Report z párty Bush s Andym C od Myclicka

Tak kdo táhne víc? Lincoln nebo Andrew?

Také už s vámi to tolik zprofanované slovíčko "nejlepší" vůbec nic nedělá? Vždyť každý (naštěstí) máme jiné měřítko a za ignoraci tohoto přívlastku si mohou promotéři a dramaturgové sami. To oni ho tak hojně zneužívají a nadužívají, teď aby chudáci pátrali po synonymech, které by ho suplovaly. Vždycky se vyplatí spoléhat se jen na vlastní rozum, sehnat si kýžené informace a teprve pak si udělat názor na toho, kdo k nám zvenku míří a už zase je prý tím nejlepším... Ještě jedna varianta však existuje! Nenápadně se zeptáte těch, jež s ním měli tu čest a kterým vy už po léta stoprocentně věříte. Chválil ho úplně každý. Bez výjimky! Přestože se v pátek konal snad na každém rohu nějaký slibně vyhlížející mejdan se zajímavým line-upem, volba nemohla být jiná. Prostě nemohla! :) Tentokrát jsem nečekal frontu před vchodem jako v případě párty Bush s High Contrastem, tušil jsem spíše podobnost se stejnojmenným večírkem, na němž v lednu zazářil Marky... Ovšem, že se tu u šatny v půl jedenácté nemusím zařadit do dlouhého hada, ani že se na parketu neprotahuje ještě ani jeden nedočkavec, to mi trochu vyrazilo dech. Tedy propadák? Spíše pozdní docházka! Oni záklubáci to však tomu prvnímu příliš neusnadňovali a DJ Sweg si své největší pecky určitě šetřil, pokud s nimi nechtěl plýtvat.

Mají policisté tolik rádi drum'n'bass? Co se poslouchá na služebnách?

Ano, čtete správně – DJ Sweg na večírku, kde bude už za chvilku pěkně od dřevěné podlahy vyhrávat jeden ze zakladatelů slavného labelu Ram Records? A proč vlastně ne? Slávek miluje liquid funk a atmosférický drum'n'bass, tak bude tahle párty alespoň hrát všemi barvami! Silné melodie, po agresivních beatech zatím ani stopa, všechno tak příjemně cinkalo a tepalo, táhlé plochy mezitím utkaly snivý závoj a také s intenzitou zvuku to předskokan předskokanky nepřeháněl. Proč k ceně vstupného připočítávat ještě třicet korun za návštěvu ušního oddělení, že? Situace na druhém hracím místu byla obdobná, jen s tím rozdílem, že tady té dlouhé nudli s ledním medvědem vládla žena. Miss B! Také zde se nám kolečka polámala, tady se však dařilo breakbeatu, i když prozatím jen k poslechu, k podupávání, k povídání, k popíjení a k pokuřování. Je to ten známý klid před bouří? Ta pro mnohé nastala krátce po jedenácté hodině... Zatímco Slávek ze svého trůnu shlížel na první tanečníky, kterým svůj další výběr přizpůsobí, čtyři policisté v uniformách pod dohledem televizní kamery zpovídali mladistvé. Rukama teď kolovaly detekční trubičky a občanské průkazy, nutno podotknout, že takovou koncentraci těch mladých a neklidných jsem na tomto místě už dlouho nezažil. Volba lokality byla tedy správná – muži zákona šli zkrátka najisto...

Lidé se svlékají, vzduchem létají vosy, jaro je tu... Konečně!

