CLANEK
1. dĂl: Jak to všechno zaÄŤalo
Nápad zhotovit sĂ©rii ÄŤlánkĹŻ mapujĂcĂ jednotlivĂ© hudebnĂ styly mÄ› napadl pomÄ›rnÄ› nedávno. Taková vÄ›c na ÄŤeskĂ©m internetu v ucelenĂ© formÄ› chybĂ a je to pomÄ›rnÄ› škoda. Rozhodl jsem se tedy s tĂm poprat a pĹ™ipravit osmidĂlnĂ˝ seriál, mapujĂcĂ jednotlivĂ© hudebnĂ styly EDM (Electronic Dance Music). Dá se Ĺ™Ăct, Ĺľe jde o prvotinu u nás, a protoĹľe nikdo nenĂ neomylnĂ˝, nechci tvrdit, Ĺľe vĂ˝sledek má bĂ˝ti brán za dogma. Vy budete koneÄŤnĂ˝m soudcem a na vás bude záleĹľet definitivnÄ› finálnĂ podoba celĂ© "encyklopedie", která bude mĂt na Techno.cz po uveĹ™ejnÄ›nĂ poslednĂho dĂlu pevnÄ› danĂ© mĂsto v samostatnĂ©m odkazu. Proto uvĂtám jakĂ©koliv pĹ™ĂpadnĂ© pĹ™ipomĂnky ÄŤi odkazy na chyby anebo návrhy na to, na co se zapomnÄ›lo. A teÄŹ uĹľ prosĂm prvnĂ dĂl: Jak to všechno zaÄŤalo.
Co pro mÄ›, tebe, nás, dalšà miliony lidĂ z celĂ©ho svÄ›ta, znamená elektronická hudba? KaĹľdĂ˝ to máme hozenĂ© asi trochu jinak, ale urÄŤitÄ› by se vÄ›tšina z vás shodla minimálnÄ› na svobodÄ› a volnosti, novĂ˝ch technologiĂch a moĹľnosti najĂt sebe sama. Elektronická hudba je nesmĂrnÄ› rozmanitĂ˝ a mocnĂ˝ nástroj, kterĂ˝ od svĂ©ho vzniku aĹľ do souÄŤasnosti nekompromisnÄ› udává tempo vĂ˝voje a mnoho novĂ˝ch technologickĂ˝ch hraÄŤek by nikdy nevzniklo nebĂ˝t právÄ› jĂ. MoĹľná se zdá, Ĺľe je to "mĂłda" nÄ›kolika poslednĂch let, maximálnÄ› dvou desetiletĂ, ale koĹ™eny tĂ©to hudby sahajĂ opravdu hluboko do historie a je ĂşchvatnĂ© jĂt po stopách prvnĂch synthetizĂ©rĹŻ, vzniku techna a houseu, sledovat vĂ˝voj v jednotlivĂ˝ch žánrech. Jak se vzájemnÄ› ovlivĹujĂ, jak zanikajĂ a na jejich mĂsto se derou novĂ©, progresivnÄ›jšà smÄ›ry. Docela slušnĂ© drama. Kdyby nÄ›kdo chtÄ›l detailnÄ› popsat všechny dĹŻleĹľitĂ© meznĂky tĂ©to hudby a podrobnÄ› se rozepsat o všech jejĂch aspektech, v klidu by si mohl dát závod s Lvem NikolajeviÄŤem TolstĂ˝m a urÄŤitÄ› by nad jeho Vojnou a MĂrem zvĂtÄ›zil. Proto bych se rád omezil jen na ty nejdĹŻleĹľitÄ›jšà hudebnĂ smÄ›ry elektronickĂ© hudby, jejich struÄŤnĂ˝ popis, historii a souÄŤasnĂ˝ stav, popĹ™ĂpadÄ› náhled do jejich moĹľnĂ© budoucnosti. NeĹľ se ale vĹŻbec mĹŻĹľeme dostat k nÄ›jakĂ©mu technu, tranceu ÄŤi breakbeatu, urÄŤitÄ› je zapotĹ™ebĂ si Ĺ™Ăci, jak to všechno zaÄŤalo. NÄ›co ve smyslu, jestli bylo prvnĂ vejce nebo slepice. TakĹľe byla prvnĂ nejprve mašinka nebo samotnĂ˝ nápad na hudbu, ke kterĂ© bylo tu mašinku potĹ™eba zhotovit?
Teleharmonium
Tak schválnÄ›, jak moc v ÄŤase je potĹ™eba se pĹ™esunout zpÄ›t, abychom našli prvotnĂ náznak budoucĂ elektronickĂ© hudby? Rok 1950? 1920? Samá voda... Konec 19. stoletĂ je ta správná odpověď. V tom ÄŤase byl totiĹľ vynaleznut pĹ™edchĹŻdce elektronickĂ˝ch hudebnĂch nástrojĹŻ, teleharmonium. ZaslouĹľil se o to Thaddeus Cahill. Ten uĹľ v roce 1895 dostal patent na tzv. "zaĹ™ĂzenĂ pro elektrickĂ© generovánĂ hudby". ZároveĹ to byl poprvĂ© on, kdo pouĹľil slovo "syntĂ©za", dĂky kterĂ© se "vyrábĂ" zvuk na synthetizĂ©ru. SamotnĂ© teleharmonium vzniklo v roce 1897. PĹ™Ăstroj vážil na 200 tun, zabĂral prostor 18 metrĹŻ ÄŤtvereÄŤnĂch a mÄ›l cenu okolo 200 000$. V roce 1916 svÄ›tlo svÄ›ta spatĹ™il prvnĂ oficiálnĂ elektronickĂ˝ hudebnĂ nástroj, za kterĂ˝ se zaslouĹľil AmeriÄŤan Lee De Forest. Pojmenoval ho Audion Piano. Jeho zvuk byl mnohĂ˝mi pĹ™ipodobĹován houslĂm, flĂ©tnÄ›, ĹľesĹĄĹŻm anebo i něčemu, co lidĂ© dosud nikdy neslyšeli a neumÄ›li to k niÄŤemu pĹ™iĹ™adit.
