REPORT

 

Report z Apokalypsy od Čéši

Ne, nebojte se, nejedná se o žádný konec světa, žádnou katastrofu, jen se konala opět ta nejlepší moravská párty nabízející nejlahodnější techno zvuk. Apokalypsa s podtitulem Techno Congress v brněnském Boby Centru opět předvedla své vysoké kvality...

 

"Jedete někdo busem?" Takovou otázku jsem vhodil do placu již několik dní předem. Bohužel na autobus žádná odezva. Nevadí, nejsem malej, jedu sám a po tříhodinové jízdě vystupuji v Brně, v mé druhé domovině :) Šalina jede brzo, vstupuji s nepočetným davem, kterému již nedominují žádné oblečky ani zvířecí převleky do vozu a po pár zastávkách jako střela mířím do Boby.

Přicházím právě včas. Apokalypsa již jede jako rozjetý vlak a pohled na rozblikanou a roztančenou laser show hall způsobuje jiskru v očích a úsměv na rtech. Modrá bunda končí v modrém sektoru šatny a já s volností a radostí mířím na onen plac který znamená svět, svět tance, hudby a pohody. Nesmím však opomenout návštěvu svého "šéfa" hrajícího na La Grottě, kde Dj Texx rozpaloval vinyl za vinylem již od devíti. Probíhá pozdravení, pochválení a popřání super hraní a zábavy...

Prvními hrajícími na hlavní stagei, které slyším, jsou dvojka z jihu, the Keeper a Steen. Bohužel nováčky brňenského Noise a moravského Jay Becka jsem neměl tu čest slyšet, ale prý se i celkem zapotili. Nebudu ale spekulovat a vrátím se k mé první dvojce. Tito dva floutci na vyvýšeném pódiu pro Djs určují rytmus již velmi rázně. Je vidět, že na jihu rostou nejen hezké dívky, kvalitní houby, ale i dobří Djs. Kluci valí velmi taneční setík, dost si pohrávají s mixy a jejich vyrovnanost a vyváženost jim nedovoluje ani jedno zaváhání či chybku. Mají tu i svého dvorního kameramana, takže snaha je tu opravdu veliká :o) Setík se nese ve znamení pure techno soundu a tančit na toto je radost. Nemohu posoudit který z kluků do toho bušil víc, jestli Keeper nebo Steen, ale oba dva mají moje uznání, protože souhra dvou lidí v techno setu je opravdu dost náročná a hrát, bavit se a komunikovat, není tak snadné, jak se to pro nás tanečníky zdá.

Když kluci pouštěli svou poslední placku z té černé hmoty, již nějakou chvilku se za nimi připravoval malý řecký pán, Axel Karakasis. Tento Řek jak bych řek, začal parádně. Naprosto nás vtáhnul do svého setu. Nekompromisní zvuky, nekompromisní techno. Jako by nám chtěl Axel předvést jízdu bohů. Řečtí bojovníci měli vždy velkou sílu a výdrž a i Axel se snažil vyždímat maximum. Chvilkami to vypadalo, že snad i poleví, ale opak byl pravdou. Axel si svou tvář zalitou jižním sluncem ponechal celkem kamenou, tak jako památky v jeho domovině. Pálil do nás jako řecké sluníčko na pobřeží a dusil nás ve vlastní šťávě. Trochu k tomu dopomáhalo i horko, které prozatím v tuto dobu na stagei panovalo. Nová klimatizace ovšem měla ještě spoustu času dokázat nám své kvality.

"Hele, hele ten fousatej pán co tam šteluje laptop a drátky, to je Advent, co? Jojo to je von, hustec, sem zvědavej co nám předvede." Po dlouhé době opět přišel Advent, ne ten kalendářní, ale ten portugalský. Jak já závidím těmto jižanským krajanům jejich opálenou pleť, jejich prosluněné výrazy a teplo domoviny. Pan Advent ale nepřivezl ze svého kraje pouze rozpálenou hudbu. Přivezl sebou i pěkně chladné zvuky, které ovšem po opuštění repro soustavy rozpalovaly tanečníky doběla. Nikdo již nepřekonal jeho live set. Nikdo již nedokázal moje nohy na celou dobu vystoupení roztancovat v rytmu tak parádního techna. Tancujete, užíváte si každý moment, v duchu si říkáte: "páni, to je pecka, paráda, kéž by to trvalo déle." V porovnání s Axelem mi to připomělo souboj jemného řeckého salátku s pořádným portugalským steakem. Tak jako je Ronaldo v portugalském národním týmu tím nej, pro mě to byl tuto noc pan Advent. Jenomže každou taneční radost vám něco musí přerušit, alespoň na moment. Potřeboval jsem čůrat, tak rovnou tedy vemu to i okružní cestou přes LaGrottu a mrknu na toho pána který byl u mého začátku s elektronickou hudbou. Není jím nikdo jiný než pan Dj Tráva. Po vstupu do LaGrotty na mě dýchlo opoznání kvalitnější vzduchové prostředí. Není se čemu divit, zaplněno tu rozhodně nebylo, ale co rozhodně bylo poznat, byl Dj Tráva. Jeho typický deep up sound, který mi tak citlivě a tak mocně připomenul jaké to bylo kdysi před mnoha lety, poprvé v temném klubu Roxy. Tráva je prostě umělec a to ve všech svých směrech, ať už pozemských či jiných. Chvilku jen tak stojím a zaposlocuhávám se do tónů jenž vás ovlivní nejen fyzicky, ale i duševně. Je to lahoda...

