Report z Free Mondays (Roxy) a z Midi (Perpetuum) od Romana

Free Mondays v Roxy 27. října vlastně nebyla ani tak moc klasická všednodenní akce. Druhý den byl státní svátek a tak si většina z nás mohla přispat dle libosti. I proto se do klubu začali lidé trousit ve větším počtu až po půl desáté večer. Bohužel pro ně. To hlavní, oč toto pondělí v Roxy šlo, tedy koncert Patricka Bergmanna, začal už před devátou hodinou. Vyplatilo se přijít včas hned z několika důvodů: Tak předně Patrick Bergmann nevystupuje každý den a obzvlášť v poslední době je jeho live koncert poměrně vzácnou záležitostí. Navíc se v Roxy představil v sestavě, která spolu běžně nevystupuje – MC Vaant, Hanka Venclová v pozici doprovodné vokalistky a také živé bicí, za kterými seděl Mifa. Tedy čtyřčlenná sestava, která dle vyjádření MC Vaanta není až tak sehraná, ovšem ten večer se to vůbec nepotvrdilo, naopak. Sehraný spíš nebyl zvuk prvních několik skladeb, kdy basové frekvence jasně předčily veškeré ostatní. Později se ale síly naštěstí vyrovnaly.

Pro začátek koncertu byla parket téměř prázdný. Bohužel živé koncerty musí v Roxy končit nutně v deset hodin večer nejpozději, takže se začít muselo. Naposledy jsem byl na Patrickovi Bergmanovi v roce 2003, shodou okolností taktéž v Roxy a taktéž na Free Mondays. To bylo aktuální jeho jediné "oficiální" album Because. Co na Patrickovi mimo hudby samotné obdivuji je fakt, že byť dělá muziku na světové úrovni, veškeré své skladby dává volně ke stažení na své webové stránky. Včetně letošní albové novinky pojmenované Shallow. Jestli mě paměť neklame, před těmi pěti roky v Roxy vystupoval Patrick sám a ve své tvorbě se věnoval výhradně drum´n´bassovým rytmům, kdy se nechával ovlivnit hlavně atmosférickými kompozicemi LTJ Bukema, do kterých vmíchával snové melodie čerpané třeba z hudby á la Café del Mar kompilací, k jejichž odkazu se také přiznává. Jeho současná tvorba se taktéž opírá o drum´n´bassový rytmus, ovšem už mnohem častěji lze v Patrickově hudbě slyšet i jiné vlivy. Na klasický breakbeatový rytmus se dostalo jen jednou, ovšem rychlost skladeb kolísala od vyloženě tanečních pecek až po celkem romantické drum´n´bassové balady, dá-li se to takto nazvat. Hudební inspiraci Patrick čerpá kde se dá. Slyšet byly opět klasické Café del Mar motivy, jazz, funky anebo tribal a v drtivé většině se jeho hudba opírala o hudební motivy živě nahraných nástrojů. Škoda, že ty na pódiu chyběly, ovšem dostat do Roxy klavír, saxofon, housle, violu a další nástroje, na to už by chtělo spíše koncertní sál. I čtyřčlenná sestava dokázala z pódia přenést hudbu mezi lidi, kdy mezi oběma objekty neexistovala žádná bariéra. Opravdu výjimečný hudební zážitek s českým umělcem a k tomu zadarmo, co víc si přát. Snad jen delší vystoupení, kdyby to šlo. Nešlo a tak Patricka vystřídali po krátké technické pauze DJs: Miss B, Pauls B a Toner.

Středa už byla klasický všední den a tak jsem byl zvědav, jak "aktivní" jsou Brňáci v tento pro party nevšední čas. K návštěvě jsem si zvolil klub Perpetuum, ve kterém se odehrávala pravidelná středeční party Midi, na který týden co týden vystoupí zpravidla dvojice DJů, kdy na hudebním stylu rozhodně nezáleží. Tento týden však samotné Midi předcházela jedna příjemná záležitost a to křest knihy Elektronická hudba v Česku autorky Soni Peroutkové. Křest proběhl ve velmi poklidném duchu takřka bez většího zájmu lidí či médií. Ono to bylo dáno hlavně tím, že o samotném křestu věděl málokdo. Co k samotné knížce říct; autorka má už na svém kontě několik knížek, ovšem o elektronické scéně píše poprvé až nyní, k čemuž jí údajně dovedl fakt, že žádná taková se na našem trhu nenachází. Kniha má podtitul Analýzy a rozhovory s předními českými DJs, což je trochu zavádějící fakt, protože podíváte-li se na výčet DJů, které v knize vystupují, dobré dvě třetiny jsou relativně neznámá či lokální jména. Z těch známějších ale určitě stojí za zmínku Bo.Dan, Chris Sadler, Josef Sedloň, Michael C, Nika 77, Orbith (patron celé knihy), Philip TBC, PK, Sonority či DJské duo WeKi.. Po krátkém a komorním křestu, ještě před samotnou Midi, zahrál chvíli DJ Luis Lamborghini tranceově laděný set a po něm si ještě pár desítek minut střihl uším lahodný minimalový set Deivis, kterého budete asi znát spíše coby promotéra brněnské tranceové klubovky E-Motions. To nejzajímavější ale mělo teprve přijít.