Trautonium
DalšĂmi zdokonalovacĂmi procesy vznikly novÄ›jšĂ, jiĹľ dokonalejšà pĹ™Ăstroje jako napĹ™Ăklad Theremin vynalezenĂ˝ Leonem Theremninem v roce 1920. Ten ještÄ› neobsahoval klaviaturu a hra na nÄ›j pobyla pomÄ›rnÄ› sloĹľitá. Jeho zvuk byl podobnĂ˝ houslĂm. DalšĂm nástrojem bylo Trautonium, vynalezenĂ© nÄ›meckĂ˝m inĹľenĂ˝rem elektriky Dr. Friedrichem Adolfem Trautweinem. Pro Ăşplnost je ještÄ› tĹ™eba zmĂnit dalšà hudebnĂ pomocnĂky tĂ© doby jako napĹ™Ăklad Martenovy vlny (pracovaly na principu Thereminu, ovšem s Ĺ™adou vylepšenĂ, napĹ™Ăklad klaviaturou), Spherophone nebo prvnĂ automatickĂ˝ elektrickĂ˝ hudebnĂ nástroj od E. E. Coupleuxe a J. A. Giveleta.
Jak vypadá hra na Trautonium v reálu:
Â
A jak vypadá hra na Theremin v reálu:
Â
VĂte, Ĺľe…:
Na internetu se dá najĂt skuteÄŤnÄ› všechno. Dokonce i ÄŤtyĹ™dĂlná video lekce hry na Theremin. Všechny ÄŤtyĹ™i dĂly najdete v následujĂcĂch odkazech: 1. dĂl, 2. dĂl, 3. dĂl a 4. dĂl.
Robert Moog
V dobÄ› druhĂ© svÄ›tovĂ© války se o rozvoj elektronickĂ© hudby starali pokrokovĂ skladatelĂ©. NavĂc vynález magnetofonovĂ© pásky v roce 1948 a dalšà rozvĂjenĂ analogovĂ˝ch synthetizĂ©rĹŻ tento rozvoj jen podpoĹ™il. PĹ™i komerÄŤnĂm šĂĹ™enĂ synthetizĂ©rĹŻ urÄŤitÄ› nesmĂme zapomenout na jmĂ©no Roberta Mooga, kterĂ˝ se zaslouĹľil o dokonalĂ© a pĹ™itom velmi pĹ™ĂstupnĂ© pĹ™Ăstroje pro všechny. V roce 1960 zpopularizoval novĂ˝ hudebnĂ smÄ›r dvÄ›ma svĂ˝mi alby Wendy Carlos (alba The Well Tempered Synthesiser a Switched-On Bach) a postupnÄ› se tento pĹ™Ăstup ke skládánĂ hudby uplatĹoval i u rockovĂ˝ch (Pink Floyd) ÄŤi jazzovĂ˝ch a bluesovĂ˝ch kapel.
Hudebnà ukázka: Wendy Carlos - Brandenburg Concerto No. 3 in G Major (z alba Switched-On Bach).
>
VĂ˝Ĺatek z poĹ™adu BBC, kde "Bob Moog" prezentuje svĹŻj Minimoog:
VĂce o historii elektronickĂ˝ch nástrojĹŻ najdete napĹ™Ăklad zde.
SouÄŤasnĂ˝ vÄ›k patřà poÄŤĂtaÄŤĹŻm, digitalizaci a masivnĂmu zdokonalovánĂ nejrĹŻznÄ›jšĂch druhĹŻ hardwarovĂ˝ch a softwarovĂ˝ch pomocnĂkĹŻ, kterĂ© dovolujĂ skládat elektronickou hudbu takĹ™ka kaĹľdĂ©mu. I proto se tolik rĹŻznĂ˝ch hudebnĂch smÄ›rĹŻ, od toho jedinĂ©ho prapĹŻvodnĂho, rozdÄ›lilo aĹľ v poslednĂch letech. Jejich struÄŤnĂ˝ pĹ™ehled a popis bych vám rád pĹ™edstavil v následujĂcĂch sedmi dĂlech v tomto poĹ™adĂ:
2. dĂl – House
3. dĂl – Techno
4. dĂl – Trance
5. dĂl – Breakbeat
6. dĂl – Jungle / Drum´n´bass
7. dĂl – Downtempo / IDM / Ambient
8. dĂl – Electro
9. dĂl – UK Garage
10. dĂl – Hardcore
11. dĂl – DIY / Freetekno
Na ĂşplnĂ˝ závÄ›r tohoto ĂşvodnĂho dĂlu se pak slušà podÄ›kovat tÄ›m, kteřà mi s pracĂ na jednotlivĂ˝ch částech pomáhali. TakĹľe mĂ©, pĂsmem nevyjádĹ™itelnĂ© "dĂk!", patřà v abecednĂm poĹ™adĂ 2K, BĂ©lovi En, Dahovi, Flyboyedovi, Kaplickovi, Karlovi VeselĂ©mu, Koogimu, Myclickovi a Spacebossovi.