CLANEK
3. dĂl: Techno je všechno!
Techno patřà ke sluĹľebnÄ› vĹŻbec nejstaršĂm stylĹŻm elektronickĂ© scĂ©ny. Vzniklo, kdyĹľ vaši rodiÄŤe moĹľná ještÄ› ulĂtávali tĹ™eba na hitech Freddyho Mercuryho. Sami tomu teÄŹ moĹľná nechtÄ›jĂ věřit, Ĺľe v dobÄ› tÄ›ch krásnĂ˝ch melodickĂ˝ch pĂsniÄŤek mohlo existovat takĂ© nÄ›co tak nemelodickĂ©ho a jak by sami Ĺ™ekli, "tuc tuc". Však se takĂ© pomÄ›rnÄ› dlouhou dobu drĹľelo v hlubokĂ©m undergroundu a aĹľ v 90. letech se dostávalo ÄŤĂm dál vĂc na povrch. Techno to ale nikdy nemÄ›lo jednoduchĂ©. Sotva se dostalo do povÄ›domà širšĂho spektra lidĂ, uĹľ se zaÄŤalo ve velkĂ©m spojovat s drogami a podivnĂ˝mi individui, kterĂ© se pohybujĂ na techno parties. Ovšem nenĂ techno jako techno. Techno je kult, je to mĂłda a v ÄŚesku se mu dostávalo vĹľdy obrovskĂ© pĹ™ĂznÄ›.
Techno je žánr elektronickĂ© taneÄŤnĂ hudby, jenĹľ vznikl ve mÄ›stÄ› Detroit v polovinÄ› 80. let. Název žánru je odvozen od slova "technologic". PrvotnĂ techno hudba v sobÄ› nesla znaky chicagskĂ©ho houseu, electra, new wave, trošku funku a takĂ© dávku futurismu, kterĂ˝ mÄ›l v dobÄ› studenĂ© války v Americe docela dĹŻleĹľitĂ˝ a hlavnÄ› pozitivnà účinek na lidi. Vznik techna se pĹ™ipisuje DJi Benu Russellovi, kterĂ˝ pracoval v jistĂ©m detroitskĂ©m lokálnĂm rádiu. TypickĂ˝ je pro nÄ›j pomÄ›rnÄ› rychlĂ˝ repetitivnĂ 4/4 rytmus a stále se opakujĂcĂ smyÄŤky a zvuky. Stavba vÄ›tšiny skladeb se mĹŻĹľe zdát dosti podobná, ovšem je to jen zdánĂ, protoĹľe techno je zaloĹľeno na velmi propracovanĂ© a detailnĂ stavbÄ›, kdy se v jednotlivĂ˝ch skladbách na prvnĂ pohled nic moc nedÄ›je, ale po bližšĂm prozkoumánĂ zjistĂte Ĺ™adu miniaturnĂch, ale o to dĹŻleĹľitÄ›jšĂch nuancĂ.
Juan Atkins
Techno bylo zpočátku šĂĹ™eno v prvnĂ Ĺ™adÄ› dĂky tzv. "BellivellskĂ© trojce". Byla to parta kamarádĹŻ, která bydlela na vysokoškolskĂ˝ch kolejĂch poblĂĹľ Detroitu a která si vymÄ›Ĺovala nejrĹŻznÄ›jšà mixtapey s prvotnĂ techno music. JejĂmi ÄŤleny byli Juan Atkins, Derrick May a Kevin Saunderson. K nim se ještÄ› takĂ© poÄŤĂtá ÄŤtvrtĂ˝ ÄŤlen Eddie Fowlkes. Tihle ÄŤtyĹ™i našli inspiraci v "Midnight Funk Association", coĹľ byl eklektickĂ˝, 5ti hodinovĂ˝ poĹ™ad vysĂlanĂ˝ na nejrĹŻznÄ›jšĂch detroitskĂ˝ch rozhlasovĂ˝ch stanicĂch. UĹľ tehdy znÄ›la tĂmto poĹ™adem těžká dávka elektronickĂ© muziky od lidĂ jako Giorgio Moroder nebo Kraftwerk.
