Banco de Gaia

Na pátek v Akropoli jsem se docela dost těšil - produkci Tobyho Markse alias Banco de Gaia mám hodně rád a přestože už byl v Praze několikrát, ještě jsem neměl možnost ho slyšet naživo.

Jako předkapela vystoupili Al-Yaman, projekt, o kterém začíná být v poslední době hodně (a zaslouženě) slyšet. Osobně jsem měl možnost je slyšet poprvé v únoru na Free Mondays a podruhé jako předkapelu na pražském koncertu Transglobal Underground v březnu - obě vystoupení v Roxy se nesly v příjemném, jakoby 'mystickém' duchu a nejinak tomu bylo i v pátek na Žižkově. Fůze osobité elektroniky a tradiční ethno hudby je hodně oblíbená a Al-Yaman si s touto škatulkou, která nabízí v podstatě nekonečné možnosti variací umí skvěle poradit. Určitě na tom má, jak už to bývá, velký podíl vizáž a charisma zpěvačky Ashwaq (v roce 1990 odešla z Jemenu studovat do Prahy), která projekt výborně spoludotváří a odsouvá elektroniku v jejich hudbě více do pozadí. Ve zkratce bych jejich zvuk přirovnal k čemusi, co si bere syntetické plochy a motivy z psy-ambientu, živé nástroje a perkuse s tradiční orientální hudby a něco málo z hudby taneční, co to celé drží pěkně dynamicky pohromadě. A výsledek - na jedničku. Myslím že o nich ještě hodně uslyšíme.

Po Al-Yaman proběhla menší obměna a vyklizení některých nástrojů a za ztlumeného světla se za necelých 20 minut na podiu objevila blonďatá hlava Tobyho Markse. Ten si na koncert oblékl tričko s nepřehlédnutelným nápisem 'Not in my name', který nenechával nikoho na pochybách, co si asi myslí o současném světovém dění (vzkaz pro nás všechny dal i do novinek na svém oficiálním webu - www.banco.co.uk/news). Ač je projekt Banco de Gaia oficiálně jednočlenný, Toby určitě nerad cestuje sám a sám by ani naživo neutáhl, to co dlouhé hodiny komponuje ve studiu. Jeho vystoupení doprovázel chlapík na kompletní sestavu bicích a perkusí, on sám prokládal elektronický liveact kytarou. Začátek vystoupení byl trochu rozpačitý, protože jejich zvukovka asi nebyla z nejdelších. Nejdříve Toby pustil z datky jiný track než asi zamýšlel - do tichého sálu zařvala od poloviny puštěná skladba, za což sklidil nemalý potlesk. ;) Během skoro celého už 'správného' tracku, dolaďoval zvuk. Navíc prvních pět minut neměl zapojenou kytaru (nebo byla hlasitost hodně nízko), takže si asi dokážete představit, jak vypadal pohled na střídavě exhibujícího kytaristu se zamračeným zvukovým technikem v jedné osobě, který trochu vztekle tahá za kabely a nechápavě kroutí hlavou.

Po odeznění těchto problému spustil svojí našláplou world-trance-show. Ze začátku byl liveact co do beatů hodně rovný, postupně se naplno přidal bubeník a hudba se plynule stočila do taneční world music. V některých chvílích jsem měl pocit, že celý liveact (samozřejmě mimo výborně hrajícího bubeníka/perkusionisty) spočívá v puštěném záznamu z datky a teatrálním kroucení knoby, navíc byla většina koncertu poznamenaná přebuzeným zvukem a příliš velkou hlasitostí a světelná 'show' spočívala ve střídaní žlutě a zelené. Na druhou stranu byl koncert přesně v té náladě jakou asi všichni očekávali - asi to bude znít kýčovitě, ale přítomnost globalizované (v tom pozitivním smyslu slova), všeobjímající nálady se dala krájet. Co se týče výběru tracků, Toby si samozřejmě neodpustil klasiku 'Last train to Lhasa', zaznělo pár songů z výborného alba 'Igizeh' a jako přídavek byla ke slyšení vděčná a známá ducka 'Obsidian'. Myslím, že kdo přišel (a nebylo mu líto utratit 620 Kč na místě), neodešel zklamán. I přes výtky, které jsem popsal, to byl kvalitní koncert, který myslím potvrdil, že Banco de Gaia je projekt, který má na world music scéně své pevné a zasloužené místo.