X-Mix

X-Mix nám povýšil. Zatím jsme byli zvyklí na to, že do Ostravy jezdila celkem úzká česká špička, kterou sem tam doplnila nějaká levná béčková rádoby hvězda a úplně výjimečně dorazil někdo z opravdové světové elity. Přiznám se, že jsem do Fabricu přišel spíš z povinnosti. Kennedyho jsem měl možnost slyšet a nijak mě nezaujal, takže to byla čistě věc mé reportérské cti.

Pod zářivá světla reflektorů na hlavním parketu jsem se postavil zhruba kolem jedenácté hodiny večerní. Za gramofony stál starý známý Hyde a právě finišoval s nahráváním nového dema, takže jeho první hodinku hraní vám zkritizuji zase někdy jindy. :) Resident Fabricu pak celkem úspěšně kombinoval známější desky se staršími klasikami, ale ještě pořád to nebylo ono. Konec byl ovšem naprosto bezvadný. Po trošku delší době jsem měl pocit, že se nám vrátil starý dobrý Hyde, který na talíře sázel jeden klenot za druhým. Vše v dárkovém balíčku svázaném precizním mixingem. Menší maratón završil v jednu hodinu a zaokrouhlil tím dobu strávenou za gramofony na úctyhodné 3,5 hodiny (pro ty, kteří nemají rádi matematiku s radostí převedu na 3 hodiny a 30 minut:).

Inigo přebíral publikum v tancechtivém stavu a nic mu nedaroval. Okamžitě si na pomoc přibral třetí gramofon a začala totální smrtonosná jízda, kterou jsem nezažil pár měsíců. Kennedy mě překvapil po všech stránkách. Technicky byl set velmi podařený. Samozřejmě se dopustil pár drobnějších přehmatů, ale vzhledem k tomu, jakým způsobem a rychlostí mixoval mi to bylo naprosto ukradené. Z jeho setu sálala téměř hmatatelná energie, která se rozlévala celým klubem. Lidi byli ve varu. Celé dvě hodiny skákaly i osoby, pro které je obyčejně problém i minimalistické poklepávání nohou. O mixingu jsem se vyjádřil dostatečně, ale přiznám se, že ještě víc mě dostal výběr desek. Kennedy nezapomněl skoro nic z toho, co mě osobně přivedlo k technu jako takovému a málem jsem se smiřoval s faktem, že vinyly typu Against Nature od dvojky O'Connor, Sutton nebo The Bells Jeffa Millse už nikdy neuslyším. To berte jen jako předkrm. Komu se nelíbilo první Surgeonovo album Communications, tvrdé a úderné desky z Kennedyho Asymetricku, starší tracky slovenského drtiče Tokyho, toho zaujaly nové palby na PVC, Downwards a Tsunami. Ano, celý set byl hodně tvrdý, ale jednou za čas podobné maso neuškodí. Navíc sem tam zazněla nějaká lehčí či úchylnější deska, která na moment zabrzdila blížící se zkázu pro ušní bubínky. Třikrát hurá pro zatím nejenergičtější set roku!

Agent neměl šanci. Rozdíl mezi hraním z dvou a tří gramofonů byl zásadní a po Inigovi působil jeho set nevýrazně. Nic naplat. Podobně za vyučenou by dostala většina djs v České republice. Kennedy totiž ukázal, že industriální sety se mají hrát jinak. Pokud neustále střídáte tři desky, pořád se něco děje a větší jednoduchost těchto dj-tools prakticky nemá šanci vyniknout. U nás se sice pořád hovoří o tom, že máme djs na skvělé technické úrovni, což je možná pravda, ale stejně tak je pravda, že NIKDO zde nehraje ze tří gramofonů a pokud se neobjeví cílevědomá a jinak smýšlející osoba, těžko doženeme absolutní světovou špičku v n9ž je Jeff Mills, Milligan nebo Richie Hawtin. Pořád je čemu se učit. Co vy na to?

Zpět na zem. X-Mix mě ohromně potěšil. Myslím, že má cenu vozit zahraniční hosty a zbytečně se neomezovat jen na vlastní lidské "zdroje" z naší malé republiky. Obohatí to jak konzumenty, tak djs. Jediné, co mě celkem mrzelo byla menší návštěva, než jsem očekával. Na druhou stranu - aspoň mé maličkosti to vůbec nevadilo, protože podobně hodnotný hudební zážitek jsem dlouho nezažil. Ave Kennedy!!