Kevin Saunderson
ÄŚas, kdy oznaÄŤenĂ "techno" zaÄŤali muzikanti pevnÄ› pouĹľĂvat pro svĂ© nahrávky, je znaÄŤnÄ› nejednotnĂ˝. Jedni mluvĂ jiĹľ o roku 1984, kdy vyšel singl Techno City od projektu Cybotron (Juan Atkins, Richard Davis), druzĂ zase hovořà o singlu "No Ufos" samotnĂ©ho Juana Atkinse (pod nickem Model 500), kterĂ˝ vyšel v roce 1985. Ovšem definitivnÄ› se techno jako hudebnĂ styl zaÄŤalo objevovat aĹľ v roce 1988, kdy Neil Rushton pĹ™ipravil kompilaci Techno! The New Dance Sound Of Detroit vydanou na Virgin Records. Nebyli by to ovšem EvropanĂ©, co by se nechtÄ›li od Ameriky lišit a tak část evropskĂ˝ch techno fanouškĹŻ pĹ™ipisuje zásluhy za dostánĂ techna mezi hudebnĂ styly nÄ›meckĂ©mu producentovi Tallovi 2XLC, kterĂ˝ ĂşdajnÄ› pouĹľil slovo "techno", jako pro specifickĂ© žánrovĂ© oddÄ›lenĂ ve svĂ©m obchodÄ› s deskami uĹľ v roce 1982, kdy "Bellivellská trojka" ještÄ› zdaleka nefungovala. Tallovi nahrává i ten fakt, Ĺľe se svĂ˝m projektem Moskva TV byl ÄŤasto prezentován v poĹ™adu Midnight Funk Association, kterĂ˝m se inspirovala i parta okolo Juana Atkinse.
Tady si mĹŻĹľete poslechnout jednu z prvnĂch, ne-li prvnĂ techno nahrávku na svÄ›tÄ›. Techno City od projektu Cybotron.
Laurent Garnier
SouÄŤasnĂ© techno nenĂ uĹľ zdaleka jen otázkou undergroundu. Techno se dĂky mĂ©diĂm a postupnĂ© globalizaci dostalo do všech sfĂ©r našeho normálnĂho Ĺľivota a slyšet ho mĹŻĹľete na vÄ›tšinÄ› festivalĹŻ, v reklamách, na komerÄŤnĂch rádiovĂ˝ch stanicĂch, prostÄ› všude. Velká pozornost je mu vÄ›nována dĂky populárnĂm free akcĂm, na kterĂ˝ch se ovšem hrajĂ o nÄ›co jinaÄŤĂ tváře techna, neĹľ o kterĂ© mĹŻĹľete běžnÄ› zavadit ve svĂ©m ĹľivotÄ›. A techno jako takovĂ© právÄ› na toto pomÄ›rnÄ› doplácĂ. Ĺ patná sluĹľba novinářů a televiznĂch reportĂ©rĹŻ dostává techno do pozice hudby outsiderĹŻ a feťákĹŻ a uĹľ se tak nÄ›jak zapomĂná, Ĺľe je rozdĂl mezi dunivĂ˝m freeteknem ÄŤi podmanivĂ˝m a nádhernĂ˝m technem Laurenta Garniera nebo Orbital. Hrozba pĹ™icházĂ i z druhĂ©ho pĂłlu scĂ©ny, kdy se za techno má, a opÄ›t dĂky nejrĹŻznÄ›jšĂm mĂ©diĂm, takĂ© hudba nejvĂce komerÄŤnĂ, typu Scooter, nedej boĹľe DJ Bobo. Techno je styl, kterĂ˝ se dÄ›lĂ do mnoha rĹŻznĂ˝ch podstylĹŻ, ale na kterĂ˝ pĹŻsobĂ takĂ© geografickĂ˝ účinek. Na technu je nejspĂše nejvĂce cĂtit, odkud pocházĂ a buÄŹte si jisti, Ĺľe Ĺ vĂ©dskĂ©, NÄ›meckĂ©, SlovinskĂ© ÄŤi SlovenskĂ© techno od sebe bezpeÄŤnÄ› poznáte. Ty rozdĂly se postupnÄ› smazávajĂ, ovšem snad žádnĂ˝ jinĂ˝ styl se nelišà tak vĂ˝raznÄ› dĂky svĂ© geografickĂ© predispozici.
