Report z párty Electric Universe od sody

Už začátkem července se na festivalu Beats for Love v Ostravě objevil plakát, kde stálo, že přijede Fritz Kalkbrenner a k tomu se chystá vystoupení symfonického orchestru. Chvíli jsem přemýšlel, co to bude za párty. Postupem času jsem si řekl, že je to skvělý nápad, jak lidem rozšířit hudební obzory. Sám bych na klasickou hudbu nejspíš nikdy nevyrazil...

Při vstupu do O2 Universum jsem si říkal, jestli tady jsem správně, protože spoustu lidí bylo oblečeno, jako by šli vedle do O2 Areny na rockovou kapelu Dymytry. Holky i kluci v kůži a na nohách "bagány". Mix návštěvníků byl opravdu velký. Bylo vidět, že hodně lidí přišlo na klasickou hudbu a také věkový rozdíl velký - od teenagerů až po seniory. Ukázalo se, že podobný koncept párty tady chyběl...

Prvním, kdo otevíral večer, byl symfonický orchestr Stro.My Orchestra s Karlem Havlíčkem. Moderní aranže, filmová hudba i výlet do říše fantazie, tak by se dal shrnout první koncert večera, který se podle aplausu návštěvníkům dost zamlouval, až jsem si říkal, jestli něco podobného orchestr zažil. Okamžitě jsem měl pocit, že "kravaťáci" při poslechu klasické hudby takový bordel neudělají. :) Poté Karel Havlíček vyměnil klavír za elektronické mašinky, aby rozjel svůj elektronický koncert. Původně jsme se posadili do hlediště s tím, že půjde spíše o poslechovou záležitost. Mýlil jsem se! Po chvíli už jsme stáli před podiem a hltali skvělý live set. Bylo slyšet, že Karel Havlíček je opravdu pan hudebník, který nemá problém kombinovat hudbu klasickou s elektronickou. Na závěr setu se vrátil symfonický orchestr, aby nám zahrál největší elektronické hitovky v klasickém podání. Nechyběla tvorba Chemical Brothrers, Daft Punk a další pecky od ikon historie taneční hudby. Co vám budu povídat, atmosféra by se dala krájet...

Po krátké přestavbě se na podiu objevil německý DJ a producent Jerome Isma-Ae. Ten hrál pomalejší tech/trance s několika trance nájezdy, a pár remixů známých tracků, ale jinak byl jeho set bez nápadu, neslaný-nemastný. Dlouho jsem neslyšel tak nudný mix, kde chyběla energie a nějaký vývoj. Každých pár minut jsem koukal po hodinách, kdy už skončí. Většina našich DJs by odehrála set lepší a zábavnější. Od Jeroma mně to přišlo, jako by si šel do fabriky odkroutit tu svoji směnu, ale neudělá nic navíc...

To hlavní hvězda večera, to byl jiný šálek kávy! Od prvních beatů bylo jasné, že to bude jízda jako vždycky. Melodické techno, které se stále mění a vyvíjí. Ztrácel jsem kontrolu nad svým tělem, teď ho ovládal Fritz. Jako zbaven smyslu jsem si užíval tu čistou energii z té nejlepší taneční hudby pod sluncem. Fritz Kalkbrenner nám zahrál hlavně nový materiál, ale nesměly chybět hity jako "Back Home", "Kings of Exile" a nebo na závěr ta nejznámější "Sky and Sand". Fritze jsem měl tu čest slyšet už několikrát a přesto, že jeho set byl skvělý a nebylo mu co vytknout, řekl bych, že patřil mezi ty slabší. Kdo zažil neuvěřitelnou, strhující atmosféru v Roxy, musel být tentokrát trochu zklamaný, ale to je rozdíl mezi klubovou a halovou akcí. Tak jako byl set Jeroma nekonečný, tak teď jsem si přál, aby Fritz nikdy neskončil...




Bohužel všechno krásné někdy končí a tak dorazili Agents of Time, tedy Andrea Di Ceglie a Luigi Tutolo. Jak napovídají jména tohoto dua, oba pochází ze slunné Itálie a v ČR vystoupili poprvé. Jejich zvuk byl hodně specifický se silnou basovou linkou doplněnou o acid zvuky. Jejich set se nám zamlouval až do chvíle, kdy se snažili zvuk úplně utlumit, aby poté mohli strhnout dav euforickým nájezdem. Ovšem všeho moc škodí! Publikum nijak nereagovalo a tenhle fígl ho nechával chladným. Když se každé dvě tři minuty párty téměř zastaví, tak na to už jsme neměli sílu a tak jako mnozí jsme tuto akci opustili o trochu dříve.

 


Co říci na závěr? Jsem hudebně obohacen a plný zážitků. Čekal jsem trochu větší světelnou show, ta byla většinu večera potlačena kvůli obří LED stěně, která zářiila tak intenzivně, že v sále bylo na mé gusto zbytečně moc světla. Skvělou práci odvedl team, který promítal živé záběry lidí nebo DJs. Klobouk dolů! Na taneční párty jsem ještě něco takového nezažil. Na úplný závěr bych chtěl poděkovat pořadatelům za skvělou akci s konceptem, který tady ještě nebyl.

soda

foto: www.fotovrzal.com a archiv