REPORT

 

Report - Citadela Decoder

Když se nějakému projektu daří, je třeba v něm pokračovat a pilovat jej pozvolna až k dokonalosti. Toto tvrzení rozhodně platí i pro brněnskou taneční akci Citadela, jejíž další pokračování jsme si mohli vychutnat o tomto víkendu.

 
Když se nějakému projektu daří, je třeba v něm pokračovat a pilovat jej pozvolna až k dokonalosti. Toto tvrzení rozhodně platí i pro brněnskou taneční akci Citadela, jejíž další pokračování jsme si mohli vychutnat o tomto víkendu. Skvělá organizace, zajímavý line-up a spousta doprovodných akcí, to jsou hlavní atributy, které hovoří ve prospěch této párty a soudě podle návštěvnosti, lidé si to uvědomují více než jasně. Line-up Citadely - Decoder se sice tentokrát neblýskal provařenými jmény ale zasvěcení věděli, že je na co se tešit. Mezi hlavní lákadla bylo nutno zařadit naprosto nevypočitatelného šílence Marka E.G., který je schopný v naburcované atmosféře rozmetat gramce na několik kusů a přitom skákat dva metry vysoko, dále populárního vyznavače live projektů - Christiana Wunsche, zábavného Thorstena Lütze aka Strobocopa či u nás některými opěvovaného stoika Maxe Duleyho. Samozřejmě by se také hodilo zmínit některé další protagonisty, jež za nimi nezůstávali v ničem pozadu, namátkou jmenujme třeba Hydea, Radana Macha (který to má v hlavě srovnané;), Mania, Reehu a další...

První, čeho si musel každý návštěvník po vstupu do Boby všimnout, byla opravdu vysoká hustota lidí v celém areálu, stručně řečeno, bylo narváno jako už dlouho ne. Na atmosféře se tento fakt podepsal rozhodně pozitivně a nutno říci, že vidět Show halu praskat ve švech, kdy se z nedostatku místa tančilo i na stolech - to je pohled vskutku příjemný. Pro všechny zmlsané byl připravený tradiční posílený zvuk od Marcela (rozdíl je opravdu jasne slyšitelný a kdo dělá na Boby akci se základním aparátem nečiní rozhodně dobře), dále veselé dekorace představujíci ozubená kolesa s různým poločasem rozpadu, ;) módní přehlídka Diffusion, barevný! laser Kvant, testy XTC, posílená ochranka (i když pozorovat ráno přehnanou sebedůležitost některých jejích členů - to bylo vážně k popukání, inu skvělé to řemeslo;)...

Co se týče DJs, velmi příjemným překvapením pro mě osobně byl polský Plus, který svoje sety nejčastěji charakterizuje jako minimalové záležitosti s tribal prvky. Tento člen White Label Group si velice pochvaluje atmosféru našich tanečních akcí a bylo to poznat i na jeho setu, který byl opravdovou lahůdkou - dynamickou, melodickou a razantní. DJ Plus navíc skvěle připravil půdu pro Marka E.G., uznávaného dýdžeje, jenž se proslavil převážně díky tranceovým kompilacím vydávaných na sympatickém labelu Bonzai Records (kde spolupracoval i s legendárním Yves Deruyterem, který není rozhodně žádné ořezávatko). Mark se stal naprosto zaslouženě zlatým hřebem večera a potvrdil svoji skvělou formu. Tento týpek je totiž proslavený svým naprosto šíleným vystupováním, kterým však dokáže neuvěřitelně pobavit publikum. To předvedl i na Citadele, kdy svůj "hard-groovy-funky" set doplnil o tak neuvěřitelnou sbírku šklebů, grimas a ksichtů, že by mu to mohl kdekdo závidět. Navíc při hraní neustále tančil, skákal, řval a gestikuloval na dav před sebou, snad jen ty gramofony mohl alespoň zapálit, aby dostál své pověsti. ;) Jeho show a šílení za mixážním pultem rozpalovalovaly lidi do běla a bujarý jásot či ruce nad hlavami to jasně potvrzovaly - Mark E.G. bodoval! (obzvláště jsem musel ocenit jeho strojově precizní mix a non-stop práci s korekcemi)

Po něm se rozjetému davu představil slovenský Toky, jehož sety se mi, i přes jeho značnou popularitu, moc nelíbí. Tam, kde jiní přemýšlejí a experimentují se zvukem, tak Toky nasadí svůj přímočarý a agresivní sound, hutný a pulzující a přesto tolik nudný. Paradoxně jeho výplachy jsou často tím pravým ořechovým pro nadopovaného klubera a nejinak tomu bylo i tentokrát. Pro milovníky live-projektů zde však číhal v záloze Christian Wunsch, který se svými mašinkami nastoupil hned po Tokárovi. Wunschovo vystoupení se mi opravdu moc líbilo, ať už to bylo skvělými tracky, či naprosto originálním soundem "made by Christian". Wunsch si navíc neodpustil ani mnoho nových či dosud nevydaných tracků takže milovníci neotřelé muziky si jistě přišli na své (snad se s nimi setkáme na některém z dalších pokračování produkce Wunschova labelu Tsunami...).

Mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní se opět za gramce postavil Hyde, který mě vždy dokáže příjemně překvapit. Jeho setík byl opravdu našlapaný výtečnými vály a atmosféra nešla dolů ani o coul. Hyde jasně potvrdil, že na velké akci rozhodně umí prodat svůj talent a zahrát přesně dle vkusu publika, a to se rozhodně cení. Po Hydeovi se jako poslední představil nacpanému Boby Max Duley, jenž sice nepatří k mým favoritům, ale vzhledem k tomu, že hrál ráno a jako poslední jsem se jeho set rozhodl vytrpět. A stalo se, co jsem nečekal - Duley předvedl velice pestrý a zábavný výkon, při němž se pohyboval od docela tvrdého techniska až po vály jemné a melodické. Jednalo se o poměrně vkusné zakončení celé párty, která po menším přídavku skončila po sedmé hodině ranní. Nedočkavci se řítili na after pořádaný k Perpetuu, někteří si v nastalém tichu ještě křečovitě zatrsali, čímž budili pobavené pohledy kolemjdoucích, kteří už měli čistou hlavu. ;)

Na závěr se hodí říci snad jen to, že Citadela se poněkolikáté za sebou mimořádně povedla a potvrdila tak pověst neustále se zlepšující akce, na kterou se vyplatí zajít a přesvědčit se na vlastní oči. Stále je však nutno vymýšlet nové a neotřelé nápady k pobavení návštěvníků, což není věc rozhodně lehká. Přeji tedy panu Lunarovi v tomto hodně štěstí a těším se příště...
 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016