REPORT

 

Report z narozeninového Meccamixu od Scion

První měsíc nového roku je za námi a minimálně musím uznat, že mně utekl jako voda! A protože jsem veděla, že na poslední lednový pátek připadá 4. výročí klubové noci Meccamix, plány na tento večer získaly už dva dny předtím zcela jasnou podobu a spolu s tím vyvstal i jasný cíl – zjistit, co za zajímavé novinky, kromě tradičně velkolepé show, si pro návštěvníky a fanoušky produkční Meccy nachystal tentokrát. A předesílam, že nezůstalo u jedné novinky a překvapení...

 

U vchodu do klubu mě opět vítá jedna z tradičních dekorací tohoto mejdanu – tedy tradiční anglická telefonní budka větších rozměrů. Ta sice dává jasně nasrozuměnou všem kolemjdoucím, o jakou noc se jedná, i přes to s úsměvem na tváři tuším, že přes jasně klasické rysy tradičního nočního večírku půjde o další originální a rozhodně nestereotypní podívanou. A o to mi přeci jde (a proto jsem tady!) :)

Přesně jak jsem předpokládala, hned po příchodu do klubu na mě čekala první zajímavost, v podobě nového, neokoukaného a stylem hraní určitě zajímavého Dje Romana. Roman je členem progresivního sdružení mladých moravských DJů 2decadent, od jehož založení uplynulo již pět let. Nějaký čas pobýval v Dublinu a do ČR se vrátil teprve před dvěma měsíci. Vzledem k jeho volbě tracků myslím, že o něm ještě uslyšíme, nicméně škoda, že téměř vzápětí po mém příchodu zrovna předával své místo za Dj deckem. Ten pomyslným odbytím dvanácté hodiny podle line-upu náleží oblíbenému a vždy usměvavému residentnímu Dji Maciovi. Parket byl v tuto chvíli již doslova a do písmene obsazen (ač stále dostatečně průchodný), stejně na tom byl i bar nazývaný „dvojka“, u kterého už se tetelilo nepočítatelně drinkomilců a diskutérů. Jak jsem si později všimla, ani prostory u Dje nebyly z nejprázdnějších… Stejně jako každý Meccamix, i tento  zazněly v podání Macia klasické a jasně rozpoznatelné tracky, jimž vévodil všude oblíbený a všude hraný nový remix Laurenta Garniera – Man With The Red Face, nenechávající nikoho na dlouho v poklidu  a na pochybách, kdo aktuálně roztáčí placky a atmosféru v místnosti.

Ale to už nastává na hlavním pódiu další zajímavá událost večera - avizovaná premiéra vokalistky Petry Infinity, nastoupivší za doprovodného hudebního (i gentlemanského) garde DJe Martina Franka. Tato velmi extravagantní a nepřehlédnutelná zpěvačka si ovšem pro své ántré vybrala dle mého názoru poněkud neštastnou Toca Me – Miracle 2008, která se samozřejmou dávkou trémy ne úplně ukázala veškeré přednosti jejího bez debaty fantastického hlasového fondu. Škoda, nicméně věřím, že příště již nikoho na pochybách nenechá :)

Ve stejnou chvíli na druhé stagei začíná roztáčet placky DJ Looky, jemuž jsem slíbila věnovat chvíli času a poslechu… Zároveň bych chtěla využít příležitosti a OMLUVIT SE mu, že jsem ho v minulém reportu z Meccamixu označila za DJe FCUKa! Už na schodech směrem dolů se ke mně linula energická rytmika a jistě by zde pookřál každý více či méně (alkoholem či pozdní hodinou) unavený jedinec a rozhodně doporučuji navštívit progressivnější oázu. DJ Looky nabíjel baterky opravdu skvěle, navíc zbožňuji jeho remix The Ting Tings – That’s Not My Name, na který ani tentokrát v čase mé návštěvy neopomněl. Díky za relaxační vzpruhu Lukáši! – myslím si v duchu a už běžím na (mé) další oblíbence…./víření bubnů/
… jimiž není nikdo jiný než mnou neustále opěvovaní DJ Neo a jemu sekundující a saxofonem házející prasátka, energický El Jay ve své typické pletené čepici a dobré náladě.

Opět další unikátní show! Ještě teď, když si vzpomenu  na ten úžasný výstup obou, mám chuť, alespoň v duchu oběma zatleskat (a i zapískat na prsty:). Však si po skončení pohledu užili poklepávání po ramenou a slova obdivu  kolemstojících a přítomných kamarádů a známých až až…
Poté, co se otěží chytá Neo solo, na sebe další překvapení večera nenechalo dlouho čekat (a pak že se na této klubovce dá někdy nudit -). Naprosté specifikum jeho setů, které jsem popisovala v reportech minulých, jakoby ustoupilo trošku do pozadí a celá jeho performance byla prosycena oldschoolovými singly a měla větší mejdanový nádech (nebo se mi to minimálně zdálo)! Ať tak či tak, po jeho náročném výstupu jsem měla trošku pocit, že další nastupující – Dipesh Parmar z Ministry Of Sound nemá úplně nejlehčí úkol udržet pulsující dav stále ve stejném stupni varu. Dipesh, ač před hraním nervózně přešlapující za DJským stanovištěm, se nastalé situace zhostil se vší grácií a pokračoval od 3:15 v započatém večírku se stejnou vervou a zápalem pro věc a se zbožným pohledem (a stejným přijímal a vychutnával i svůj nejoblíbenější drink, na nejž nedá dopustit – Jack Daniels s Coca-colou).

Po pár traccích, které jsem spoustě přítomným slíbila vyslechnout, byla ovšem už ta nejvyšší cesta vyrazit směrem k domovu – Meccamix je opravdu náročná klubovka a pro ty, co očekávají od této noci jen klidné pasáže a stereotyp, nechť (odhodí předstudky) a sám se přijde příště přesvědčit.. ;)

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016