Mezi mĂ©nÄ› známÄ›jšà geografickĂ© variace na techno patřà tĹ™eba "nortec". Vznikl v TijuanÄ› v Mexiku kombinacĂm techna a "norteĹa", coĹľ je tradiÄŤnĂ mexická hudba. Takto experimentovat zaÄŤal jiĹľ v roce 1999 Pepe Mogt, popularitu si pak tento styl zĂskal v roce 2001. Muzikanty, kteřà se v tomto žánru shlĂ©dli sdruĹľuje tzv. "Nortec Collective", kam patřà napĹ™Ăklad Fussible (Pepe Mogt), Bostich (Ramon Amezcua) nebo Panoptica (Roberto Mendoza). DalšĂm takovĂ˝m mĂ©nÄ› známÄ›jšà regionálnĂm žánrek techna je "Yorkshire Bleeps and Bass" (Yorkshire Techno). Objevil se pouze na krátko (1989-1991) v mÄ›stech Sheffield, Leeds a Bradford ve VelkĂ© Británii. CharakterizujĂ ho ostrĂ© aĹľ štiplavĂ© futuristickĂ© zvuky a pazvuky. PrvnĂ nahrávkou v tomto žánru byla skladba "The Theme" od projektu Unique 3. Mezi dalšà skladby v tomto žánru patřà "Dextrous" od Nightmares On Wax ÄŤi "Testone" d Sweet Exorcist. DalšĂm zástupcem je tzv. "jtek". Jde o specifickĂ© japonskĂ© techno se zástupci jako Ken Ishii, Takkyu Ishino nebo Denki Groove. K zástupcĹŻm tohoto žánru se obÄŤas Ĺ™adĂ takĂ© pecky Takakki Itoha ÄŤi "tĂ©měř našeho" Rumenigeho, vĂce o nich však v nĂĹľe uvedenĂ©, "lepšĂ" škatulce short-heavy-tonal-club-techno
Mezi vĂce známÄ›jšà geografickĂ© stupnÄ› techna patřà urÄŤitÄ› švĂ©dská scĂ©na, která se vyznaÄŤuje kovovĂ˝m a syrovĂ˝m zvukem. Zvuk tohoto stylu znĂ pĹ™esnÄ› tak, jak si vÄ›tšina z nás to "real techno" pĹ™edstavuje V nĂ je tĹ™eba vyzdvihnout urÄŤitÄ› Hardcella, The Advent ÄŤi Cariho Lekebusche. NÄ›mecko se proslavilo hlavnÄ› dĂky schranzzu, jakoĹľto oznaÄŤenĂ pro tamnĂ hard techno hudbu (viz popis nĂĹľe). Ovšem i typicky nÄ›meckĂ©, klasickĂ© techno existuje. Jeho zvuk je podobnĂ˝ tech-tranceu a tak mu klidnÄ› Ĺ™Ăkejme "trancey techno". Ze zástupcĹŻ vybĂrám projekty Pacou, Technasia, Richarda Bartze, Thoamse Schumachera nebo Thomase P. Heckmanna. JiĹľanská scĂ©na pak asi nejvĂce ovlivnila dÄ›nĂ na našà techno scĂ©nÄ›. Ze Ĺ panÄ›lska se u nás ÄŤasto v klubech valĂ temnĂ˝ sound Christiana WĂĽnsche ÄŤi Oscara Mulera. PrvnĂ jmenovanĂ˝ se hodnÄ› spřátelil se slovenskou techno scĂ©nou a tak nÄ›kterĂ© jeho pĹ™ezdĂvky (Gitka Smutna) jsou ryze slovanskĂ©ho charakteru :) Itálie v ÄŤele s Marcem Carolou nám dává o nÄ›co hĹ™ejivÄ›jšà pohled na techno a to je asi zpĹŻsobeno inklinacĂ ke zvuku tech-houseu. KromÄ› Caroly tu mĹŻĹľete najĂt takĂ© Gaetana Parisia, Danila Vigorita a v nÄ›kterĂ˝ch pĹ™Ăpadech by se sem mohl Ĺ™adit takĂ© Mauro Picotto. DalšĂm specifickĂ˝m žánrem je latino techno, kterĂ© budete urÄŤitÄ› znát dĂky hitĹŻm s typickĂ˝mi latino melodiemi od DJe Preache, Tomaze s Filterheadz ÄŤi Moniky Kruse. Slovinskou tvář techna reprezentuje tĹ™eba Umek.
