Report z Nature One 2008 od -jb-

Pokud se alespoň trochu zajímáte o elektronickou taneční hudbu, tak jste již nejspíš o Nature One slyšeli. Dvoudenní taneční festival cca 100km od Frankfurtu, který je známý kvalitním line-upem, skvělou organizací a vysokou návštěvností. Proto jsem i já s kamarády letos cestoval 700km za touto party.

Jak jsem již nastínil v úvodu, organizátoři NO pro návštěvníky otevírají campingovou „vesničku“ již den předem, přesněji ve čtvrtek ve 12 hodin a poslední mohykáni mohou opouštět camp v pondělí v 18 hodin. Za vstup do campu zaplatíte 12€ na osobu. Na místo činu jsem dorazil čtvrteční noc a hned od první chvíle mi bylo jasné, že lidi přijeli pařit a užívat hudby. Uprostřed několika obrovských polí byla stage se sice nepříliš kvalitním zvukem, avšak parádní atmosférou. Několik stovek lehce přiopilích partypeople vítalo další ročník jejich oblíbeného festivalu. Prošel jsem zhruba půlku celého campu (a že mi to zabralo pěknou chvíli) a narazil jsem ještě na jednu menší techno stage a jednu schranzzovou. Navíc samozřejmě mnoho soukromých „systémků“ u stanů a karavanů, proto je zvuk opravdu všudypřítomný. Pro čtenáře uvažujících o vlastní produkci v campu jen upozornění – max. 3kW. Pro vyznavače alespoň nějakého spánku – špunty do uší.

Pokud nemáte zásoby, můžete využít občerstvení v campu. Za 3€ koupíte kus pizzy, Redbulla nebo dáte sprchu. WC je gratis. Organizačně bylo vše na jedničku, nikde žádné fronty, maximální komfort zajištěn a především zábava v plném proudu.

Po slunném pátečním dni, stráveného u sudu Staropramenu, našich devět členů organizace Sever Crew vyšlo na mejdan, na kterém, za podle mě směšných 65€, dostanete vstupenku na dva dny a takovou porci beatů, že do Čech pojedete v autě s vypnutým rádiem. To vám garantuji!

Po vstupu do areálu mi hned projelo hlavou „Jo kua, tak tady jsem správně!“. Areál mě naprosto dostal. Vojenská základna se šesti hangáry a odpalištěm pro rakety, obehnaná ostnatým drátem, zarostlá posekanou trávou a nabitá šťastnými partypeople! Dvě hlavní podia jsou přesně uprostřed areálu na velikém betonovém placu. Trancová Open-Air Floor a veliký techno stan Century Circus pro tipuju minimálně 10 tis. lidí a vyzbrojený nejdokonalejším zvukem, jaký jsem zatím slyšel. OK, jde se dál… Už jsem psal něco o hangárech… Ano, šest betonových staveb vnořených pod zem, v kterých se ukrývaly dvě menší stage nebo jedna velká. To by nebyla německá party, aby nebylo využito posledního volného místa, takže na každém tomto hangáru stála vždy ještě jedna veliká open air stage. Uvnitř hangárů to byl totální industriál. Temné kopky neměly prakticky žádnou výzdobu. Na zdech staré elektrické rozvody a hydraulické písty. Boční vchod přes pancéřové dveře jen umocňoval onu industriální atmosféru. Na konci temného tunelu byla stage se zvukem, který mě téměř zul z bot. :-) Já se mrknul např. do prostorů, které měl v diktátu berlínský klub Tresor, nebo do narvaného Hardcore Gladiators. Času ale bylo málo, proto jsem rychle utíkal dál. Zaujal mě ještě minimalový stan klubu Cocoon, v kterém páteční noc hrál šesti hodinový set výborný Pascal FEOS.

Do narvaného holandského stanu Thunderdome, který patřil příznivcům hardstylu (a že jich nebylo málo), jsem pouze nakoukl. Pro příznivce schranzzu tu byla veliká stage Abstract/U60311, kde se za dva dny vystřídala taková jména jako Sven Wittekind, Frank Kvitta, O.B.I. nebo třeba Robert Natus.
V celém areálu funguje žetonový systém. Směnáren je po areálu dostatek a placení na barech bylo velice pohodlné. Jeden lísteček, nebo chcete-li žeton, měl hodnotu 0,90€. Ceny na barech jsou pochopitelně vyšší. Za 3 žetony dostanete kelímek coly, za 4 půl litr vody nebo panáka. Záloha na kelímek/láhev je vždy 1 žeton. Říkal jsem si, že 20Kč záloha na kelímek je hodně, ale na druhou stranu to bylo velice efektivní. Ono to asi ani jinak nešlo – když si představíte, že by každý z 50tisíc lidí házel na zem kelímky, tak by to ráno bylo opravdové smetiště. Navíc se tím značně zpřehlednilo a urychlilo placení. Takže žetonový systém jsem uvítal. Jídlo, cigarety a např: trička se platily klasicky. V areálu byl pro případ nouze bankomat.

Dlouho jsem přemýšlel, jak vám písemnou formou předat hudební zážitky z techno stanu, ve kterém jsem byl téměř celé oba dva dny, ale je to nad mé síly. Proto, než abych vyjmenovával tracky co se hrály, vám spíš nastíním atmosféru obou dnů.

