Slim Slam Drum In Da Bush

Předem si ujasněme několik faktů. Nejsem zarytý junglista, který zná všechny nejnovější hity a těžko vám budu vykládat o drbech ze zákulisí. I přesto jsem byl z posledního pokračování Ostravské drum and bassové akce "numero uno" nadšen. V pátek večer nešlo o nic jiného než zábavu. Jak jinak než pekelnou.

Plný parket v deset hodin není na severní Moravě žádným překvapením. Náš region na tom není ekonomicky moc dobře a prakticky každá akce s výraznější postavou ze "scény" je vzácností. Proto se není čemu divit, že se ze Slim Slam Drumu stala společenská událost. Aspoň pro mladou generaci. A když už teenageři u vstupu zaplatí v "tvrdé měně", chtějí si pořádně užít. Podle toho vše vypadalo.

Sayko se s nikým nemazlil. Hrál agresivně, energicky, dynamicky. Intelektuálové možná postrádali v setu výraznější myšlenku, ale o tu zde nešlo ani v nejmenším. Kdo netančil, jakoby nebyl. Obraz pod pódiem připomínal vroucí kotel, do kterého člen dvoiky.troiky házel kusy křupavé zeleniny a hlavně syrového masa. Navíc se jako správný démonický kuchař svou "smažbou" bavil a na chvíli se pro "nicotné" lidi stal Bohem, sdílejícím s nimi stejné emoční hodnoty.

Pražáci to budou mít v Ostravě vždycky těžké. Ghonzalesovi nezávidím. Přebíral hotovou smečku dychtící po další kořisti v podobě  "masakroidních" vinylů. Nedostala je. Time-out. Jako by měl trému. Jednu dobu to vypadalo, že by mohl davy uspokojit. Let go! Pak vokální Photek alias Special Forces a já volám: "Oh no!", originál mám radši než remix, ale i přesto luxusní track. No, ale celkově poměrně nuda. V kontrastu s brutálním Saykem zívačka. Na druhou stranu ideálně připravená situace pro Moving Fusion. Jak potom hodnotit? Vyberte si. Dav má hlad!

Angličtí hosté se nedostavili v původní sestavě. Dvě půlky jsou lepší než jedna, ale co se dalo dělat, že? Cosmic rock'n'roll 21. století, tak by pravili angličtí novináři. Připadal jsem si jako na Woodstocku. Pocit dokreslovalo železné pletivo před pódiem, na které se pokoušelo vyšplhat pár "od(vázaných)vážných" jedinců. Kytarové motivy metalových Slayer v "trošku" rychlejší úpravě. Rodiče by se divili. Moving Fusion přinesli štěstí. Dlouho jsem neviděl rozjařenějšího Santa Clause. Jeff Langton si hrál. Nebezpečně. Rewindy jsou o ničem, ale já bych na Screamer mohl řvát věčně. Později se přidali MC's. Celkem fajn, ale do podobných "hutňáren", jaké nám drtily uši, zbytečné. Kluci si chtěli připsat cenný skalp. Neberme jim to. I tak to byl super zážitek. Radost z hudby, z tance. Splynutí v jednom pohybu - Moving Fusion.

Elvis je nejen pán v růžovém úboru s kotletami a vlasy lesklými od pomády. Je to taky král. V Ostravě stejně všichni vědí. Ext-Dust boss je vrah. Philip TBC byl podle mnohých úžasný. Nedivil bych se. Ale nebudu hodnotit. Nechce se mi vymýšlet bajky, pohádky ani povídky. Nebylo by to fér.

K dobrému zážitku přispíval i tradičně skvostný sound, který řádně podráždil kardiostimulátory hudebních zajatců. Bomba. Chill-out byl naopak oázou klidu v rozbouřeném moři, kde mnozí nalezli místo k "tuhému" odpočinku. Videoprojekce taktéž pěkná.

Nejdřív jsem se ke kauze Slim Slam Drum In Da Bush nechtěl vyjadřovat. Bohatě by stačilo napsat jen: 100% jungle, ale... Profesní povinnost velela jinak. Konečný verdikt je jasný. Výborné akce s hustou atmosférou. Nenapadá mě žádné negativum. Vše na 1. Respekt!