Report z koncertu DJe Shadowa od Katky

Line-upové zklamání.

Koncerty obvykle začínají okolo osmé a končí někdy v deset. V Lucerna music baru je čas posunutý o hodinu dopředu, ale úterní večer měl probíhat ještě podle jiného scénáře. Už po osmé se za gramofony měl postavit Ghonzales, který podle line upu, který visel v prostorách klubu, sliboval na střídačku s Tucem set na 4 gramce! Ale na to, abychom postávali pod pódiem, bylo málo hodin a tak jsme s páskou na ruce mohli klub ještě na chvíli opustit. Po návratu do Lucerny nám už Philip TBC spolu s MC C.Montsem představoval svou debutovou desku Audible Thoughts, která vyšla loni na podzim. Ačkoli je Philip známý spíš jako drum and bassový DJ, jako producent zabrousil do jiných vod. A jako důkaz slouží třeba parádní Czech Yourself, která fanoušky hip hopu dostává do varu!

Střed světa.

To už se schyluje k půl dvanácté, na postranní stagi, odkud se více než dvě hodiny linula hudba se hbitě sklízí a my čekáme, kdy už se nám konečně ukáže ten mistr experimentu a scratche, DJ Shadow. "Chlapci od pódia" ještě kontrolují, zda je vše na svém místě a v momentě, kdy mají pocit, že jsou projektory nastaveny na milimetry přesně, mizí ze scény. Vedle nás zhasínají světla a my bedlivě pozorujeme každičký pohyb před námi. Pak se na obrovské bílé kouli postavené uprostřed music baru, který se mezitím zahalil do tmy, objevuje deprimující informace o tom, že nová deska nevyšla. Následuje povzbuzující zpráva, že nějaká nová hudba tady bude a hned potom nápis: "Chcete být první na světě, kteří to uslyší?" Pak se nám konečně přichází ukázat. V černém tričku s nápisem na zádech a kšiltovkou. Kalifornský Josh Davis aka DJ Shadow nám předvádí svůj outfit na úterní večer a hned za moment mizí v bílé kouli před námi. Z reproduktorů k nám putují první zvuky a kdejaké skřípání, a na plátně a kouli před ním se zobrazují první pohyblivé projekce. Pak se ozývá to slavné slovo "Endtroducing" a pár klavírních tónů. Všichni víme co přichází a dáváme své nadšení najevo. Ten chlapík, který se pro dnešní noc stal středem zeměkoule zvané Ikonik Boombox, nám už takhle brzy servíruje jednu z nejlepších věcí svého debutového alba. Building Steam With a Grain of Salt má v podvědomí snad každý fanoušek elektronické hudby. Ale nezní tak jako když si jí pustíte v obýváku. Josh si s ní pěkně pohrává a doplňuje ji častým scratchováním. Také o tom je prý ten turntablism, do nějž bývá taktéž řazen. A přihazuje o něco novější Talkie Walkie s videoklipem na pozadí. Ale pozor, v poněkud svižnějším rytmu! A to ještě ani zdaleka netušíme, co všechno nás ještě čeká…

Joshi, ukaž se nám!

Dvanáctá už měla odbít každou chvilku, ale Josh Davis se před námi stále schovával v tom bílém uzavřeném prostoru. Osazenstvo Lucerna music baru mu sice nemohlo ukázat, jak se baví, ale zato o sobě nechávalo slyšet. V jeden moment se ale koule o 180 stupňů otočila, částečně otevřela a návštěvníci konečně mohli pozorovat, jakou rychlostí kmitají ruce pana Stína za pultem. Tedy jen ti, kteří nestáli za sloupem, nebo bokem tak moc, že jim málo otevřená koule omezovala pohled do ní. Ještě předtím než Shadow uvedl své paže opět do pohybu, proběhla blesková soutěž! Mezi diváky poptával DJe. Lidí se přihlásilo opravdu hodně a tak si měl z čeho vybírat. Soutěžní otázky se týkaly DJské techniky a Joshovy producentské tvorby, ale odpovědi jsem bohužel nezaslechla. Snad se dočkal uspokojivé odpovědi a tak daroval tomu šťastlivci svůj vinyl. Poté  pokračoval skladbou This Time (I´m Gonna Try It My Way) a udržoval tempo, které bylo hodné nejméně pohupování.

D´n´B párty? S radostí, pane Stíne!

Pak už nám pan Stín zase servíruje svou hudbu a mě rozhodně mile překvapuje. Tempo není konzistentní a ta úžasná downtempová věc s příjemným vokálem mě dostává do kolen. Jmenuje se Redeemed a je to horká novinka z dílny tohoto mistra. O scratche v ní také není nouze. Potlesk a červená světla, které osvětlují celý prostor. Šumění a projekce na plátně, které nás unáší na nějakou pláž, z níž se vynořují lesklé koule, jedna za druhou. Pár stisků kláves a někteří už jásají. Víte co přichází? Stem/Long Stem/Transmission 2! Začíná pěkně pozvolna, tak jak ji známe. Tempo se zlehka zvyšuje a já už čekám nějakou tu zradu. Na plátně figuruje noc, stromy a blikající světlo, které se je snad snaží oživit. A pak přichází sled rychlých beatů a rychle se měnící nápisy v červené barvě: "hate, ignorance, racism, apartheid, war." Už jejich význam působí dost agresivně a co teprve, když se objevují na černobílém pozadí v doprovodu tak agresivní hudby, která se line z reproduktorů. Ještěže se krátce za nimi zobrazuje "love“ a "music“ a přichází zklidnění v podobě prvních tónů Six Days! Ale ani tu nám Stín nedopřává v originále. Mně to teda rozhodně nevadí, junglový kabátek jí opravdu sluší! Místa okolo sebe moc nemám, a tak se snažím krotit. Už ani neusiluji o sledování plátna a soustředím se jen na zvuk. Basy jsou hodně hluboko a já neuvěřením a nadšením kývám hlavou! Připadá mi neskutečné, že jsem na koncertě hip hopového Shadowa a on mi tady servíruje tak senzační drum and bass!

I diskošku jsme stihli!

A v podobné rychlosti pokračujeme i nadále. A jestli nás to baví? Pohledem okolo sebe zjišťuji, že se tančí i před barem! Chlapík v kšiltovce nám o sobě ještě prozradí, že má rád všechny možné styly hudby a potvrzuje to s pomocí výrazně soulové skladby. Pak se hodně pozvolna rozjíždí High Noon, ale Stín nás nechce nechat odejít se slzou na víčku a dopřeje nám k závěru solidní electro. Taneční nálada tedy rozhodně prostor pod pódiem neopouští! Škoda jen, že už bije jedna ranní, Shadow si jde podat ruce s těmi, na které dosáhne, hází do publika dvě trička a odchází…