že je někdo slepil pro účel jedné akce. Na podobné momenty, jako když Die pustil desku s jednoduchým, hlubokým motivem, který se střídal jenom s rychlým snare a do kterého MC s železnou pravidelností štěkal "bass'n'shots", budu hodně rád vzpomínat. Vedle hitovek od Kemala, Bad Company zazněly i desky z jejich společného projektu Breakbeat Era, konkrétně si pamatuju přímo skladbu Breakbeat Era v ostřejším mixu, ve kterém však nechali typickou "Size-ovskou" bassu.

Po jejich setu zahrál ještě Philip TBC stylem jako na posledním shadowboxu v Abatonu, to znamená, že vedle rovných snares byl slyšet v chytrých mixech i rovný kopák. Taková kombinace techna s drum'n'bassem (rychlost někde kolem 180-190 bpm) je hodně zajímavá a na konec téhle party dobře zapadla. Kolem 5:15 se trochu drasticky vypnul zvuk i projekce, rozsvítilo se a návštěvníci se vydali (plni nadšení;) vstříc slunečnému dni. Myslím, že tenhle Bush se hodně vydařil, rád bych si alespoň na něco postěžoval, ;) ale v podstatě se nedá nic vytknout. Lidí přišlo na to, jak se akce nakonec vybarvila, docela málo (slušnou část tvořili cizinci), ale aspoň zbylo dost prostoru na tancování, fronty na baru se nekonaly a i nějaký ten vzduch se našel a zatím jsem ani žádné negativní ohlasy neslyšel. :) O chilloutu toho moc říct nemůžu, neb jsem se do něj přes to všechno sympatické bouchání zapomněl dostavit. Nezbývá než konstatovat, že není MC jako MC a že i diskotéka se může povést na jedničku. Uvidíme se příště na peklu Klute vs. Teebee. ;)