Vědom si toho, že tento díl populární párty není rozhodně určen pro romantiky či snílky s hlavou v oblacích, od půl dvanácté do již obstojně zaplněného prostoru Slávek vhazoval pecky hrubšího zrna, ony důmyslné virbly pak ještě více násobily jejich rychlost, první výskot a řev se sálem nerozezněl za pět minut dvanáct, ale přesně pět minut pod dvanácté. Až tak byl gradující nájezd skladby působivý, až tak ho oni prožívali! Oproti plánu střídala IM Cyber s dvaceti minutami zpoždění, na parketu teď probíhal tak divoký rej, že si museli někteří návštěvníci své svršky odložit, jiní řádili na pódiu s lightsticky. Ano, bylo zde husto a k počtu lidí také pěkné dusno, ostatně vždyť takhle nějak to v buši bude vypadat... Milovníci těch svítících tyčinek neměli zrovna optimální podmínky! Světelný park běžel naplno, Ondra a Standa předváděli na pravém balkónu koncert pro čtyři ruce a světelný orchestr, přičemž dbali i na barevnou souhru s VJskou dílnou Natur Produkt. Tři plátna a čtyři plazmy byly právě zdobeny ohnivou barvou, který reflektor a který odstín pro zářivku na lešenářské konstrukci byste použili? Správně, červený – všechno musí ladit, aby byla výsledkem spokojenost přechodných obyvatel... V tomto pražském klubu dostali v poslední době prostor pro vyjádření také dekoratéři a kdo neměl vítr z policistů, ten měl určitě nahnáno z obrovské vosy na stropě! Nevím, nevím, ale vzhledem k velikosti by to žihadlo bylo dlouhé asi jako oštěp. :) Opravdu věrný exponát hodný umístění do muzea!

L Plus

Chvilku jsme ho neviděli a jak nám vyrostl! :)

Velká zvířátka díky oblíbenému filmu Mikrokosmos rozpohybovali na plátna také oba dreadatí chlapci na levém balkónu, jako zvířátka se ovšem chovali i někteří z návštěvníků. Šplhání po lešenářské konstrukci, které zcela bez debat ocení hlavně hráči z gramofonů, se stalo už jakýmsi koloritem. Ovšem v pátek ti největší exhibicionisté balancovali také na balkónové zídce s několikametrovou propastí pod sebou. Co by se stalo, kdyby... raději nedomýšlet! Až takové emoce vzbuzovala ta burácivá muzika, kterou tu Ivana tradičně bez jakéhokoliv kontaktu s publikem velmi přesně servírovala. Kdo neměl ještě kalný zrak, ten se na plátnech kromě upoutávky na čtvrteční koncert party Jahcoozi mohl dočíst rotující informaci o tom, že vystoupení hlavní hvězdy večera bude posunuto! O to více překvapil obrovský aplaus, který se spustil na hlavu slovenského hosta, který si říká L Plus. Dočkal se někdy takových ovací? Těžko! Vždyť se stejnou pompou byl před měsícem přivítán High Contrast. Tak kolik z nich si myslelo, že přesně takhle Andy C vypadá? :) Celý sál se výborně bavil, nad hlavami všem tancechtivým teď vystřeloval svazek paprsků z RGB laseru, který byl umístěn nad plátnem a aby toho nebylo málo, ty další menší byste našli na ochozech obou balkónů. Chvílemi jste si připadali jako pod pavučinou, chvílemi jste se díky množství mlhy brodili dlouhým tunelem – opravdu nádherná podívaná!

Hodinu a půl nás nechá čekat a pak se to snaží dohnat. :)

Návštěva ze Slovenska nabídla set, který obsahoval i nejednu hitovku. Something Good od oprášených Utah Saints se tak nějak dala čekat, stejně jako hymnický opus Coast To Coast od dvojky Matrix & Futurebound. Proč ten? Inu, když vám nedávný návštěvník Prahy na svém labelu Viper vydá vaši vlastní věc, rádi tu polívčičku malinko přihřejete. :) V chilloutu mezitím rozdováděnou Miss B, která si při mixování valnou většinu textů ze svých nosičů prozpěvovala, několikrát vystřídal 4:Tune Cookie. Je to snad pro vás jméno neznámé? No vidíte a to pokaždé při Breaksome civíte na plátno a dobře se bavíte... Ano, VJ Quark také hraje a moc dobře, přičemž ty jeho breaky jsou přímo nabity elektřinou! Publikum v chilloutu bylo však velmi náladové. Chvíli byl malý parket nacpaný k prasknutí, chvíli zel prázdnotou. Přesně hodinu a půl nás Andy napínal, přesně v půl třetí jste se nemohli zbavit pocitu, že takhle nějak to v tom pekle musí vypadat! Nové vítání hlavní hvězdy, (teď už té opravdové) první slova zahlaholil MC GQ a pak fanfárové intro, to všechno byl spouštěcí mechanismus, který odstartoval divoké běsnění. Kdo měl pocit, že L Plus oproti svému úvodu na závěr pořádně přitvrdil, ten se nestačil divit. Jde to ještě rychleji a úderněji. Fakt! :)

