Report z akce 10 let u Bukanýra B-day 1 od Myclicka

Prostě jedinečný, bezkonkurenční, nejlepší, takže snad už i legendární?

Pokud některý klub v létě už pár let upřednostňuji, pak je to právě Bukanýr a těch důvodů je hned několik. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste v těch prázdninových měsících v podzemí lapali po dechu a zároveň přemýšleli, zda klub klimatizaci vypíná, aby byly bary těmi omdlévajícími rukojmími úspěšně vytíženy. Tady? Pokud vám nestačí průvan uvnitř, jednoduše se usadíte na zeď náplavky a spokojeně se opřete o zábradlí. Už vám ve vašem oblíbeném klubu o půlnoci grilovali steak nebo kukuřici? A kolikrát jste tam shlédli výborný film ze zlatého fondu kinematografie? A máte raději labuť v projekci a nebo dáte přednost tomu, abyste si tu elegantní krásku nakrmili? To všechno zažijete v samém centru Prahy, k tomu si přičtěte fajn zvuk i hráče, kteří mají vytříbený vkus a nebojí se experimentovat a musíte si ho zamilovat taky, věřte tomu... Co za to? Nezaplatíte ani kačku, nikdo vás nešacuje ani neomotává zápěstí barevnou páskou, aby vás velmi důležité odlišil od těch až příliš normálních. Tady jsou si všichni rovni a možná právě proto tu panuje tak báječná a přátelská atmosféra!

Kdo chtěl slyšet ten pravý kapitánský set, ten si musel pospíšit...

Že tu bude panovat i v ten velký pátek těsně před jedenáctou hodinou, bylo jasné jako facka... Těch gratulantů dorazí určitě mnoho a to i přesto, že DJ Tráva (původně hlavní hvězda tohoto večírku) v úterý svůj ohlášený set z osobních důvodů stornoval. Když nad tím tak přemýšlím, možná by se slušelo a patřilo, aby byl prime time věnován tomu, kdo se už tak dlouho stará o to, aby Bukanýr stále vzkvétal, kdo přichází s novými nápady a zlepšováky. Právě on by si ho zasloužil a to i bez ohledu na fakt, že pro mnohé z návštěvníků je ta jeho sbírka spíše poslechovějšího rázu... DJ Jindra, jak si stručně a výstižně před časem začal pan majitel říkat, tak dostal za úkol "jen" zahřát parket na provozní teplotu. Jaké skladby z hardisku svého notebooku spolu propojil do uceleného setu, vám však nepovím. Dorazil jsem totiž právě v okamžiku, kdy displej už jen políbil klávesnici a DJ Radio, který předtím bleskurychle vyměnil slipmaty na talířích gramofonů za své a také jeho vlastní přenoska se poprvé zabořila do zaváděcí drážky, malého milého DJindru vystřídal. Bude to snad znovu Vojtův oblíbený jackin'house? Ani tentokrát plavovlasý chlapec nezklamal a ten nejrozpustilejší houseový styl začal velmi snadno hýbat s prvními pěti zájemci na parketu.

Nevíš co na sebe? Chce se ti do kina? I ty se stav na Bukáči!

Proč zůstával tento prostor bez povšimnutí, stejně tak jako mísy s chlebíčky, hroznovým vínem, banány a melouny? O patro výše jsem vše pochopil! Tady to totiž opravdu žilo a pohyb tu byl značně omezený. Z té dlouhé uličky mezi stoly si udělaly předváděcí molo modelky pod vedením Petry Staškové, která tu právě představovala svou kolekci s názvem Zamířeno na tebe. Mířily přesně! To bylo panečku nadšení, to bylo bouřlivého přijetí – dámy se kroutily v bocích, pánové je za to odměňovali silným potleskem, vzrušeným křikem i hvízdáním na prsty. Inu hezky si to rozdělili. :) Promítač Zdeněk, který tu čtvrtek co čtvrtek roztáčí kotouče se šestnáctimilimetrovými filmy, tentokrát svůj přístroj namířil přesně na druhou stranu než obvykle a silný kužel světla tak směřoval přímo na Štefánikův most, respektive na plátno z něho visící... Na programu dnes nebyl žádný hodnotný celovečerní snímek tak jako obvykle, spíše dílka krátká, z nichž se té zaručeně největší pozornosti těšila hadí žena, která se dokázala v záklonu složit do čtverečku, napít se přitom vína a ještě bonusově zabafat z doutníku. Nu jen si sami zkuste, jak je to těžké! :)

DJ Radio

Pat Heart: Univerzální DJ i skvělý tanečník v jednom! 

V půl jedné, kdy plastové kryty gramofonů Pat Heart zatížil CD přehrávači, mu DJ Radio předával už do posledního místečka zaplněný parket. Právě jsme zažívali špičku a zácpy teď byly úplně všude. Na záchody se stála fronta, při cestě od dveří k baru jste se radovali z každého centimetru vašeho pohybu a žilo to také na náplavce, kde díky přízni počasí a příjemné teplotě vznikl jakýsi chillout pro debaty na jakékoliv téma. Frantík Patrik, který si těch našich sto věží tolik oblíbil, nastoupil tradičně s obrovským nasazením. Dostane k ránu honorář za svůj set a nebo bude odteď vystupovat už jen jako Go-Go tanečník? Jeho skládačka hrála přitom všemi barvami a je opravdu neuvěřitelné, kolik škatulek tu během pouhých devadesáti minut stihl rozbalit. Mě osobně potěšil materiál z té s nápisem House, ať už to byla skladba Real Thangs od projektu Replika či důkaz o tom, jak moc umí být Jimpster "funky", tedy jeho verze tracku Momma's Groove pro řeckého kouzelníka, který si říká Osunlade. Došlo také na minimalové pásmo a přestože na závěr už to byla jen pouhá pouštěčina, také tyhle pecky s jazzovým nádechem a houpavým rytmem vyvolávaly na rozpáleném parketu téměř hysterii. Atmosféra se tu v pátek vytvořila opravdu jedinečná a to i přesto, že světelný park na stropě s barevnými záblesky poněkud šetřil. Naštěstí to vypadalo, že ti pod ním se tento večer bez světýlek zcela obejdou... 

