Report z prosincového Meccamixu od Scion

K hlavnímu vchodu jsem dorazila něco málo po půl jedenácté a po tradičním nahlášení u akreditačního stolečku jsem byla vpuštěna do útrob klubu. K mému překvapení měla „jednička“ (jak se prvnímu baru za vstupem říká) docela dost napilno a z hlavní stage už na mě jasně doléhá hlas frontmanů kapely Nightwork, které je občas také přezdíváno „celebrity band“. Na tu už v tuto chvíli křepčil celý, až po strop zaplněný, sál, proto jsem se až nevěřícně musela znovu rozhlédnout, zda jsem opravdu v té Mecce, některými vnímanou pouze jako jakési "posh" místo. Skladba davu tvořící opravdu příjemnou atmosféru byla totiž naprosto odlišná (složená z opravdových fanoušků, co znala a zpívala téměř každou písničku s kluky na pódiu) než ta, co byste v těchto prostorech čekali, což mě vlastně i trochu potěšilo, protože i celý prostor působil tak nějak jinak :). Cca patnáct minut před dvanáctou nastalo ticho, po kterém byl za mohutného potlesku a pískotu představen nový klip k singlu Globální oteplování. A pro umocnění na pódium v tu chvíli vběhli i Disco Dancers, jejichž „tanečky“ jsou k vidění i ve zmíněném videosnímku.

Jelikož má ale podle avizovaného line-upu toto vystoupení vystřídat DJ Macio, začínám pomalu přemýšlet, existuje-li nějaký track, jímž by výše jmenovaný resident mohl pomalu přejít z tak odlišného stylu hudby a urychlit výměnu hostů v klubu. Myslím, že i kdybych vymyslela cokoli, stejně by mi Macio vyrazil svým výběrem prvního tracku dech. Naprosto neuvěřitelně totiž navázal na předešlou produkci a to dokonce až tak, že spousta hostů (i z řad VIP) zůstala a i nadále pokračovala ve svých započatých činnostech na barech, parketu i sedačkách. Opravdu hluboce před ním smekám! Jeho set se po chvíli, naprosto v klídku etabloval na tradiční "Macio sound" (o němž jsem se zmiňovala již v minulém reportu) a večírek se tak pod jeho taktovkou dostal do vysokých obrátek a stejně tak, přibývalo i nových účastníků.

Po hodině hraní se ovšem za dalšího mohutného aplausu za DJ deckem objevuje DJ Neo a před naprosto přeplněným parketem vede krátkou řeč a poděkování... Na konci pozve na pódium všechny pomocníky, bez kterých by nové album nespatřilo světlo světa a po výbuchu konfet, korku od šampanského a během potlesku jakož i dalších projevech radosti představuje své zbrusu nové, do houseu laděné CD s názvem „Victory“, na němž se podepsal nejen jako výhradní autor hudby, ale také jako producent. Po těchto ovacích a dvou písničkách vystoupivšího pozvaného hosta Martiny Balogové sál opět přechází ve větší šero a DJ Neo dostává všechny přítomné zpět do večírkového rytmu. V tuto chvíli se jdu na chvíli podívat na druhou, spodní stage, kam jsem ještě nestačila pořádně nahlédnout. Zrovna zde roztáčí své placky DJ Fcuk – a příjemně mě svým setem překvapil. Většinou se jednalo o nové věci a jejich remixy a asi nejvíce mi udělal radost velmi zajímavým remixem The Ting Tings – That’s Not My Name. Spodní patro tedy „žije“ svým životem a i zde je očividně dobře nastartartovaný mejdan.

Velká škoda, že jsem se nemohla zdržet více jak dvacet minut, a už zase běžím nahoru na hlavní stage, kde by měl už nějakou chvíli Neovi sekundovat vokalista El Jay, kterého jsem ještě neměla možnost vidět a slyšet. Po vběhnutí mezi roztancovaný dav a nalezení místa pro to pravé vychutnání celého vystoupení, stejně jako zvuku z nově nainstalovaného soundsystému s názvem FUNKTION ONE (jenž je opravdu FANTASTICKÝ a dokonce mi bylo sděleno, že díky jeho nastavení je téměř vyloučen klasický pískot a hukot v uších po odchodu domů! Světe div se, opravdu to funguje – nejen mnou ověřeno:) zůstávám s úžasem zírat na neskutečně energického zpěváka v pletené čepici, který s mikrofonem v ruce pobíhá po pódiu, pohybuje se do rytmů hudby, jíž úžasně a bez sebemenších problémů dopňuje o vokály. Dokonalá spolupráce a souhra obou mě nechává v transu a s polootevřenou pusou je sleduji až téměř do konce jejich vystoupení. Navzdory zjištění, že lidí na place už ubylo, je zde stále mnoho těch, co si vychutnávají každičký okamžik. 

Po tomto, dechberoucímu "tandemovému" představení se i má návštěva zde nachýlila ke konci a pomalu se odebírám k východu, k němuž mě doprovází první skladby předposledního učinkujícího večera -  Dje Champagne. Ten po minulém ne úplně úspěšném „rozjezdu“ své residentní „kariéry“ zřejmě naprosto vyházel dosavadní „náplň“ svého CD bagu a dal se na klasické hitovky – a ty rozhodně ani ve čtvrt na čtyři nikoho neurazí. Mám tedy za to, že pokud se mu nyní podaří vyprofilovat svůj styl, bude mít Meccamix dalšího, jistě hrdého vlajkonoše...

Můj celkový dojem by se dal popsat jednoduše jako opravdu kvalitní pravidelná noc se skvělými dekoracemi a zvukem, který byl, (na rozdíl od toho předešlého dílu a navzdory vánočním svátkům), mnohem více roztancovaný. Za euforičtější atmosfěru vděčí prosincové vydání i většímu počtu nadšených lidí pohybujících se v celém prostoru. Už teď jsem docela zvědavá co Meccamix nabídne všem jeho nadšencům koncem ledna :)