Meadow

Již po cestě jsem byl trochu nervózní a měl jsem strach, že dorazíme na prázdnou promáčenou louku, kde se budou DJs tlačit pod improvizovanou stříškou nad vypnutým sound systemem. Skoro celou cestu jsem sledoval temnou pardubickou krajinu skrze neúnavné pohyby stěračů. Když jsme dorazili do Chocně, foukal chladný vítr, ale kapky, které poletovaly vzduchem, pocházely spíše z okolních stromů. Prvním milým překvapením bylo množství aut, která byla zaparkována při vstupu do areálu. Bohužel pak následovalo překvapení nemilé a dosti urážející. Ochranka mě dostala! To, že vystupující dostane visačku s popisem guest, protože nejsou už VIP, je v absolutním pořádku. To, že jeho doprovod a řidič (toť já) dostane s remcáním razítko a je jmenován se škodolibým úsměvem "sockou, co přijela s tím druhým", tomu jsem nerozuměl. No nic... jsou i horší situace, než-li setkání s absolutním mastodontem, který přežil v něčí hlavě po miliony let. :)

Louka, odkud přicházelo hutné techno byla ještě pár set metrů daleko. I když nebylo vidět pod nohy, dorazili jsme na místo bez úhony. Lidí bylo hodně. To bylo další příjemné překvapení. A dalším příjemným překvapením byl zvuk a dalším světla a dalším koncept rozmístění dalších dvou stanů, kde se hrály zlámaniny (2ka-3ka) a trance. Dalším překvapením byl Daho, který zrovna předváděl davu zač je toho Mills. Málem jsem ho nepoznal. Ten člověk měl vlasy a vousy a pařil v džínových lacláčích za gramci. :)) Psát jakékoli pochvaly na tohoto DJe je zbytečné. Daho patří už dlouho k absolutní technické techno špičce. Prezentuje se především inteligentním technem a v jeho setech je k nalezení nejen současnost, ale i minulost a budoucnost tohoto hudebního žánru. Dalším, kdo se na louce předvedl byl Mistique Magnneto, který byl zároveň hlavou pořádající agentury. Charismatický mladík se chopil kormidla ve chvíli, kdy se éterem nesla Sleep od Surgeona a atmosféru na Meadow otočil zcela jiným směrem. Hrál přesně, rychle a rovně. Hodně si hrál s faderem a hodně pařil. A tak to má být. Trochu jsem se zasmál, když jsem si všiml, že ve druhé hodině svého vystoupení hrál s batohem na zádech. Inu, každý potřebujeme "to své". :)

Mezitím se nad Chocní rozpršelo. Musela se vypnout světla a schovat některé scannery do sucha. I tak občas vypadávaly světla. Zvuk však běžel jako hodinky. Slovenského matadora Tibora netřeba představovat. Ale pro ty, kteří netuší... Tibor je dlouholetá součást česko-slovenské taneční scény, rezidentem legendárního bratislavského U.clubu, prezentuje se především nekompromisní tvrdou slovenskou DJskou školou a je prvním, kdo v těchto končinách vozil místo kufru s deskami dnes již rozšířený Final Scratch. U Tibora jsem čekal, že nastoupí do lidí tak, jak to předvádí pravidelně v Roxy. Tedy "salámy". Tak se říká na Slovensku domácímu kopanému technu. Zmýlil jsem se. Začal velmi klidně a minimalisticky. Tibor je už přímo srostlý s FS a tak je radost dívat se a poslouchat, co a jak hraje. Tibor byl bohužel jako jediný této noci postižen rozmary počasí. Výpadků světel přibývalo a přibližně po půl hodině několikrát po sobě zhasnula celá louka (kromě obou stanů, které fungovaly na vlastní šťávu). Poté chvilku neběžely odposlechy. Obrovskou pochvalu a uznání zaslouží zvukař, osvětlovač a správce všech kabelů v jedné osobě. Nevím, jak se ten člověk jmenuje, ale vyřiďte mu, že jen a jen díky němu se mohlo pokračovat až do samého rána. Tibor pokračoval v započatém setu a ani na chvilku neztratil nitku děje, na kterém pracoval. Jeho vystoupení se blížilo ke konci a tak Tibor hodně zvolnil a ponořil se do minimalu a clicks'n'cuts. Chvilku mi připadalo, že uklidnil dav až moc. Poslední skladbou mi však nechal připomenout, že tam vpředu jsou stovky lidí. Celé 2 hodiny jsem čekal až mi jí zahraje. Nikdy jí totiž nevynechá... "Fastfood" z placky Antidundraff 3.0!!

Dalším, kdo se počal starat o zábavu v Chocni byl v Praze žijící rodák z Hlinska Bart. Bart mě osobně hodně mile překvapil (další milé překvapení). Jeho technika byla precizní, rychlá, agresivní a přitom velmi kreativní. Přesně věděl, co dav potřebuje a po Tiborově monotónním setu nastoupil se švédskou školou Hardcell/Bacto a mladíky Archae/Grovskopa a řadou velkých gradací. Většina lidí se dala opět do zběsilého tance. Po 30 minutách útočil na louku Wünsch, Olga+Jozef a Rumenige.

Přetáhlo se 15 minut a nebýt zásahu pořadatelů, asi by se i pokračovalo dál, protože nálada byla výborná a stále bylo pro koho točit s čudly na mixu. Svítilo slunce a bylo krásné prvomájové ráno. Při odchodu jsem si všiml několika dvojic, které nezapomněli na tradiční polibek pod rozkvetlým stromem... (a bordelu, který po sobě zanechala ochranka při vstupu).