Vracím se zpět, to již nějakou tu minutku stojí za horním pultíkem trošku objemnější černoch, jo to je pan Kevin Saunderson, na plakátu vypadal trošku štíhleji. Ale na tom nezáleží, jak jsem viděl a hlavně slyšel, hýbat se a hrát umí opravdu na výbornou. Kevin po zdrcujícím Adventovi začal naprosto nečekaně. Jeho intro mi připomínalo, a teď se na mě nezlobte, dokonalou plážovou diskotéku pro ovíněné turisty. Ale nevadilo to, protože Kevin je mistr a mistr umí z mála udělat mnoho. Kevin vytánul ze svého setu tolik pozitivní energie, že by vesmírní lidé mohli opustit planetu i bez svého Šerana. Hrál vynikající funky techno sound. Nebylo to typické tvrdé a drsné Detroit techno. Mělo to spíše nádech Floridy, pláží a pohody. Kevin se sřejmě nechal ovlivnit svými jižanskými předskokany a prostě zahrál sluníčkově. Jak bych to v dnešní tak moderní době řekl, toto techno rozhodně nebylo emo techno, rozhodně nikoho nemohlo nebavit a i když na rychlosti to nebylo tak zběsilé, tanečně to bylo nááádherné :)

Jdu se na chvilku podívat i do zákulisí, jenomže odtud snad prvně za dobu konání Áčka není skoro nic vidět. Mohly za to ty obrovské led diodové panely, promítající všemožné projekce a záběry kamer. Byla to celkově úchvatná stavba. Po minulé karnevalové masce se nyní nad Dji vyjímali hadi v podobě jacků konektorů :o)) Moc hezky udělané. Apokalypsa prostě z kačátka vyrostla v překrásnou labuť.

Druhé duo pro dnešní noc, které ovšem hrálo live na dolním pultíku, bylo duo Ortin Cam a Cave. Pan Cave z chladného Norska již před nějakou dobou hrál sám v Českých Budějovicích a nyní spolu se svým belgickým kolegou přišli ukázat, jak rychle umí ovládat své mašinky a diktovat hudební tempo. Tanečníci tančí všude, ruce nahoře nejsou vidět jen na trance párty ale i tady. Když vám DJ dá opravdový impuls, tak prostě valíte. Nevím proč, ale toto duo jsem si již neužil tak jak bych chtěl. Možná opravdu již pro bolest zad či únavu, ale každopádně k poslechu to nebylo špatné. Procházím po areálu a všímám si, že uklízecí čety zdřejmě svou brigádu nevzaly tak vážně a letáky, povalující se snad všude, způsobovaly chvílemi i celkem velké záplavy :o)) Naštěstí se dalo ale zajít i na zahrádku a posedět, vyvětrat se a pokecat. Pro ty, kteří mají rádi maso a pivo, tu bylo i něco k snědku :o)))

Kevin Saunderson

Jdu si sednout a za ohlušujícího burácení sleduji, že se za horním pultem pro Djs objevuje jediná žena tohoto dílu. Nevím, zda-li se měla čeho obávat, ale rozhodně tak nepůsobila. Kdybych věděl co nás čeká od brazilské krasotinky, bál bych se asi spíš já. Tato Candy Cox, v češtině sladkost koks :o) tak hudebně podobná manželům Pet Duovým, spustila opravdový masakr. Asi si myslela, že když hraje na Apokalypse, tak že to také musí tak vypadat. Její hardtechno, zdrcující, rychlé, neústupné, bavilo opravdu většinu tančících tak, jako nikdo předtím. Lidí tu nebylo tolik, jako tomu bývalo v předchozích konáních, asi i díky výšce vstupného a nebo právě odlivu hardtechna a schranzu. Každopádně Cancy Cox rozproudila dav tak, jako divoká řeka brazilského pralesa.

Normálně jsem v tu chvíli přemýšlel a i hodně nahlas, co s tím bude dělat náš mladičký Michal Poliak, který si dokonce pro tento díl připravil vyjímečné live provedení svého hudebního představení. Mé obavy však zůstaly v hloubi mé hlavy. Michal mne z neklidu sezení probral takovou peckou, že mi málem vyskočily ucpávky z uší a chtěly se skovat do otvorů zcela jiných. Repro soustava se otřásla v základech, já také a uvědomil si, že za chvilku bude asi ten pravý čas opustit prostory dokud jsem živý a zdravý :) Udělal jsem dobře, ještě venku mě zastihly tóny Michala Davida v hardtechno provedení a i když nevím proč, Michal Poliak je na tohoto socialistického producenta dosti vysazen a já jen s úsměvem na rtech pokračuji směr šalina, autobus, domov Praha...

Co říci závěrem? Snad jen to, že toto byla po dlouhé době velmi vyvážená Apokalypsa, plná kvalitního techna, super zábavy, spousty tancechtivých lidí a pohody. Apokalypsa v srpnu bude mít něco jako rekapitulaci pod názvem párty Recapitulation a jestli se to ponese alespoň v podbném duchu, bude to opět vynikají techno mejdan.

Díky všem a zase brzo v Brně, ahoooj :)

+ The Advent!!!
+ klimatizace
+ zahrádka

- nepořádek a wc

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016