Video: Laurent Garnier – The Man With The Red Face (live)
classic techno: Asi netĹ™eba pĹ™Ăliš vysvÄ›tlovat. KlasickĂ© techno vzniklo v polovinÄ› 80. let zpĹŻsobem, jakĂ˝ byl popsán výše. I proto se mu mĹŻĹľe Ĺ™Ăkat takĂ© "detroitskĂ© techno". Jeho souÄŤasnĂ© podoba znĂ uĹľ pomÄ›rnÄ› odlišnÄ› od tĂ© jeho pĹŻvodnĂ, ale myšlenku má stále stejnou. KlasickĂ© techno nenĂ jen tuc tuc. MĹŻĹľete v nÄ›m najĂt zajĂmavĂ© melodickĂ© linky, originálnĂ zvuky a ĂşchvatnĂ© gradace. Jen je vĹľdy temnÄ›jšà a pĹ™ĂmoÄŤaĹ™ejšĂ, neĹľ jakĂ©koliv jinĂ© styly, kterĂ© tyto ingredience rovněž obsahujĂ.
kdo: JUAN ATKINS, KEVIN SAUNDERSON, DERRICK MAY, JEFF MILLS, CARL CRAIG, ROBERT HOOD, LAURENT GARNIER
ukázka: DERRICK MAY - "The Game"
Richie Hawtin (Plastikman)
minimal techno: Clicks'n'cuts zvuky, BPM okolo 120-135, do nekoneÄŤna se opakujĂcĂ krátkĂ© loopy a dĹŻmyslnĂ©, aÄŤ nenápadnĂ© zmÄ›ny bÄ›hem tracku. Tak by se dal charakterizovat v souÄŤasnĂ© dobÄ› asi nejvĂce "mĂłdnĂ" pod-styl techna, kterĂ˝ rozdÄ›luje svÄ›t na dvÄ› poloviny. Pro jednu neexistuje nic jinĂ©ho, pro druhou je to pouze druhotnĂ˝ hudebnĂ produkt, kterĂ˝ by dokázal nahrát snad kdokoliv. PĹ™Ăklad za všechny: legendárnĂ láhev, která orazĂtkovala ÄŤelo minimalovĂ© ikony a svÄ›tovÄ› uznávanĂ©ho DJe Richieho Hawtina na Summer Of Love 2005. HudebnĂmi tĂ©měř synonymy jsou minimalu ambient techno a micro house. V souÄŤasnĂ© dobÄ› uĹľ lehce pĹ™ekonal svĹŻj vrchol a mnoho jeho fanouškĹŻ je v oÄŤekávánĂ , kam se minimalová budoucnost vydá dál. ZatĂm to vypadá, Ĺľe inklinuje buÄŹ ke zvukĹŻm electra ÄŤi se objevuje v extrĂ©mnÄ› minimalistickĂ˝ch podobách.
kdo: RICHIE HAWTIN (PLASTIKMAN), JEFF MILLIGAN, SLEEPARCHIVE, ANDY VAZ, SUBSTANCE, DEEPCHORD, STEWART WALKER, LUOMO, MAURIZIO, VAINQUEUR
ukázka: PLASTIKMAN - "I Don't Know"
acid techno: Vzniklo v polovinÄ› 90. let na londĂ˝nskĂ˝ch squat parties. Je charakteristickĂ© masivnĂm pouĹľitĂ Rolandu TB-303 pro jeho bass a charakteristickĂ˝ zvuk. Acid techno ÄŤerpá mimo jinĂ© z acid tranceu a vlastnÄ› všechny styly s pĹ™edponou "acid" znÄ›jĂ vesmÄ›s podobnÄ›. Jen jejich základ se lišà dle danĂ©ho hudebnĂho žánru. PravĂ˝ acidovĂ˝ zvuk je ale jen jeden.
kdo: CHRIS LIBERATOR, D.A.V.E. THE DRUMMER, MARK TYLER
ukázka: D.A.V.E THE DRUMMER & KN - "Jack Me"
tribal techno: Kdo zná definici tribal tranceu nebo tribal houseu, nemĹŻĹľe se splĂ©st ani v pĹ™ĂpadÄ› tribal techna. StejnÄ› jako "acid" je i "tribal" zvuk jen jeden a pouze na charakteru danĂ© skaldby mĹŻĹľete urÄŤit, ke kterĂ©mu žánru tuto pĹ™edponu pĹ™iĹ™adit. TakĹľe máte-li techno s nejrĹŻznÄ›jšĂmi perkusemi ÄŤi rytmy world music, pak jde zcela jistÄ› o tribal techno.