Minimal? Teď ne, až za tři neděle!

Jedničky a nuly navlečené do alobalu se v průvanu hýbaly a neználkům či těm zabloudivším ideálně napovídaly, o co tady vlastně dneska kráčí... Pár minut po druhé hodině si ze šanonu první stříbrné kolečko vysunul Marwin Shamma, tedy rezident nové párty MINI & MALY v klubu Roxy, který si již brzy podá ruku s Dubfirem. Tohle však nebyl warm-up ke zmiňované párty a tak se ke stránkám s minimalem holohlavý DJ v průběhu noci ani neprolistoval... Ta úvodní groovy pecka s nakažlivým kolovrátkem musela být zcela určitě také z Francie a co na tom, že nebyla pouhý týden nebo čtrnáct dnů stará? Ti na parketu chtěli při narozeninách zřejmě juchat a Marwin jim vycházel vstříc. Jedno CDčko si však musel následně o víkendu přeleštit, jedno ho zradilo, s jedním si stříbrná osmistovka neuměla poradit a laser po minutě s olizováním přestal. Je zajímavé, jak stagnující technika a ukončený diktát bicího automatu dokáží náladu ještě více vygradovat – možná budou odteď hráči své oblíbené pecky záměrně zastavovat. :) Kuňkat, žbluňkat, syčet, prskat, skřípat a drhnout to bude až za tři týdny o dům dál, tentokrát vsadil Marwin na silné melodie a tak by byl samozřejmě  hřích, kdyby se v setu neobjevilo Intro od dvojky Alan Braxe & Fred Falke a alespoň jeden Deadmau5... Na stále plném parketu se vděčně přešlapovalo z nožky na nožku na každý beat, ale v horním patře se už kolem třetí hodiny mohl člověk v té mase lidí konečně i pohnout! Bylo jen na vás, kterou z těch tří možností jste si vybrali a kde jste se cítili nejlépe, o muziku jste rozhodně nepřišli ani tady nahoře.

Pat Heart

Tak malý domeček a tolik je v něm muziky...

Ze svého notebooku ji vybíral a následně propojoval jeden ze dvou produkčních tohoto malého klubu – Chochacz. A statečně celou noc, přičemž jen tak mohl být jeho set pestrý a postupně se tak dostat na beaty rovné, zlámané, funky i jazz. Ještě jedno jméno ten zdařilý flyer skrýval a tak si DJ Bo.dan krátce před půl čtvrtou počal připravovat své nádobíčko. Vzhledem k tak početné návštěvě a nahuštěnému parketu si mohl dovolit experimentovat, ale neučinil tak a raději vsadil na jistotu... Na jistotu skladeb, u nichž si reakce publika již tolikrát ozkoušel a o nichž věděl, že budou pro narozeniny těmi pravými! Stejně jako před třemi týdny na lodi Odra tu tak zazněl remix Romana Raie ke skladbě Lonely Robot od Sci*Fi*Psi se stále nedoceněnou Markétou Foukalovou i Rolandův Jaguar v remixu Sébastiena Légera a to možná dokonce i ve stejném pořadí. :) Nechyběl ani hrůzostrašný bootleg Booka Shade s Modjo, poněkud ufňukaná The Things You Say od projektu Cicada a další a další létem provoněné kousky, které musely ty, jimž byla už od vody zima, zcela bezpečně zahřát. Přímo do postele mě v půl páté však nekatapultoval chlad, nýbrž únava. Nejsem tedy schopen vám věrně popsat, do kolika hodin tu tanečníci zelí přešlapovali, ani zda se vůbec dveře zamykaly či se v oslavě volně pokračovalo až do sobotního večera, v němž se za CD přehrávači měli předvést Airto, Slater, WeKi a Ondřej K.

Také jste se viděli v televizi? :)

Nemám žádné zprávy ani o sobotním vývoji, nicméně pátek se povedl dle mého úsudku na jedničku a oslava to byla parádní! Pokud jste měli při tanečkách ještě čas na sledování fotografií na obrazovce, možná jste se na této palubě také našli a právě pro ty věrné připravil pan kapitán skvělé pohoštění i speciální cenu tolik oblíbeného Red Bullu s vodkou. Škoda jen, že této energetické bomby sám nevyužil a velmi brzy se vypařil jako pára nad hrncem. Zřejmě ho zmohla všechna ta přání a věčné tisknutí pravice od těch, kteří tento houseboat také tolik milují, navíc moc dobře věděl, že ho druhý den čeká repete... Díky tedy za tento unikátní prostor na vltavské hladině, díky za mnoha nezapomenutelných večírků se zajímavými hráči, díky samozřejmě i za zvuk, kde minimal konečně hraje. Už teď se těším na dvacetiny, třicetiny i čtyřicetiny, to bude teprve legrace... Jen nám všem ta hudba bude připadat tak strašně rychlá a potichu zároveň. Tak hlavně na to zdraví! 

foto: David Šmirza