REPORT

 

Report z Human Traffix s Budai & Vic od Myclicka

Ať už po očku nebo s očima navrch hlavy vzhlíží celý svět k Berlínu, u nás si podávají kliku Maďaři! Během čtrnácti dnů se jich za gramofony jenom v Praze vystřídalo pět... ICO a Spinant na Bukanýru a v době, kdy Chris.SU bral za dveře Retro Music Hall, mířili do Roxy Budai & Vic. Úplná invaze! Netuším, jak zahráli ti ostatní, ale Budai se svým parťákem bavili převážně zahraniční návštěvníky po tři hodiny neustále! A k tomu, aby měli ruce vzhůru a nadšeně hvízdali, se ti dva skoro nemuseli podbízet. Barevný byl set, barevná byla světla i projekce a nestřídala se v ní jen červená, bílá a zelená...

 

Budou jednou stejně uznávaní?

Abych viděl a hlavně slyšel Ference Liszta, Bélu Bartóka a Zoltána Kodályho v akci, na to jsem se narodil až příliš pozdě... :( Takhle mohu opravdu jen doufat, že také jejich současní krajané dostanou jednou v encyklopediích nějaké to čestné místo, což ovšem bez píle, talentu a špetky štěstí nepůjde. Mám však pocit, že sudičky před těmi třemi desítkami let museli v Budapešti u těch dvou kolíbek stát. Vždyť za tu dobu, co se spolu Budai & Vic pustili do studiového bádání, naložili diskžokejům po všech koutech světa pěkných pár kilogramů na jejich hřbety, k tomu si stihli založit vlastní značku Egotraxx a neušli ani hledáčku věhlasného vydavatelství Plastic City, jež stále pátrá po nových talentech. Kdo má rád ten tepající zvuk, který tolik voní dálkami a je neobyčejně vzdušný a prostorový, ten si pro pátek 7. března mohl jen stěží naplánovat něco jiného než návštěvu dalšího dílu rezidentní noci DJe Loutky - párty Human Traffix. Neodolal jsem a zároveň doufal, že si po únorové premiéře mladičkého kanadského producenta Deadmau5e spravím náladu, za jejíž rozbití mohl ruku v ruce on sám a sound systém klubu, který mě málem připravil o sluchové ústrojí. Ten důvěrně známý práh jsem tentokrát překročil v půl dvanácté a raději nečekal žádné zázraky...

DJ Brady

Pátek v Roxy? Slovník by se hodil!

Přesto ten známý fígl, do jedenácti hodin zvýhodněné vstupné, tentokrát zabral a klub rozhodně nezel prázdnotou! V každém z těch hloučků se štěbetalo jinak a tak se tu ozývala španělština, italština, angličtina a doufejme, že také maďarština. :) Češi tvořili tentokrát menšinu, Češi nebyli zřejmě na naše jižní sousedy vůbec zvědaví... Na parketu se teď rozcvičovalo prvních pár odvážlivců, kteří využívali celé jeho délky i šířky, vždyť kdy jindy se jim to zase povede? Pod nohama jim díky čtyřem scanům proplouvaly modré trojúhelníky a nad hlavami se točily malé zrcadlové koule, v jejichž středu rotovala stříbrná krasavice obřích rozměrů. Tak kolik lidí půjde dnes domů s boulí? :) Dvě postavy se na vyvýšeném stupínku v tuhle chvíli staraly o to, aby sál nebyl ponořen do toho tolik nepříjemného ticha. Takže pozdě? Nikoli, šlo o známé hladce oholené tváře! Brady a Next, tedy dvě čtvrtiny informačního portálu Techhouse.cz, dostali sto padesát minut k dispozici, aby se vyjádřili a zároveň pochlubili tím, co jim momentálně dělá tu největší radost... Pouze spekuluji, že kromě nadílky nově zakoupených hudebních klenotů to je hlavně zbrusu nový notebook, který oba pánové ve spojení s chytrou krabičkou Torq od firmy M-Audio a s dvěma nachlup stejnými plackami pro své hraní právě využívali!

DJ Next

Už ne tech-house?

Ačkoliv ještě před lety stíhal v jejich setu Nathan Coles Jay Tripwirea za dohledu Asada Rizviho, jejich tech-houseová minulost byla tatam. Zaprášené desky tak nahradily nové skladby ve formátu wav a tak se tu také mohly objevit jak řádně pumpující tracky s opravdu jen lehkým nádechem tribalu, tak i skladby s vokály třeba od dvojky Little Green Men či ona už v tolika klubech provařená pecka Jaded, jejímž autorem byl právě únorový host stejnojmenné párty... Chuchvalce mlhy a ostré paprsky reflektorů, s nimiž tu osvětlovač Pavel střílel na tu velikánskou kouli s množstvím zrcátek, to vše vytvořilo ideální odpověď na právě prezentovanou sbírku obou pánů a tak se úderem dvanácté parket do své poloviny zaplnil. Vstříc tanečníkům proudil opravdu příjemný zvuk, na němž vůbec nic na kráse neubíralo a ten, kdo právě nekontroloval ladnost svých kroků na parketu, ten se mohl kochat projekcí, která byla i tentokrát v režii již sehraného tandemu dílny Phase: JTR / deja. Paneláky, kreslené postavičky, hrátky s detaily, do rytmu opakované sekvence i pouhopouhé uzoučké barevné proužky na černém podkladu, to všechno tu měl divák jako na dlani a odvíjející se příběh byl natolik strhující, že jste se často báli alespoň na vteřinu uhnout pohledem, abyste náhodou nepřišli o rozuzlení. Kam se hrabou telenovely!?