kdo: JOHN ACQUAVIVA, CAVE, PEACE DIVISION
Takaaki Itoh
short-heavy-tonal-club-techno: Pro nÄ›koho je tento styl hard technem, nÄ›kdo za hard techno povaĹľuje schranz (je tedy otázka, zda se má termĂn hard techno vĹŻbec pouĹľĂvat), ale ani jedno, ani druhĂ© nenĂ ĂşplnÄ› správnÄ›. Hard techno, pokud se má vydÄ›lovat, má skuteÄŤnÄ› blĂzko ke schranzu a zamÄ›nit názvy tÄ›chto dvou stylĹŻ aĹľ taková chyba nenĂ. Kam ale potom zaĹ™adit jmĂ©na jako Takaaki Itoh, Christian WĂĽnsch, Surgeon ÄŤi našeho slovenskĂ©ho bratra Tokyho aka Rumenige? PrávÄ› Ĺľe do tĂ©to podivnÄ› pojmenovanĂ© hudebnà škatule short-heavy-tonal-club-techno, kterĂ© nemá se schranzem ani hard technem nic spoleÄŤnĂ©ho. PĹ™iznám se, Ĺľe nejen mÄ› je dlouhĂ˝ název tĂ©to škatulky nepĹ™ĂjemnĂ˝ a k nalezenĂ jsou i kratšà varianty jako "bangin' techno" ÄŤi "dark techno". Tento styl nebazĂruje na rychlosti rytmu, jako spĂše na hutnosti beatu a basĹŻ, temnosti ploch a ostrĂ˝ch třÚtivĂ˝ch výšek. KovovĂ˝ a industriálnĂ zvuk je jeho pĹ™esnou charakteristikou. Beaty jdou ÄŤasto mimo 4/4 rytmus a tak uslyšĂte tento žánr techna takĂ© v nejrĹŻznÄ›ji nalámanĂ˝ch kompozicĂch. Co by jste tu moĹľná neÄŤekali, jsou melodie. VážnÄ› tu jsou. Vršky jsou ÄŤasto sloĹľeny z krátkĂ˝ch tĂłnovĂ˝ch sekvencĂ, kterĂ© tak vytvářejĂ melodickĂ© celky. ÄŚasto je tento podstyl nazĂ˝ván jako "Brimingham sound", a to dĂky shodnĂ©mu pĹŻvodu mnoha jeho klĂÄŤovĂ˝ch osobnostĂ.
kdo: HARDCELL, THE 65D MAVERICKS, TAKAAKI ITOH, SURGEON, JAMES RUSKIN, OLIVER HO, REGIS, PAUL DAMAGE; SK – OLGA + JOZEF, RUMENIGA
ukázka: OLGA+JOSEF - "OJ9" (Boss Remix)
schranz: Ano, Ĺ™Ăká se mu takĂ© hard techno, ovšem Ĺ™Ăkejme mu jednoduše schranz. Schranz stojĂ na pomezĂ obyÄŤejnĂ©ho techna a freetekna a ta pomyslná hranice stojĂ a padá na rychlosti jednotlivĂ˝ch skladeb. Schranz se pohybuje okolo 140-170 BPM, ale do budoucna to bude moĹľná ještÄ› vyššà čĂslo. Bude to ovšem ještÄ› schranz? SvĹŻj boom prodÄ›lal v letech 2005 a 2006 a teÄŹ uĹľ je jeho komunita fanouškĹŻ menšĂ. Dalšà otázkou je, proÄŤ se schranz tu a tam spojuje s fašisticky smýšlejĂcĂmi lidmi. Má se za to, Ĺľe svou prvnĂ velkou oblibu zĂskal právÄ› u nÄ›meckĂ© nacistickĂ© mládeĹľe. Pro tento žánr takĂ© nehraje moc fakt, Ĺľe schranzovĂ© nahrávky majĂ ve valnĂ© vÄ›tšinÄ› velmi špatnou kvalitu zvuku. Jejich, ÄŤasto mladĂ autoĹ™i nepĹ™isuzujĂ tomuto faktoru velkou váhu. ChtÄ›jĂ docĂlit tvrdosti a plnosti skladby za kaĹľdou cenu a to i na Ăşkor jejĂmu vĂ˝slednĂ©mu zvuku a pak vlastnÄ› i celkovĂ©mu smyslu.
