Luxus 5

Saša, Saša jede... Přesně tohle si mohli prozpěvovat všichni nedočkavci před příjezdem čerstvého držitele ceny o nejlepší album minulého roku podle německého časopisu Groove - Alexandera Kowalskiho. Do mé mozkovny se opět draly vzpomínky na Luxus 2 a jeho tehdejší neuvěřitelný výkon. Každopádně, akce nejsou jen o hlavních hvězdách a tak vám radši vyzradím, jak se párty vyvíjela od samého počátku.

Dorazil jsem poměrně brzy. Za gramofony postával DJ Clubvibe. Postava nijak známá, ale to vůbec nevadilo. Z beden se linul příjemný house. Basové linky vibrovaly zatím poloprázdným klubem a přítomní partypeople dávali přednost konverzaci nad sklenkou lahodných drinků. Nic pro mě. :)

Obvykle se moc nezabývám technickými záležitostmi. Ve Fabricu není na co si stěžovat a jinam stejně nechodím. ;) Dnes udělám výjimku. Na hradbu beden okolo DJs jsme si už všichni zvykli. Nyní byla zvuková aparatura doplněna o další reproduktory vzadu. Světe div se, fungovalo to!! Zvuk se nijak nelámal a dával hudbě další rozměr. Navíc byl krásně čistý a volume bylo pro jistotu nastaveno jen na 2/3 výkonu. Kardiaci by se odporoučeli na onen svět a u baru by rychle došly skleničky. :)

Po Clubvibovi převzal taktovku Ian Blond. Výborný set plný rozmanitých ploch a dalších zvukových vychytávek. Líbezné melodie musely všechny zahřát u srdce. Technicky si nebylo na co stěžovat. Blond je prověřený profesionál. Jen největší kritik by mohl trošku hořekovat nad přílišnou silou jednotlivých desek a s tím spojenou násilností 2 - 3 mixů. Ale zkuste si 2 hodiny míchat melodické plochy!! Já osobně smekám. Luxus jak má být!

Celé vystoupení hlavní hvězdy večera bylo poznamenáno jednou velmi nepříjemnou událostí. Odešla mu mašinka. Přesněji řečeno slavný Roland 909. Všichni organizátoři dělali co mohli a pokoušeli se Kowalskiho nářadíčko zprovoznit, ale povedlo se jim to jen s částečným úspěchem. Začátek obstaral Kowalského dvorní vokalista, a jak se později ukázalo i talentovaný producent Raz Ohara. Určitě nejen mě překvapil poměrně minimalistickým vystoupením. Syrové zvuky doplňoval svým hlasovým projevem a vytvářel tak velmi originální kompozice. Ale Kowalski je jenom jeden.

To nám Alexander potvrdil o půl hodinu později. Tvrdé, ale přitom velmi inteligentní zvuky se spustily na konečně zaplněný parket. Celý klub se začal probouzet k životu. Můžeme si jen domýšlet, jaký armagedon by ve Fabricu rozpoutal. Opravený Roland nevydržel. Naštěstí měl připravený rezervní housový set. A nebyl vůbec špatný. Notoricky známé zvuky z alba Progress daly na chvíli zapomenout na všechny nepříjemnosti. Ohara do mikrofonu notoval nádherný refrén technobalady All I Got to Know. Stejná euforie jako na Luxusu s pořadovým číslem 2 se bohužel logicky nekonala. Nastartované publikum asi čekalo něco jiného a vroucí atmosféry se nepodařilo dosáhnout. Velká škoda. I tak ukázal Kowalski svou absolutní extratřídu. Třeba někdy příště...

Hyde se snažil ze všem sil. Na úvod nás vtáhnul na výlet do kosmu díky šéfovi Kanzleramtu, Heiko Lauxovi a jeho geniální Kick and Kiss z alba Ornaments. Lepší začátek si lze jen stěží představit. Následoval neuvěřitelný mix na mně neznámou hutnou práci s lámaným rytmem (že by Kowalkiho alter ego Dis X?). Následoval rychlý sled dalších výborných mixů velmi osobitých desek s výraznou atmosférou. Mnoho z nich jsme si již mohli vychutnat na Hydových demech. Nic netrvá věčně. Bohužel. Tím nechci nijak znehodnocovat Hydův výkon, ale slyšel jsem ho i v lepší formě.

Svůj podíl na tom určitě mělo i publikum. Podle mého si DJs zasloužili mnohem větší odezvu na své výkony. Tolik kvalitní setů se za jeden večer slyší jen málokdy.

Luxus udržel laťku kvality a dokážu si představit, že kdybych nebyl na předchozích dílech akce, chrlil bych na vás samé superlativy, ale takto... Uvidíme koho se podaří přivést příště. Snad si organizátoři svůj podíl smůly vybrali.