Report z Czech House Paradise od Čéši

Byl jsem rozhodnut několik dnů předem, že se na něj vydám, jak ale, to bylo až do poslední chvíle spíše sázkou do loterie. Vzdálenost to nebyla abnormální, z Prahy je to něco málo přes sto kilometrů, ale trošku složitější spojení mi dávalo na výběr pouze jednu možnost a ta se nakonec ještě utvrdila v tom, že jsem tam vezl jednu z našich krásných mladých Djane, Dj Adlet...

Nasedáme do auta a vyrážíme, cesta ubíhá rychle a pouze přímo ve vesnici Třenice máme problém se zorientovat a najít to ono místo. Má to být prý přímo UPROSTŘED vesničky, ale tak proč nás ti vykutálení lidé poslali uplně jinam? Teda, styďte se, neznáte pořekadlo „pomáhej bližnímu svému?“ :D No nic, naštěstí jsme to v mžiku oka opět rychle našli a mohli si zaparkovat přímo u areálu.

Místo nás okouzlilo na první pohled. Velká Main Stage byla celá kryta, tudíž i v případě nepřízně počasí by se nic vážného nedělo. Pro přiblížení představy, vypadala jako stage legendárních Svojšic, jen menší podium a pěkný asfaltový plácek, ale místo stromů a zeleně kolem, byli na dohled domečky a sousedé :D Světelně, zvukově a projekčně byla stage vybavená velmi kvalitně a silně. Procházíme se dál a na celkem prostorném paloučku jsou dva stany, které zde mohli prezentovat svůj aktuální sound. Stan pražského velmi zdárně fungujícího párty projektu Cinda, za kterým se skrývá Dj Kifli a stan velmi raketově stoupajícího klubu Touster. Bohužel jsem v těchto stanech trávil velmi málo času, ale jako fakt chápejte, nejsem turbo myš a ani nejsem naklonován a když tančím, tak jen na jednom místě a z Mainu se mi prostě celou noc nechtělo :D

Začněme tedy s hudební produkcí. Na Mainu mne ve chvíli když už jsem byl rozkoukán, zalévala svými tóny Djane MaryEn. Její hudební podkres byl již pro mnoho lidí skutečnou taneční rozcvičkou a i mě se několik jejích tracků velmi zamlouvalo. Některé na pomezí spíše disco house mne nechávalo chladným, ale čím mě opravdu Mary potěšila, tím byl nesmrtelný a legendární track ve kterém figuruje to hlavní a tím je pocit lásky k tomu všemu zde. K hudbě, lidem k okolí... Donna Summer – I feel love. Tančím, usmívám se na lidi, oni na mě a cítím, že se mi tu bude určitě velmi líbit ... Nemýlil jsem se :)

Bylo neskutečné slyšet ty příjemné tóny elektronické hudby a vidět všude kolem baráčky lidí, kteří měli pochopení a toleranci toto akceptovat a nechat nás se bavit. Zde lidé asi více, než nad tím, zda-li se poperou nožem či sekerou, myslí na to, jak udělat noc zábavnou, zda-li nás potěší novým Cdčkem či nás pohladí přenoskou  Opravdu smekám za toleranci a respekt a děkuji Vám!

Dalším hrajícím byl Dj Michael J. Michala znám krátce, jako Dje jsem ho již měl možnost párkrát slyšet, ale dámy a pánové, to co předvedl zde, troufám si tvrdit a pevně věřím, že i pro něj samotného, toto byl vrchol. Neskutečný set, barvitý a plný energie. Michal ze začátku působil nervozně, před ním tančilo několik stovek lidí, ale po pár tracích to vzal pevně do svých rukou a diktoval nám lépe než Fidel svému lidu. Michal zahrál neskutečné pecky, jak od Timo Maase, tak i skutečně kulervoucí věc od pana Gary Becka, který co se produkce týče, patří opravdu mezi TOP a když se hrál jeho Feel It tak mi věřte, že to bylo cítit na sto honů! Díky Michale, posílám ti účet za masáž, kterou musím podstoupit díky namoženým nohám :D Vynikající ...

Hlavní stár večera byl tentokrát Michael Burian. Druhý Michal tohoto večera nechal dohrát předchozímu Michalovi CD a spustil si přímo to své, hezky pěkně od začátku. Zasloužený potlesk a rozloučení s Michalem J a zároveň mohutné přivítání Michaela Buriana. Ihned se do první řady natlačili ti, kteří ho pravděpodobně znají díky tracku Vltava, což se mu znakovou řečí pokoušeli dát najevo, tak aby jim to bylo zahráno. Sorry, ale tohle dnes fakt ne. Michael Burian si jel své, velmi příjemné progressive a taneční tóny. Baví mě to, jediné co mne tak trochu vykolejilo, bylo několik těch rádoby elektrodubstep věcí. Tento styl mi nesedí, je to takové divoké, splašené. Ano je to vhodné pro mladé, ale to už bohužel nejsem :D Ke konci to však už bylo ale z uplně jiného soudku. Paul Kalkbrenner a Sky and Sand v remixu, který jsem neznal. Tak tohle se mi opravdu líbilo Michale! Paráda...

Pro mne závěr patřil Orbihovi. No co mám napsat abych se stále dokola neopakoval. No, zkusím to jinak... Byl fakt jako uplně nejvíc hustej kámo chápeš!!! Orbith moc dobře ví, co má dát davu a co od něj dav očekává. Vůbec se s tím nemazlil a jeho set byl přesně tím, co jsem v tu chvíli chtěl a nejen já. Pořádně se ještě vyskákat a zablbnout si. Dokonce nebylo vůbec od věci slyšet věci staré několik let, které pro nás mnohdy znamenaly svět. Já už nevím jak více a barvitěji popsat ten zážitek, ale to jak se dnes při psaní těchto řádek cítím, mluví za vše. Nohy mě bolí, záda mě bolí a ruce nemohu zvednou víc, než k dopsání těchto řádek...

Chrise Sádlera jsem už jen stihnul pozdravit v zákulisí a snad se nebude zlobit když povím, že jsem ho moc neslyšel, ale dozajista pobavil velkou skupinu lidí, která stále tančila na hlavním sále a nechávala se oslňovat jeho tradičními brýlemi. Já už se jen více méně poflakoval mezi Touster stage a Cinda stage a říkal si, že o tomhle Vám budu muset rozhodně něco málo napsat. Hlavním důvodem proč, je totiž to, že i bez ohromné reklamní masáže, bez megalomanských hvězd a s pěkným českým lajnapem, jde stále udělat příjemný a milý festival. Kdo si přišel zatancovat, musel odejít spokojený. Vše připraveno dokonale, ať už zázemí pro Djs, ať už zázemí pro clubbery samotné, příjemné ceny na barech, tak i přístup okolí.

Dávám tomuhle festivalu opravdu jedničku s hvězdičkou a těším se na příští rok. Doufám tedy, že se tam s Vámi setkám a bude nás zase o pár desítek tancujích navíc .)

Krásné léto a tančete!

text: čéša

foto: LuKamiVision & Dirty Music