REPORT

 

Report z festivalu Hradhouse od Sody

Letošní programy našich letních festivalů mě moc neoslovily, až na Hradhouse, který vždy nabízí něco navíc a nebylo tomu jinak ani tentokrát. Největším lákadlem byli Gregor Tresher, Umek, Marco Bailey, Marcus Intalex, Makato & MC Deeizm nebo minimalový Madzmusic. Hradhouse má vždy originální atmosféru, kterou výborně doplňuje krásné prostředí starého hradu Boskovice. Více v reportu...

 

Do Boskovic jsme bohužel dorazili až po desáté hodině, tím pádem jsme přišli o spoustu vynikajících Djů, ale co se dá dělat, cesta z Podkrkonoší je přece jenom dlouhá. Alespoň jsme přijeli na rozjetý festival, který na nás dýchl svou úžasnou atmosférou. Neztrácíme čas a hned běžíme na hlavní stage, kde by už měl hrát Gregor Tresher. Všude spousta lidí, jasný důkaz, že tato noc bude jeden velký elektronický mejdan. Gregor hraje dnešní pomalejší verzi techna, která se mi zdá poněkud monotóní a nudná, což pro mě bylo velké zklamání a tak jdeme pozdravit kluky z Klika stage. Když jsme přišli na horní nádvoří, čekala nás "Klika" od dveří minimalu. Otevřený stan vytvářel parádní minimalovou atmosféru s luxusním zvukem. K tomu nám hraje Thomas Grün, který zde má slušný zástup posluchačů. Pohopsáváme do rytmu a hltáme úžasnou atmosféru hradu Boskovice. Chceme si dát pivko, ale na Klika stagi nikde nevidím Pilsner, tak co si dáme? Mají zde asi pět druhů piva a nalákala nás akce 1+1, což jsme neměli dělat, protože šlo o šílené jablkové pivo. Rychle prcháme tento "mošt" zapít pořádným Pilsnerem. Zastavujeme se na hlavní stagi, kde se toho moc nezměnilo... Stále to nudné techno. Gregore, Gregore ty jsi dnes neměl svůj den. Konečně taky jdeme obhlédnout d´n´b stage, která oproti minulým ročníkům zaznamenala velké změny. Stage nestála čelem do prostoru, ale z boku, takže opticky vypadala mnohem menší než dříve. Byl to ale jen náš první dojem, ve skutečnosti byla mnohem větší s lepším zvukem než tomu bylo v minulých letech. Rádi bychom zůstali na Marcuse Intalexe, ale program na dalších dvou stageích byl více podle našeho gusta.


 
Minimal, minimal...

Noc se nám pomalu přehoupla do její druhé poloviny a my míříme rovnou na Klika stage, kde uz hrají Madzmusic. To je přesně ten klika sound jak ho známe. Energický a taneční minimal, který vám říká něco víc... Mám úsměv od ucha k uchu a nechávám se unášet na vlnách těchto rytmů. Madzmusic si hraní vyloženě užívají a příjemně naladěni navštěvníci taktéž. Co víc si přát? Pro mě to bylo určitě jedno z hlavních vystoupení festivalu. Přestože kluci hráli výborně a přesně podle mého gusta, na hlavní stagi už hraje další můj velký oblíbenec Umek. Ten má celý hrad ve své režii a všichni poddaní tancují, jak "král" určuje. Jeho panování bylo promyšlené a přesně cílené a hostům se evidentně líbilo. Jen já byl opět trochu zklamán, protože hrál podobně jako Tresher - pomalu a monotóně. Dlouhé pasáže, které se moc neměnily. Nevím, co si o tom mám myslet? Umeka mám rád stejně jako Gregora Treshera, ale tito dva pánové mě dnes nějak neoslovili. Odcházím tedy opět na Klika stage, kde už hraje sám člen Kliky a zároveň organizátor této stage Subsist. Ten nám servíruje minimal jak to umí jen málokdo, taneční, energický a stále se vyvíjející.

Umek
 
Co dřív??
 
Čas se posunul a blíží se třetí hodina ranní a to už bude končit na d´n´b stagi Makato & MC Deeizm, tak honem běžím poslechnout alespoň kousek z vystoupení této dvojky. Mrzí mě, že jsem nepřišel dřív, protože úžasný hlas zpěvačky Deeizm opravdu stál za to. Na tak pestrých festivalech jako je Hradhouse nejde slyšet všechny Dj´s a projekty, i když bych chtěl sebevíc.  Nastupuje jedna z našich nejlepších d´n´b Djek Katcha s poprovodem MC Clary a MC LinDee. Ty bezpochyby udržely vysoce nasazenou laťku. Katcha doplněná zpěvem je dobrý nápad, ale místy toho zpěvu bylo na můj vkus až moc. Opět spěchám na hlavní stage, kde by měl začínat můj další velký oblíbenec Marco Bailey. Tento výborný Dj, producet a majitel labelu Pornographic je pro mě největším propagátorem groove techna. Můj Djský kufr je plný desek od tohoto pána a jemu podobných. Konečně nastal čas a Umek mu předává žezlo. Zprvu drží stejné tempo, které bylo nastaveno celou noc, ale postupně se blížíme více a více jeho tvorbě. Už to není to monotóní techno bez vývoje, ale pestré a zábavné, tak jak to mám rád. Marco po vzoru většiny Djů hodně zpomalil, takže tam chyběli ty známé gradace, což mě trochu překvapilo, ale nezklamalo. Tohle vystoupení bylo bezesporu to nejlepší z celého Hradhousu, výborně to podtrhlo pomalu vycházející slunce nad hradbami. Bohužel naše unavená výprava zavelela na ústup z hradu a tak mě nezbylo nic než se podřídit a v pět hodin se vzdát a nasednout do vozu. Po ujetí několika stovek metrů nás ale čekalo nemilé překvapení. Velká policejní akce při které si každý řidič povině dýchnul do přístroje na měření alkoholu. Ten kdo nic nenadýchal, musel podstoupit test na drogy, a tak se na silnici tvořila dlouhá kolona. Kdo neprošel, musel odstavit svoje vozidlo na přilehlém parkovišti (a že jich tam bylo). My měli to štěstí, že naše vzorná řidička nic nepožila, a tak jsme mohli v klidu pokračovat v cestě domů. To štěstí ale nemělo minimálně 43 řidičů, kteří řídili pod vlivem drog.

Marco Bailey

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016