Už je slavnější než berlínský Knut?

Zatímco v únoru byla produkce v chilloutu naprosto zbytečná díky masivnímu zvuku, který sem proudil pod Kanaďanovým tlakem z hlavního sálu, tentokrát jste si mohli vychutnat příjemné posezení za dohledu DJe Cubika. Vyrušovat z poslechu se snažili jen rozvášnění cizinci, kteří si místního méďu oblíbili natolik, že se na jeho hřbetu museli nutně vystřídat a věřte, že fotku chtěl mít úplně každý z nich. :) Panečku, to bylo křiku! Kuba, který je už konečně po tolika letech na flyeru napsán správně, ve svém setu během pouhé hodiny zvládl protočit jak Audiona tak Koop, přičemž i přes stylovou rozdílnost výsledek rozhodně netahal za uši. Čím pestřejší, tím lepší... Nejen ve Švýcarsku mají přesné hodinky a tak se hlavní hosté večera v tom větším sále prohodili se svými předskokany krátce po půl jedné, přesně podle rozvěšených line-upů. Ještě si zručně s osmistovkou od Pioneera propojili svůj notebook a kontroler ukrytý v malé krabičce a zásluhou Abletonu se ihned pustili do díla. Díky našim mladým pánům set v tuto hodinu už opravdu uháněl a tak se zpočátku přizpůsobili a šlápli lehkou nohou na plyn. Typické Timewriterovy plochy ty dole pevně sevřely, vzduch ovšem již brzy rozechvěl i Shlomi Aber s Freakside a jako správní obchodníci sem stihli zařadit také vlastní materiál. Při Once Again už se sami autoři začali spokojeně natřásat, vzájemně objímat a vodka v zásobníku s ledem teď tekla proudem. V rozhovoru opravdu nelhali a zdá se, že si každé hraní umí užít zároveň s tanečníky! :)

Budai & Vic

"To, co už znáte, vám taky pustíme. Ale až pak!"

Vždyť ono to šlo všechno tak hladce... Ableton za vás rychlosti skladeb srovná, ti dole na jejich diktát hravě přistoupili, ti za železnými zábranami si s nimi zase chtěli ťuknout a podat jim ruku. Fungovalo to a líbili se! Následoval pískot a bojový pokřik v návaznosti na gradující pasáže a vypadalo to na slušný mejdan i s touto menší návštěvností... Tři hodiny je poměrně velké sousto a oni si ho krájeli hezky po kouskách. Plynule přešli i na zpívánky, z nichž mě osobně potěšili se skladbou Strangers od nedávného návštěvníka Bratislavy, který je skryt pod přezdívkou Office Gossip, a byl to především silnější Budai, kdo tenhle lahodný pokrm ještě ochucoval vlastními echy a různými efekty. Zavzpomínali jsme zásluhou těch primitivních rejstříků i na léta devadesátá, ovšem úplné hitovky si oba producenti ponechali až na samotný závěr svého vystoupení. Adam K & Soha, Underworld, Technotronic, ti všichni by se mohli pochlubit, že je stále slavnější Maďaři v Praze hráli, přičemž publikum vypadalo velmi spokojeně. Hezky si to načasovali a před půl čtvrtou ty usínající chytře probrali... DJ Loutka letos už podruhé přišel o půlhodinu svého hracího času, tentokrát zahraničním hvězdám nezatleskal, ale z CDček plynule navázal.

I po tolika letech pořád králem!

Ani on nezapomněl na zpívánky v podobě Blink od Johna Dahlbäcka, ovšem jeho další muzika byla spíše instrumentálního rázu... Rozhodně potěšil se zařazením zbrusu nové Brain Candy, pro změnu od prosincových hostů stejnojmenného mejdanu, tedy od Spirit Catcher a ačkoliv se poslední dobou také on sklouzl po minimalové vlnce, tentokrát nechal tenhle styl hezky u ledu. Křišťálový, laboratorně vyčištěný zvuk, naechované klávesové linky, bublavá upovídaná basa a hlavně nekonečné nájezdy a změny v okamžiku, kdy byste je nejméně čekali, přičemž tohle všechno spolu on míchal s lehkostí a přirozeností jemu vlastní. Už dlouho jsem si neprožil s otevřenýma očima tak poučný sen s dobrým koncem! Tak ještě na skok do chilloutu, kde to v jednom okamžiku uhánělo rychleji než v hlavním sále a pak už zase nazpět ku domovu! Patnáct lidí na malém parketu teď s bootlegem Coldplay bavili Fun Da aka Few a DJ Brady ještě stále plný sil, hodinky ovšem ukazovaly půl páté, ideální čas pro útěk z opravdu povedeného večírku rovnou do snu skutečného! V něm byl klub Roxy každý pátek i každou sobotu narvaný k prasknutí a vůbec nezáleželo na tom, zda za gramofony stojí zahraniční host zvučného jména či tuzemský objev. Každý se bavil na tu úžasnou muziku a v Dlouhé se stála fronta až do Revoluční...  

 

Loutka

foto: techhouse.cz info@techhouse.cz

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016