Páteční večer byl rozhodně pomalejší než sobotní. Je vidět, že německé publikum chce slyšet minimalovejší nádech v technu, chce cítit energii pomalejšího BPM a vychutnávat si kvalitní aparaturu a DJské dovednosti. V pátek jsem si poslech kromě Jorise Voorna, Renato Cohena nebo Alter Ego především parádní set Carla Coxe. Měl jsem pochyby o jeho setu, protože poslední dobou mě Carl příliš nezaujal, avšak jeho set na letošním NO byl výborný. Funky techno jemu vlastní a Coxovy taneční kreace k povzbuzení publika dav opravdu hltal a bylo jasné, že páteční noc už Century Circus neopustím. Jen jsem zahlédl opravdu vydařenou laserovou show z tranceové stage, kde to zrovna rozjížděl Tiësto. Report z tranceové stage si ale budete muset přečíst jinde, protože na svou show se tou dobou už připravoval muj oblíbenec Chris Liebing. Při jeho setu jsem si dal tu práci a doslova se procpal do zhruba 10té řady, kde byl opravdový kotel. Negativum bylo velké teplo, pozitivum nezapomenutelná atmosféra! Chris zahrál totální liveko. U nás jsem obdobný set nikdy neslyšel. Jeho dva notebooky vysypaly takovou škálu zvuků, že jsem celé dvě hodiny byl naprosto pohlcen. Nechybělo ani rozházení plné lednice redbullů do davu :-) Lidi tu Liebinga prostě milují! Konec pátečního večera patřil Umekovi, který na závěr večera zahrál fajn houpavé techno. V pátek v houseovém stanu hráli Dubfire, které jsem si nechtěl nechat ujít, ale bohužel už nebyly síly. Kolem 5té hodiny ranní, za příjemných tónů znějících od Judge Julese na trancové stage, odcházím z areálu plný zážitků a hlavně s vědomím, že tu ten den budu znova. Takže maximálně šťastný :-)

Sobotní den jsem jen relaxoval a plný očekávání odpočítával hodiny do začátku druhé půlky festivalu. Druhý den má jednu velkou výhodu – DJs rozjížděj zábavu už od 18ti hod. a končí se v krásných 9 ráno. :-)

Do areálu jsem přisel něco málo po 21hod. a mé první kroky – jak jinak – vedly do techno stanu, kde startoval svůj set Dave Clarke. Je až k neuvěření, že u nás headliner jakékoliv party, zde na NO hraje od 21:00 :-) Nojo, času málo a skvělých DJů hodně... Dave zahrál pekně, slyšel jsem téměř celý jeho set a opravdu mě bavil. Bohužel jsem byl po pátečním večeru dost unavený, tak jsem šel s kamarády k baru otestovat teplotu vodky a slavit narozeniny jednoho z přítomných kamarádů (ještě jednou vše nej, Dádo :-) ). Pokud si myslíte, že při takové návštěvnosti budou nějaké extrémní čekací doby na barech, tak ne. Barů byl opravdu dostatek a fronty dle mého v toleranci. S lehkým krokem jsem se vydal opět do Century Circusu, kde začínala německá legenda, pan Sven Väth! Sven, když byl na českém Time Warpu, mě příliš nebavil a proto jsem čekal co předvede zde. Jeho dvouhodinový set začínal poměrně dost minimalově avšak tvrdě. Na tvrdost ale ještě mělo dojít. Zhruba ve třetině jeho setu byl stan totalně narvaný, na nějaké tancování rovnou zapomeňte, hraje Väth a toho tu chtěl slyšet každý! Pro mě to byl nepopsatelný zážitek vidět, jak má DJ celé publikum ve své moci! V paměti mi utkvěla jedna pasáž, kdy Sven stáhnul hloubky, kompletně celý dav zvednul ruce, vygradoval výšky do nebes při maximálním řevu publika a následně pustil tak silný bas, že všechny nenapadlo nic jiného než skákat. Na takové okamžiky se nezapomíná a proto všichni na party chodíme.

Později se přitvrdilo a zahráli ještě např. Murphy s Fischerem, kdy opět Murphy dokázal, kdo umí sratchovat nebo českému publiku známí Space Djz,, kteří si totálně podmanili dav. Ben Long s mikrofonem umí a lidi mu to žrali. :-)

Já závěr festivalu trávil v příjemném houseovém stanu na mě neznámého Moritze Piskeho, kterým jsem si vykompenzoval zameškání Dubfire minulý den. Zahrál pohodičkový hitovky např. od Tocadiska...

Na tranceovém pódiu jsem tento den opět nebyl. Jen aby si tranceu chtivý čtenáři nemysleli, že NO je jen o technu – myslím že zde byla top tranceová špička v čele s Corstenem a Tiëstem v pátek + Buurenem a Dykem v sobotu. Sety musí hodnotit ale někdo jiný.

V neděli, po sbalení stanů a vyhození asi milionu prázdných plechovek od piva, jsem si pokecal s nějakým Němcem, který byl na NO již po 8mé a upozorňoval na všudypřítomné policejní kontroly za branami campu. Příští rok tedy pozor nejen na alkohol v krvi, ale také na drogy.

Co říci závěrem? Asi je vám jasné, že jsem z Nature One naprosto nadšený. Tak nadšený, že mě to donutilo napsat můj první report v životě. Tak nadšený, že už teď vím kde budu příští rok touto dobou! Budete tam se mnou?