kdo: CHRIS LIEBING, DJ RUSH, FRANK KVITTA, SVEN WITTEKIND, MARIO RANIERI, ROBERT NATUS, PET DUO
ukázka: SEEMA - "The Fall"
freetekno: MilovanĂ˝ a zatracovanĂ˝ styl zároveĹ. KdyĹľ nÄ›kde probĂhá vÄ›tšà freetekno akce, sjedou se na nĂ tisĂce fanouškĹŻ a to klidnÄ› z nÄ›kolika státĹŻ zároveĹ. Ovšem v pohotovosti jsou hned takĂ© policistĂ© a novináři dychtĂcĂ po senzacĂch. Jako by snad freetekno bez tÄ›chto dalšĂch sloĹľek ani nemohlo existovat. Freetekno nenĂ uĹľ jen hudebnĂ styl, je to ĹľivotnĂ cesta, která se zaštituje oznaÄŤenĂm DIY kultura (do it yourself). Co se týče hudby, tu vÄ›tšinou netvořà DJs, ale tzv. soundsystĂ©my. Hudba je to rychlejšà a monotĂłnnÄ›jšà ještÄ› vĂce neĹľ schranz. Odvrácenou stránku freetekna tvořà fakt, Ĺľe pro mnoho lidĂ jsou freetekno akce spĂše drogovĂ© dĂ˝chánky, kde hudba je jen jakousi kulisou jejich stavu a v nÄ›mĹľ se dĂky extrĂ©mnĂmu BPM dostávajĂ do tranzu. BohuĹľel ne všechny soundsystĂ©my se dajĂ navĂc povaĹľovat za dobrĂ© hudebnĂ subjekty.
kdo: CIRKUS ALIEN, KOMATSU, OKTEKK, NSK, STRAHOV, HERETOX
ukázka: KOMATSU
wonky techno: Tento žánr koketuje se styly jako breakbeat, electro ÄŤi pĹ™ĂpadnÄ› glitch. Jeho zvuk je "koktavĂ˝", zlomenĂ˝ a nejrĹŻznÄ›jšĂmi zpĹŻsoby deformovanĂ˝. Na jednĂ© stranÄ› je znĂ pomÄ›rnÄ› funky a pĹ™esnÄ› pasuje na taneÄŤnĂ parket, na tĂ© druhĂ© má ovšem touhu hledat novĂ© zvuky a postupy a je ÄŤasto experimentálnĂ aĹľ abstraktnĂ. Jak vzniklo oznaÄŤenĂ "wonky" se vlastnÄ› nevĂ. NejÄŤastÄ›ji se za otce wonky techna povaĹľuje Jerome Hill, kterĂ˝ takto pojmenoval podobnÄ› znÄ›jĂcĂ muziku v record shopu Dragondisks v LondĂ˝nÄ›. V nÄ›kterĂ˝ch jinĂ˝ch music shopech naleznete tuto hudbu pod oznaÄŤenĂm "experimental" ÄŤi "quirky". ScĂ©na nenĂ velká a je hlavnÄ› spjatá s LondĂ˝nem, Brightonem, Glasgow a BerlĂnem. Wonky je takĂ© slangovĂ˝ název ketamin, ovšem spojitost s touto drogou a wonky technem se nijak nepotvrdila.
kdo: CRYSTAL DISTORTION, MICHAEL FORSHAW, 3D!T, LUKE´S ANGER, CRISTIAN VOGEL, NEIL LANDSTRUM, T.RAUMSCHMIERE
Dalšà styly…: VGM – video game music (Golden Shower), experimental techno (Scan X), ghettotech (DJ Assault), dub techno (Thomas Fehlmann), industrial techno (Hypnoskull)
Za pomoc na pĹ™ĂpravÄ› tohoto dĂlu vĹ™ele dÄ›kuji Dahovi (Nula2.cz)!