Mega club techno 15

V pátek 22.11.2002 se pražská Roxy opět po dlouhé době rozezněla pod tvrdým a příjemným rytmem techna. Ovšem ne všechno zlato se třpytí a ne každá párty se povede.

Na patnácté pokračování se pražským fanouškům taneční hudby přijela opět ukázat v Čechách již velmi známá a oblíbená dvojka Space DJz (Ben Long & Jamie Bissmire). Vedle nich si podle line-upu zahrál Skipworker, Sidecar a Igor Pataky.

Snad nikomu nemusím připomínat, že se pražská Roxy stala jednou z obětí letních záplav a po této ráně se velmi těžko vzpamatovává. Ale i tak produkce pokračuje a to je, k radosti nás všech, co máme rádi taneční hudbu, jenom dobře.

Nejdříve bych se vám pokusil přiblížit to, jak samotná Roxy vypadá. Pořád je to to staré krásné a tajemné místo a přitom je úplně jiné. Pravděpodobně nedostatek finančních prostředků způsobil, že to v Roxy opravdu vypadá úplně jinak. Bary byly již na první pohled postavené hodně narychlo a bez dostatečného zázemí, ale i tak fungovaly na jedničku a nikdo si určitě nemohl stěžovat. Světla se v Roxy také poměrně změnila a já osobně doufám, že se již brzo vrátí do svého původního stavu, protože se podle mého názoru jednalo o nejlepší
světelný park v pražských klubech. Ovšem to, na čem celá akce spadla a co ve mne způsobilo opravdu veliké zklamání, byl zvuk.

Zvukový aparát byl sice úctyhodných rozměrů a vydával opravdu velký rámus, ale produkovat hudbu již nezvládal. Celá pravá strana byla předimenzovaná a neustálé chrčení a praskání poměrně hodně rušilo hudební produkci. Odposlechy a reprobedny na pódiu byly špatně nasměrované a v sále jsem našel dvě místa, kde se zvuk lámal a zkresloval celkový dojem.

Když jsem do Roxy dorazil, hrál Skipworker. Jeho hraní jsem sice neslyšel celé, ale podle vyjádření přátel se jednalo o velmi podařený set plný tajemných ploch a velmi zajímavých momentů. Skipworker dostal na parket "každou nohu" v sále a nastartoval noc do příjemně
zrychleného tempa.

Sidecar, již velmi známá a oblíbená postava Mega club techna, nastoupil jako druhý. Jeho hraní bylo hned v úvodu přerušeno technikem a Sidecar se musel přesunout na druhou sadu gramofonů. Na této sadě, k velkému překvapení, zase nebyla v pořádku přenoska a tak se Sidecar musel během své produkce potýkat s řadou problémů. I tak se mu ovšem podařilo zahrát výborný set s velice zajímavě postavenou skladbou. Dělal sice poměrně více chyb, než bývá obvyklé, ale to mohlo být způsobeno problémy s aparátem a špatným zvukem.

Při nástupu Space DJz na scénu se stalo něco nevídaného. Na přání samotných Space DJz museli všichni opustit pódium a na něm mohla zůstat pouze obsluha laseru. Osobně jsem toto "přání" hlavních hvězd moc nepochopil. Byl jsem připraven, že vám zde popíši technickou dovednost a styl hraní této dvojky, protože nikde jinde jsem se k nim prozatím tak blízko nedostal, ale bohužel to opět nevyšlo. Samotné hraní Space DJz mě neuchvátilo. Jednalo se o poměrně hodně komerční styl, který vyniká velmi "nadupanou" skladbou s tak trochu vlézavou melodií. Občas jsem sice zaslechl jednu či dvě skladby jdoucí po sobě, které mi víc připomínaly techno, ale byli to pouze záblesky v jinak docela monotoniím stylu jejich hraní. Hned na úvod nám předvedli, že to s gramofony opravdu umí a jejich 10 minut dlouhé scratchovací intro bylo opravdu zajímavé. Co se týká lidí, tak se při produkci Space DJz opravdu velmi dobře bavili a parket byl asi nejvíce našlápnutý během celé doby, co jsem v Roxy strávil.

Po produkci Space DJz jsem musel Roxy opustit. Druhý den ráno jsem se dozvěděl fakt, že Igor Pataky nebyl s něčím na Mega spokojen a proto na závěr celé akce ani nevystoupil.

Nevím, zda bych měl napsat, že se mi na Mega líbilo, či ne. Spíš asi pro dnešek zůstanu neutrální a budu pouze tvrdit, že jsem tam byl. Po patnáctém pokračování se tato Mega stala tou nejhorší jakou jsem navštívil a pevně věřím tomu, že je to tak pouze, aby ty další už mohly být jenom lepší a lepší.