Narozeniny Fabricu

Když se narodí dítě, je to důvod k oslavám. Sudičky mu zvěstují hodně štěstí, lásky a dlouhý šťastný život. V případě klubů je situace úplně odlišná. Kolem postýlky chodí podezřelý pán s černou kápí a v kostěných rukou třímá morbidní kosu. Ano, ano. Kluby to u nás mají extrémně těžké. Je nutné zaplesat nad faktem, že i lidé v České republice jsou schopni akceptovat kvalitu a jejich zásluhou se ostravský Fabric mohl dožít krásného věku.

K oslavám většinou patří hordy gratulantů, hektolitry šampaňského, ohňostroje, pekelná atmosféra (pokud neslavíte v rodinném kruhu s milovanou babičkou, dědou a dalšími "oblíbenými" bratranci, tetičkami, mimozemšťany a bůh ví čím ještě:) a exkluzivní hosté. A ani oslavná párty ve Fabricu se těmto příjemným tradicím nevyhnula. Alkohol a podobné radovánky vám, jako seriózním hudebním fanatikům, snad nemusím popisovat, takže se budu zaobírat jen těmi (ne)příjemnými věcmi. :)

DJs bylo víc než dost. Přijel jsem těsně před jedenáctou hodinou. Za gramofony se proháněl Ian Blond a veškeré osazenstvo si získal na svou stranu. Technicky byl výborný a výběrem desek mě také potěšil. Nemám co říct (vlastně napsat:).

Lucca už nám vydává desky a z tech-housu přesedlala na čistokrevné techno. Její set mě ničím nenadchnul. Mixy byly dost obyčejné. Jako by se bála hrát 2 desky delší dobu přes sebe. Ani jejich výběr nebyl oslnivý, ale publikum se jí podařilo pobavit velmi slušně. Že bych chtěl po DJs tak moc?

V průběhu jejího vystoupení jsem se byl podívat na housový floor. Naštěstí se neopakovala situace ze Slim Slam Drumu, kdy se tato část klubu podobala obří lednici. Počasí hrálo pořadatelům do not. Stejně jako Chris Sadler, který na parket pumpoval tvrdší house a dokonce došlo na legendární Underworld a jejich Cowgirl. Zpátky na techno!

Valentino Kenzyani měl být hlavním trhákem večera. Atmosféra se vyšplhala na maximum, lidé křičeli a oddávali se tanci. Něco podobného jsem dlouho nezažil. Ale... Jeho set byl podle mě totálně prázdný. Desky byly těžce repetitivní bez jakéhokoliv vnitřního náboje. Žádná z nich mě nezaujala. Z hudebního hlediska nezajímavé. Jestli hledáte v technu víc než výplach, hledejte jinde. Lidem se líbil. Naneštěstí jsou reporty subjektivní záležitost. :)

Třetí stage byl koncipován jako chill-out, ale lahodnější a experimentálnější muziku byste v něm našli jen ztěží. Přišel jsem zrovna ve chvíli, kdy pohlednou Elite střídal Adam N. Talentovaný mladík se chvíli rozehrával a nakonec se rozjel k sympatickému výkonu. Desky střídal dynamicky a nedržel se zavedených stylových bariér, takže jsme si užili i pár breakbeatových vinylů. Partypeople byli ve varu. Kalilo se všude!

Cestou z chill-outu jsem se znovu zastavil na housovém flooru, kde kraloval Lautek. Líbil se mi o poznání víc než se svítícími brýlemi kosmicky (nebo komicky:) vypadající Sadler. Fabric DJs dokonale zastínili hlavní hvězdy! Nic nového.

Kanzyaniho set se blížil ke konci a netrpělivá postava v čepici se netrpělivě drala na jeho místo. Ostravský oblíbenec Hyde šel na věc! Bohužel nezahrál tak luxusně, jak bych si od něj představoval. OK, po energickém Slovinci nemohl zvolnit tempo, ale nemám rád, když se deep-techno vinyly hrají moc rychle. Od Hyda jsem zvyklý na kvalitnější vystoupení. Pokud si ho chcete maximálně vychutnat, zavítejte na další Luxus s Mikem Shannonem.

Narozeninová oslava se v mnoha ohledech povedla. Atmosféra byla úžasná, všechny floory doslova praskaly ve švech až do ranních hodin a hlavně - lidé se maximálně bavili. Jen pár hudebních šťouralů jako já hledalo trošku něco víc. Mnoho úspěchů do dalších let přeje Fabricu: