Luxus 6

Někdy se vyplatí věřit skrytým pocitům. Říkejme tomu instinkt. Mike Shannon nemohl být špatný. Miluji kanadské minimalisty. Všichni ti malí chlapíci s výrazně uměleckým vzezřením jsou prostě skvělí. Jsou skromní, zajímaví a hlavně zatraceně dobří. Opět musím tleskat nad muzikou, která se v sobotu linula z patřičně bombastického zvukového systému. Luxus je mým domovem.

Hyde je definitivně zpět. Znova na vrcholu a v nejlepší formě. Hudbu si patřičně užívá. Tentokrát hrál přes čtyři hodiny. Skvělé. Hutné desky s výraznými plochami příjemně pokřivovaly lidskou mysl. Deepová jízda bez hranic. Pocitová, upřímná a přitom náležitě taneční a chytlavá. Ke konci setu si nad jeho výkonem uznale pokývali Shannon s Reesem. Naposledy - Hyde je špička. Jako jediný z našich djs dostal šanci zahrát si ihned po hlavním arcimágovi techna - Millsovi. Snad vás nemusím přesvědčovat, o čem to svědčí. Asi to nebude náhoda, že? Víc si povíme v recenzi jeho nového dema.

Shannon byl výborný. Klidně se přiznám, že pestřejší set jsem snad neslyšel. Navázal poctivým klávesovým technem a pak nastala jatka. Plynule přecházel do minimalu. Nebál se pouštět ani řádně úchylné vokály a s mixy si pěkně pohrával. Jeho desky byly neuvěřitelně originální a pochybuji, že je u nás někdo slyšel. Poznal jsem jen 2 tracky z jeho aktuálního alba Slight of Hands na Force Inc. a tradičního Akufena, kterého si jednoduše nespletete. Přechody z techna do minimalu a jiných nedefinovatelných stylů byly naprosto nenásilné. Mixy ze dvou až třech gramofonů byly odvislé podle aktuální potřeby. Samozřejmě bez chyb. Set byl dokonale slazen a bylo ho nutno vnímat jako perfektně fungující celek. Z celého vystoupení vyřazovala ojedinělá energie. Fabric se na dvě hodiny ztratil a posunul v čase i místě. Byli jsme v Montrealu. Osobitost frankofonní metropole byla najednou v Ostravě. Měl jsem radost z toho, že ještě pořád existují extrémně zajímaví a invenční djs, které je škoda smýkat po umělých klubovkách dělaných čistě pro peníze.

Tima Stokese Reese neznal nikdo. V životě jsem o podobném týpkovi neslyšel, ale od počátku na něm bylo něco okouzlujícího. Klidně se postavil za nadupaný notebook, nahodil příjemný úsměv a začal. Velmi mile překvapil. Jeho live-act byl postaven na šlapavém spodku, milých klávesách a zlomených hi-hatech. Za hodinu předvedl mnoho zajímavých tracků a zapsal se u mě víc než dobře. Po Luxusu už na "nějakého" Reese určitě nezapomenu. Hvězdy, jděte se bodnout! Žeru, když přijde naprosto nenápadný kluk, kterého byste podle ega rozhodně nezařadili do skupiny povýšeneckých umělců a pak vám naseká poctivě promakaný live-act. Talentů je jak vidno dost, jenom je objevovat. A co na to pánové promotéři? Asi nic...

Ian Blond byl tak luxusní, až se mi z toho točila hlava. Čisté plochy nedaly vydechnou vašemu srdci, které muselo pumpovat krev do hýbajících se končetin. Blond asi nemá velké ambice. A je to škoda. Bohužel je odsouzen k roli nevděčně opomíjeného dýdžeje. Dvakrát škoda. Mám dojem, že je čím dál lepší. Shannon s Reesem se vydali mezi lidi a byli donuceni předvést, jak se tančí v Kanadě. Nebudu vás napínat a prozradím, že úplně stejně. :) Velká, ale opravdu velká pochvala pro Blonda. Pravý nášup kvalitní muziky ve správnou chvíli. Celý klub na nahou. Co byste chtěli víc?

Co takhle vlastní letadlo? Ale ne, něco reálného. Já bych si přál, aby přišel větší počet lidí. Djs by si zasloužili větší ovace, za předvedené výkony. Škoda, že v ten samý den probíhaly v Ostravě oslavy výročí "jakéhosi" pivovaru. Rozebírat vztah obyvatel ČR, k tomuto moku je zbytečné. :) Smutné. Osobně dávám přednost hudbě. Aspoň se ukázalo, kdo je poctivý cluber. :) Naštěstí jsem pivní exodus nevnímal, jelikož atmosféra byla pohodová a uvolněná. Zase musím děkovat. Luxus je dělaný srdcem a jde to sakra vidět. A jestli se příště podaří dovézt jména, o kterých se v zákulisí spekuluje, budu skákat do stropu a plakat radostí.