Report z Elektry s Adamem Beyerem od čéši

Tato akce se dočkala opravdu velkého pozdvižení a popravdě se ani není čemu divit. Elektra v Brně reprezentuje jednu z nejlepších klubových akcí na našem území. Jejími dveřmi prošla, a za jejím DJským pultem se zjevila řada velikánů, a nyní jsme dostali opravdu velikána s velkým V. Celkem včas jsme začali plánovat cestu vlakem do Brna, abychom měli vše připraveno a pochystáno a mohli jsme si nerušeně užít město techna. Vše probíhalo dle stanoveného plánu a příchod, včetně krátkého warm-upu u kamaráda v restauraci, jsme stihli krásně před jedenáctou hodinou tak, abychom se vyhli možným frontám... Na místě se nic takového naštěstí neodehrávalo a pár lidí, jež čekali před námi, nezpůsobovali vůbec žádné zdržení. Odbavení bylo rychlé, zdvořilé a nic tedy nebránilo tomu, abychom si začali užívat párty brněnského podzimu plnými doušky...

Odložil jsem si věci prozatím do testovací šatny, která však působila velmi dobrým dojmem a snad bude do budoucna zachována tak, jak je asi naplánováno. :) Zatím se skupinka rozdělila a já minul barovou stage, abych došel na tu hlavní, monumentálně ozvučenou a vnímal ještě posledních pár tracků prvního hrajícího, pana Hubisse. Tóny to byly již velmi rázné a pro Brno tak typické... Publikum tu již bylo ve velmi slušném zastoupení a to je přesně to, co mi v Praze často schází. Sem lidé přijdou opravdu včas, plni sil a chuti užít si taneční párty od samého začátku. Začal jsem nabírat dech a vnímal tu parádní a pomalu rostoucí atmosféru na parketu. Potkával jsem zde spoustu svých známých a přátel ze všech možných míst, vnímajíc to, co nás vždy spojuje. :)

Moc se mi zamlouvalo, jak se stage "provzdušnila" - její uspořádání a moc hezké LED panely dodávaly tomuto dílu střídmý, ale o to důraznější dojem. Světel bylo tak akorát a vše krásně zapadalo do celého konceptu noci. Po pár tónech nastoupil na stage pan Upgrade a jeho začátek byl absolutně fascinující! Takové intro jsem neslyšel opravdu dlouho... Táhlé, krásně jemné, čisté a propracované. I když to bylo o něco pomalejší, důraznost a kvalita tracků a celkové prezentace mě uhranula, fascinovala. Bylo to něco, co se mi moc líbilo! Beaty přesně zapadaly do rytmu nohou a ty se jen nechaly hutným zvukem vést. Stačilo jen užívat si tu pohodu a dav za námi a nic nechybělo... Jen se po asi půlhodince hraní najednou ze zvukové aparatury začaly ozývat opravdu nepříjemné zvuky. Ono chrastění znělo tak, jako by praskla membrána u reprobedny. :( Nevím, čím to bylo, zda-li špatným propojením, kontaktem či kabelem, ale na chvíli to rozhodilo nejen tanečníky dole, ale i samotného Upgrada a pár lidí kolem... Naštěstí se vše podařilo rychle vyřešit a po pár chvilkách už Fléda opět duněla tak, jak by měl opravdový klub znít!



Všichni však netrpělivě vyčkávali na samotného velikána pana Beyera a najednou nastala ta chvíle! Fléda, jež prozatím byla zaplněna tak akorát a ani zde nebylo takové horko, jaké jsem zažil například na Umekovi, se ve chvilce proměnila ve výdejnu potravin v uprchlickém táboře. Obrovský dav se nahrnul do první řady a dychtivě natahoval ruce i nohy a všechny možné jiné končetiny směrem k panu Beyerovi, jako by chtěl celým tělem procítit ten nástup! Adam začal a hned s prvním trackem bylo znát, s kým máme tu čest. Takové pecky nenajdete ani v mangu! Valivé, dunivé, čisté, prostě "Drumcode masakr" v přímém přenosu. Sympaťák každým coulem, o padesát coulů vyšší než já, drtil každým pohybem rukou dav před sebou a nešetřil ani jedinou vteřinou ze svých dvou hodin.

Všichni tančili, byli u vytržení - naštěstí po pár desítkách minut prvotní šílenství opadlo a dalo se i tančit. Děkuji, pane Beyere, tohle byl set, na který si opravdu rád vzpomenu! Jo a gratuluji k potomkovi - může být hrdý, jakého má rodiče... Tak a teď zpět pěkně na zem! Aby to neznělo, že jsem nevytáhl paty z hlavního pódia, to zase ne! Párkrát jsem se šel projít i na barovou stage, kde v mnohem jemnějších rytmech hráli pro ochlazující se publikum pánové, jakým byl například chvilku i mnou vyslechnutý DJ Javas. Jeho pohodové rytmy, přesně určené těm, kteří již nezvládali horkost hlavního sálu či snad jen při pohupování chtěli pohovořit s přáteli, byly ideální. Já si zde na chvilku poseděl, odpočinul si, ale po chvilce se opět přesunul tančit tam, kde to mám nejraději. Moje místo v první řadě naštěstí nebylo okupováno a já mohl máchajíc rukama a poskakujíc ze strany na stranu ocenit dalšího pána a tím nebyl nikdo jiný než DJ Džejár.



Matador české scény, chlapík milující indiánskou kulturu, ten, jenž dokázal svým tempem dokonale navázat a bavit publikum až do svého konce o půl páté. Moc se mi to líbilo, i když pár lidí ubylo, ale ti, co tančili, se bavili stále na plné obrátky. Pro samotný závěr tu byl již brněnský klasik, hrdý otec a fotbalový fanda - DJ Orbith. Měl jsem naštěstí možnost slyšet ho i v pátek v Praze, kde bohužel publikum bylo v opravdu mnohem komornějším počtu než zde. Orbith ráno prostě na Elektru sedí jako hrnec na prdel! Je to podobné, jako když celou noc jíte neskutečně dobrý dort a pak si dáte tu pomyslnou třešničku. Ale dost rozplývání, track "Conjure Superstar" od Maceo Plexe, hrající mi k odchodu, byl absolutně geniální! 

Ovšem náš čas vypršel a doba k nástupu do vlaku směr Praha se krátila. I když nerad, musel jsem se narychlo rozloučit s těmi, které jsem tam potkal a smutně se odebrat na únavnou cestu domů. Kdo však ví, co se tento měsíc chystá, je mu jasné, že za 14 dní bude Brno opět pod okupací nás, cajzlů, tedy hezky pěkně na Boby! Já však tímto děkuji teamu Elektra za neskutečnou noc a držím palce s dalšími jmény. Máte za sebou velký kus práce a můžete být hrdí... Děkuji!

čéša

videa: ronny

Autor se zřekl svého honoráře za tento článek ve prospěch Klubu nemocných cystickou fibrózou, o.s. Přispět můžete i vy - více informací zde.