REPORT
Report z párty Night Air 01 od Abayo
Zatímco loňský podzim byl k příznivcům elektronické hudby celkem štědrý a dopřál jim pár příjemných vystoupení šikovných zahraničních umělců (XXYYXX, Giraffage, Fracture, Submotion Orchestra, Holy Other), vypadalo to, že na další kvalitní živák si budou muset počkat. V prosinci si ti vybíravější museli vystačit jen s The Sight Below či Jóhannem Jóhannssonem a na první kalendářní měsíc nového roku bylo ohlášeno snad jen vystoupení talentovaného Lapaluxe. Naštěstí se v prvních lednových dnech na internetu objevila informace o tom, že se 18. ledna bude konat premiérový díl akce Night Air, která slibovala, že na českou scénu přivane nějaký ten čerstvý vzduch. Nejspíš už bylo na čase...
Program Night Air 01 odstartoval v 17:30 blokem přednášek a workshopem, který se konal pod záštitou Red Bull Music Academy. Účinkovat na něm měl zástupce tuzemské scény Elektrabel a zejména Tony Andrews, zakladatel firmy Funktion One. Ta se už přes dvacet let zabývá vývojem a výrobou těch nejlepších ozvučovacích systémů, které měly dopřát kvalitní zvuk návštěvníkům i v pozdějších hodinách, v rámci hudebního programu. Nepřítel čas mi bohužel nedovolil, abych se do MeetFactory dostavila dřív než o deváté, takže o informace z první části programu se s vámi bude muset podělit někdo jiný...
Můj večer tedy začal až na sklonku deváté hodiny, kdy se za pultem střídal jeden ze zástupců uskupení La Bella Vida s Evou Porating. Sálem se z již zmiňovaných reproduktorů Funktion One linul deep house. Ten by obyčejně mým ušním bubínkům zněl celkem fádně, nicméně výrazné basové linky přitáhly mou pozornost a přikovaly mě na pár desítek minut pod pódium. V následující hodině jsem se dočkala několika skvělých tracků různých žánrů a temp, které Eva poměrně často střídala. Potěšila mě třeba skladbami "About You" (XXYYXX), "Moments" feat. PY (Lapalux), nebo i rytmickou "Getting Me Down" (Blawan), ale i tím, že se nebála poměrně často měnit nálady tónů.
To vše doplňovala projekce umístěná na bílé pruhy plátna z (mně) neznámého materiálu. Tato plátna, připomínající žaluzie, byla nainstalována jak v pozadí pódia, tak i v prostoru, který samotnou scénu lemoval. O projekci nebyl dokonce ochuzen ani stůl s DJskou technikou, který se tedy halil do podobných obrazů jako okolní prostor. Navíc byl prostor v okolí DJe lemován žárovkami, jež se střídavě rozsvěcely a zhasínaly. Z povzdálí tedy vypadala celá instalace jako komplexní scenérie, před pódiem se zase dosyta nasytily hlavně sluchové orgány.
Okolo desáté už místo za pultem obsadili dva mladíci, kteří pod pseudonymem Fremeni měli předvést live set. Nečekala jsem od nich nějakou vyklidněnou bass music, u které by se dalo rozjímat nad krásou světa a trochu temnější beaty v jejich podání mi dokonce docela padly do nálady. Dočkali jsme se o něco ostřejších tónů, které postupně měnily tempo až k technu, ale občas i nějakého toho jemného ženského vokálu. Klub se plnil velmi pozvolna a na parketě se na delší dobu zdržel málokterý tanečník. Ale takhle to na naší hudební scéně v posledních měsících prostě vypadá. Škoda pro Fremeny a trochu i pro Moorise, který je vystřídal hodinu před půlnocí. Naštěstí v tuto dobu už se na parketě začaly tvořit menší hloučky a už to vypadalo, že MeetFactory se dočká nějaké atmosféry.
Mooris pokračoval po vzoru jeho předchůdců v temnějších polohách house music a techna. Nějaká znatelnější změna v žánru nastala až o půlnoci, kdy začal mixážnímu pultu velet Josef Sedloň, jenž hudbu stočil do více tanečního rytmu. Nicméně zvuky, ač pro někoho možná i líbivější, se z reprobeden linuly celkem divoce... Až jsem si říkala, že se to kouzlo skvělého ozvučení nejspíš ztratilo v tom cigaretovém dýmu, který v sále po půlnoci zvesela vládl nad kyslíkem. Nakonec se z následujících minut stalo jedno velké čekání na to, až odbije půl druhá hodina ranní a na stage dorazí Clubroot...
Clubroot nakonec ale nedorazil. Ani na stage, ani do Prahy... Podle informací, které se v průběhu večera objevily jako bílé na černém pozadí na místě projekce, mu byl zrušen let kvůli nadměrné sněhové nadílce. Tomu se asi říká smůla, když na premiérový díl akce, jejíž start byl hudebně velmi vydařený, nepřijede headliner. Nicméně těm, kteří uvedli, že přišli jen kvůli Clubrootovi, byla podle dostupných informací vrácena větší část vstupného, takže snad tento vstřícný krok promotérů zmírnil smutek, nebo snad naštvání těchto příchozích. Každopádně by bylo fajn, kdyby příště okolnosti hrály do karet jak promotérům, tak fanouškům kvalitní elektroniky, kteří na Night Air 02 přijdou, a aby hvězda večera dorazila. :)
abayo
foto: Jara Moravec