Andy C

"I Say Andy, You Say C! Andy! C! Andy! C!"

Ačkoliv se charismatický GQ až příliš často opakoval s těmi už tolikrát slyšenými hláškami typu: "Somebody Say Yeah, Somebody Scream či Make Some Noise," pracovat s davem uměl a on mu celou dobu visel na rtech a poslouchal ho na slovo. Ve své ohrádce, kterou mu obratem napravo od DJe ostraha klubu vytvořila a šikovně ho tak odřízla od rozvášněných pozorovatelů, stačilo několikrát vykřiknout "Andy!", ti dole pak vděčně zařvali "Sí", na jakoukoliv otázku dostal od zpoceného davu, který se konečně dočkal, briskní odpovědi. Opravdu úžasné souznění! A Andy míchal jako šílený – rychle a zběsile. Svou slabost pro rewindy odkryl záhy a do prvních drážek jeho desek jsme se pak vraceli velmi často! Onu pauzu vždy vyplnily nadšené reakce a další hecování MCho - ta jiskra přeskočila, ten kontakt bezpečně fungoval. Také Andy elektřinu oslavoval a přestože jeho set hrál všemi barvami a byl z řady příběhových, ve všech těch gradacích to jiskřilo, vrčelo a pískalo a došlo třeba i na bootleg se základy slavné Robot Rock od Daft Punk. Velmi často přitom za mixem divoce poskakoval ze strany na stranu a při pohledu dolů musel být určitě spokojen. Oni by ho snad na rukou nosili...

MC GQ

Květen za dveřmi: záleží ještě pořád na jménech, když ti naši také umí?

Přestože to mám rád o poznání jemněji a když DJ, tak Bukem a když MC tak Conrad, který káže tak, že si ani špitnout nedovolíte, výborně jsem se v pátek bavil! Každý z těch šesti hráčů a hráček mixoval jinak, každý smíchal své oblíbené placky a CDčka do poutavého příběhu, kterému ti před ním a pod ním tolik rozuměli a užívali si ho vyloženě naplno! A že bylo hráčů sedm? Pravda, máte postřeh, ale Ghonzalese, toho druhého z rezidentů, jsem se už bohužel nedočkal. Své nádobíčko včetně notebooku a Serata si na pravé straně dlouhého stolu, který si předtím Andy uzpůsobil k obrazu svému, začal rozbalovat těsně před půl pátou. To už jsem zcela spokojen mířil k domovu a tradičně rozjímal. Párty Bush zažila od nového roku příjezd skutečných hvězd, přičemž stylové rozpětí bylo opravdu široké. Ale co teď? Než v červnu dorazí výborný Tony Colman a MC Wrec, květen bude v režii "pouze" domácích hráčů. Dokáží i oni v takové konkurenci rozlámaných mejdanů, které teď hýbou Prahou, ten velký klub naplnit? Nejsem vizionář, netroufám si odpovědět, zvlášť, když všichni víme, jak ta zahraniční jména stále táhnou. Uvidíme tedy, jak moc se nám od Vánoc publikum rozmlsalo! :) Vždyť oni hrají stejně dobře, jen jim nad hlavou chybí ta svatozář, ale třeba jednou...

foto: sweg sweg@shadowbox.cz