Report z Ultra s Marco Baileym

Na pražský klub Paradogs jsem již četl a slyšel spoustu odlišných názorů. Plus si tento klub získává díky zajímavé poloze (Novotného lávka u Karlova Mostu), nízkým vstupům (50 Kč do 22:00, poté 100 Kč), návštěvám zvučných DJských jmen (Adam Bayer, Marco Zaffarano, Dr. Motte, Joel Mull, Marusha atd.), kvalitním českým rezidentům (Daho, Michal Burian atd.), dobrým ozvučením a zajímavým interiérem.

Mínusy si tento klub odnáší hlavně za nepříjemnou, všudypřítomnou a agresivní ochranku (která očividně nemá ráda marihuanu - to nepochopím;), podivné návštěvníky z jiných pater Karlových Lázní (Paradogs je součástí komplexu Karlovy Lázně, kde jsou mimo Paradogsu zaměřeného na taneční hudbu i patra, kde se hraje i hudba jiného ražení - Discothéque, Oldies - Kaleidoskop a živé koncerty - Music Cafe) a obecenstvem dosahujícího nízkého průměrného věku (i já jsem si tam připadal jako rodič a to je mi 22:). Dlouho jsem zvažoval návštěvu tohoto klubu a nakonec zvítězili uvedené plusy nad mínusy. Adam Bayer mi před časem unikl pro pracovní vytíženost a tak jsem si již Marca Baileyho nemohl nechat ujít.

Takže kolem 23:00 hodin jsem se ocitl před Karlovými Lázněmi a první, co mě překvapilo, byla asi 50 metrů dlouhá fronta před vchodem. Tak jsem stačil pouze zaklít, abych se ihned ocitl na jejím konci. Naštěstí fronta kvapem ubývala a já byl za 15-20 minut vevnitř. Před vchodem "odbavovali" návštěvníky dva drsní hoši projetím ručním detektorem a otázkou "Nějaké zbraně?" - to jsem ještě v Čechách nezažil. Poté jsem zaplatil příjemných 100 Kč vstupu a jal se odložit své svršky do šatny, ale tam mi řekli, že nemají místo, že si to mám dát někam nahoru. Tím jsem objevil další, poslední patro Karlových Lázní a tím je pohodlný a pěkně vypadající Chill Out (ještě se k němu vrátím), kde byly umístěny další šatny. Takže svršky odloženy a já se vydávám na obchůzku Karlovek. V Music Café se hrál nějaký soul a hip-hop amerického stylu. Do Discothéque jsem jen nahlídl (no fuj) a okamžitě jsem pelášil o patro výš, kde jsem se ale také příliš nezdržel (koupil jsem pivko za přijatelných 20 Kč) a pokračoval do cíle mé cesty, tzn. do Paradogsu.

Mno, jak bych to řekl?! Představoval jsem si to trochu jinak. Podle fotek jsem nabyl dojmu, že je tento klub docela prostorný, světlý a trošku, ehm, čistší. Ale opak byl pravdou. Prostor je sice díky bazénu a ochozům členitý, ale myslím, že docela malý. Více světel do stran mimo bazén by taky neuškodilo a celé to trochu prosvětlit třeba žlutým nebo modrým tónem taky ne. Dekorace jsem nezahlédl vůbec, opravte mne, jestli se pletu, ale byl jsem tam poprvé a mohl jsem je považovat za součást klubu. No, ale jsme tu kvůli hudbě, tak hrr na ní.

Když jsem vešel, hrál zrovna Daho (rezident) a už to pěkně řezal. Možná až moc na to, že bylo 23:30. Mně osobně by vyhovoval spíše poklidnější set. Zdá se mi, že Daho bez Gingera hraje rychleji a tvrději. Daho si udržoval plynulý set tvrdších techno beatů bez větších zvratů a změn. Návštěvníkům se to ale očividně líbilo a party byla už slušně rozjetá a moc nohou v klidu nebylo. O půlnoci nastoupil za gramce Marco Bailey a dal všem vědět, kdo že to začíná hrát. Nejdříve si sjednal klid asi půlminutovým scratchingem (nebo co to bylo) a následným mohutným nástupem hutných beatů. Po tomto úvodu nezůstalo moc rukou dole a párty nabrala na obrátkách. Marco první hodinu a něco pokračoval v Dahových šlépjejích, tzn. mohutných, tučných a rychlých občas i nalomených beatech s tou změnou, že oproti Dahovi s častými nástupy, které byly po právu publikem dobře oceňovány. Mixy nebyly příliš dlouhé, ale velmi přesné. Poté Marcův set trochu uvadl a nic zásadního se nedělo. Proto jsem se vydal na obhlídku Chill Outu.

Chill Out je nejhezčí, velmi pohodlné a dobře klimatizované místo Karlových Lázní. Jsou zde umístěni pohodlné pohovky a měkká křesílka, do kterého jsem se uvelebil a nechal se unášet Jazzy Lounge music od Significant Brother. Po vypití nějakého drinku jsem se vrátil do Paradogsu, to bylo kolem 01:40. Marco již hrál trochu volnější tribal-funky techínko, jaké jsem od něho čekal. Pořád to bylo dosti svižné s častými změnami a zvraty. V tomto rytmu pokračoval Marcův set až do konce jeho setu, kdy ho vystřídal nějaký maník s blonďatým čírem a trikem Marcova labelu MB Electronic. To bylo kolem 02:45 a tento neznámý DJ předával po 20 minutách Pietrovi. Když jsem Marca zahlédl při odchodu, vypadal docela unaveně - to byl asi důvod vystřídání labelovým kolegou. Pietro se jal zapojovat Final Scratch a po mírných bojích se mu to i povedlo. Ale potom nastala situace, kdy měl Pietro Final Scratch zapnutý, pouštěl první skladbu a teprve zapojoval sluchátka, která mu očividně nefungovala. Jak to vyřešil už ale nevím, neboť jsem musel pospíchat, aby mi neujel vlak domů. To bylo asi 3:15.

No tak abych to nějak shrnul. Od Marcova setu jsem hlavně v první půli očekával víc. V druhé půli se mi líbil moc a až zase někam přijede, určitě se rád zúčastním. Celkově Karlovým Lázním chválím Chill Out, zvuk (trochu hlasitý, ale čistý), bary, ceny a také děkuji za Marca. Samotný Paradogs se mi až tak nelíbil a doporučil bych víc světla. Lidi byli trochu mladší, mnoho z nich bylo pod vlivem, ale zase vytvořili dobrou atmosféru. Do Karlovek bych tedy asi ještě zašel, ale musel by mě tam přitáhnout DJ podobného formátu jako Marco Bailey. Každopádně já radši Roxy. Tečka.