Téměř přesně v deset hodin už byl se svým notebookem po Deivisově pravici připraven Spaceboss, šéf stejnojmenného hudebně-informačního serveru, který u nás nejvíce propaguje moderní zvuk hudebního stylu neo-trance. Ale nejen jej a jak se na tomto webu píše, tak také Spaceboss hrál. Hlavní náplní jeho setu byl melodický, ovšem ne tuctový sound, který je právě hodné blízký tomu tranceovému, ovšem opírá se také o minimal, house či electro. Ve světě s tímto stylem úspěšně bodují Sasha či John Digweed. Nebyl to ale jen neo-trance, který postupně roztancoval alespoň část parketu, bohužel notně prázdného klubu (vypadá to, že v Brně se ve všední dny chodí spát už po večerních zprávách). V přesných Spacebossových mixech, které zvládal i během svých divokých tanečních kreacích přímo za mixážním pultem, zazněly jak známé hity, třeba "Mango" od Saschy Funkeho, "Airport" od Ryana Davise" anebo "Drei Tage Wach" od projektu Lützenkirchen, tak také zajímavé remixy včetně toho nového od Modeselektor pro Björk a její singlovku "Dull Flame Of Desire". Došlo také na zcela čerstvé novinky, třeba na novou verzi "Heaven Scent" projektu Bedrock Johna Digweeda a Nicka Muira anebo také na česku muziku, kdy se reprobednami rozezvučely tóny Sonorityho remixu pro projekt Uncless a jejich singl "Shinkanzen 2008". To byla jediná breaková skladba toho večera od Spacebosse, který si jinak hověl v příjemně tanečním 4/4 rytmu. V jednu chvíli se roztancoval tak, až si shodil zvuk a mě to připomnělo obdobnou situaci z koncertu Nathana Fakea v Paláci Akropolis, který taky vyhodil svůj laptop poté, co se až příliš odvázal. Ještě že byl v doslechu Deivis a pustil jedno ze svých CD do doby, než byl Spaceboss opět připraven.

Spaceboss si své hraní protahoval jak to jen šlo, však kdo by se chtěl dobrovolně vzdát svého setu, když si lidé  tak náramně užívají, ale čas skutečně nadešel a na speciálním stolečku si své náčiní rozložil Sonority. Laptop a tři různé mašinky na efektování, kterých Sonority při svých setech využívá opravdu hojně. Ač bylo na plakátech k této akci napsáno "Sonority – Live", Honza se zhostil svého úkolu coby DJ a tak ti co ho znají, očekávali jistě smršť inteligentního techna okořeněnou právě oním hojným hraním si se zvukem. To jediné ozvláštňuje techno sety Sonorityho, které jsou jinak tak nějak stále stejné, bez příběhu a hodí se hlavně do ranních hodin rozjetých parties. To Midi zrovna dvakrát nebyla, parket se po půlnoci téměř vyprázdnil a tak Sonority přehodil výhybku a z techna se stal rázem našláplý breakbeat. To už bylo docela jinačí kafe a jak se občas brekakbeatu hezky přezdívá "diskotéka pro dospělé", tak  také Sonority v druhé polovině svého času hrál. Snad jen pro jeho věrnější fanoušky, kteří si ho jezdí poslechnout pravidelně, hraje možná až příliš často stejné tracky a tak mohou dopředu očekávat, co přijde. Nicméně pro nováčky zahrál velmi příjemné tracky  jako "MMM" od projektu Acidwolf společně s techno vypalovačkou "A Walking Contradiction" od Adama Beyera. Podobně také v jednom techno nášupu rozehrál známou melodii od Boards Of Canady z jejich singlu "Over The Horizon Radar". V breakbeatové sekci pak v Perpetuu nechyběli třeba Hybrid a jejich "I Choose Noise" v remixu od Ellite Force anebo brilantně namíchaná "Bounce" od Überzone společně s jednou "vážnou" skladbou od Jana Dismase Zelenky, který árii "Inni e Lode a quel Signo" nahrál již v 17. století. Prostě taková pestrá taneční směska :)

Těžko dělat závěry po jedné návštěvě v Brně ve všední den, ovšem upřímně, čekal jsem návštěvníků více. To ovšem nemění nic na tom, že večer jsem si v Perpetuu parádně užil. A to platí i o pondělní Free Mondays v Roxy. Hudba rozličných žánrů, atmosféra na velmi příjemné úrovni, co víc si přát. Snad jen, aby vám ředitelné ve školách či zaměstnavatelé ve vaší práci dávali častěji volno, aby jste i o takovéto akce nemuseli přicházet.