REPORT

 

Space Station

Když na Jihu mezi pártypípl vyslovíte Space Station z každého jedenapůltého hned vypadne - Vlkov. To je ta vesnička, kde se vše odehrává, resp. odehrávalo. I když se tu podobných eventů uskutečnilo skoro nepočítaně, toto byl můj první Space Station - tentokrát special birthday edition. Narozeniny samozřejmě neslavil nikdo jiný než sám promotér a DJ - Impulser.

 

Když na Jihu mezi pártypípl vyslovíte Space Station z každého jedenapůltého hned vypadne - Vlkov. To je ta vesnička, kde se vše odehrává, resp. odehrávalo. I když se tu podobných eventů uskutečnilo skoro nepočítaně, toto byl můj první Space Station - tentokrát special birthday edition. Narozeniny samozřejmě neslavil nikdo jiný než sám promotér a DJ - Impulser.

Party byla zajímavá tím, že zde hráli pouze DJs z jižních Čech a vstup byl stanoven na více než příjemných 49 korun. Docela jsem se divil, že od 22:00 se už vybírala stovka - o tom ale nikde ani zmínka. Ale budiž, stejně to za to stálo. Kolem půl jedenácté jsem zase po dlouhé době uviděl něco, co v našich končinách rozhodně nebývá pravidlem - všude plno - na parketě, u stolů, na baru, dokonce i venku v tom mrazu pobíhalo pár nadšenců. Celkově odhaduji tak kolem 500 návštěvníků. Snad jen právě hrající Paolo Tuschelo si užíval dostatek "samoty" a prostoru kolem sebe.

Na Pavlovi už z dálky bylo znát, že se baječne baví. Rozdával usměvy na všechny strany. Kývavými pohyby do rytmu jakoby vzdával díky všem, co přišli, všem co tančili, všem co se zúčastnili. Odměnil se jim v podobě progresivnějšího setu, který pospojoval pravděpodobně ze svých nejoblíbenějších desek. Stylově někde kolem wet and hardu a house-tech music. Závěrečný Johannes Heil opravdu "voněl", mlask.

Zatímco si Paolo užíval za gramofony, já jsem se teprve rozkoukával. Zpočátku na mě všechno působilo nějakým zvláštním dojmem. Možná to bylo opravdu těmi lidmi, kterých jsem tu přeci jenom tolik nečekal. Možná se vše nezdálo díky scéně, která tentokrát byla na druhé straně sálu než bývá možné a podium samotné sloužilo jako občerstvovací stanice - jakože bar, restroom, azyl zde našli i lidé z jihočeského streetworku a našel jsem tady i line-up (a kamarádku ze školy:).

Raději zase rychle za muzikou. I když se značným zpožděním tak přeci... konečně se začíná na stagei cosi měnit. Evidentně vydováděného Tuschela střídá oslavenec Impulser a lidé na flooru toužebně očekávají také výměnu dosavadních polyfonií za zasmyčkované perkusivní neutuchající perpetuum mobile. Nebo jak tomu říkají ti "technaři" prostě TECHNO, protože to tady mají mazlíčci rádi. A upřímě i já už se těšil na změnu.

Impulser rozehrál asi to, co od něho všichni čekali. Jeho projev působil z počátku poměrně příjemně, později se ustálil v jednolitější sérii desek založených hlavně na beatu, v které pokračoval i nadále. Trochu mi chyběla hlubší myšlenka, ale při pohledu na rozjetý dav jsem si stejně uvědomil, že jí tu stejně nikdo dneska hledat nebude a tančilo se dál. Impulser měl na starosti organizaci, hraní a ještě přitom stihnul slavit narozeniny. Ještě jednou všechno nejlepší a gratulace k úspěšné akci.

Po té kdyby někdo zvolal mé oblíbené: "zlom to" trefil by se přesně do černého, protože jako mávnutím kouzelným proutkem najednou někdo všechny beaty polámal. Od Kloce, který se postavil za gramofony po Impulserovi, jsem čekal spíše rovnější štýl. On je schopen zahrát jak ostré techno tak energický jungle, není pro něho problém se rychle aklimatizovat a oba styly předvést ve výborném světle. Tentokrát zvolil variantu druhou a provedl nás tedy svou vlastní představou o šťavnatém světě zlámanin. Nebránil se tvrdému energic soundu, ostrému jungleu ani trochu volnějším D'n'B skladbám a funny melodickým deskám, které mi připomínaly melodie z večerníčku. Procházka to nebyla nezajímavá. Fandíme takovým pohádkám, jen tak dál.

Od dalších protagonistů (Olivaz, Flux a MC F.I.L) nikdo nemohl čekat nic jiného než další brejky. Ty okořenil svým "vyprávěním" F.I.L). Své vystoupení pojali více freestylově a hodně živě. Teď už tomu chyběl jen pořádný dram'n'bejz nářez s basou co táhne. :) A o to se (jistě s láskou) postaral Slavick, který si nás už jenom vychutnával do samého závěru. Toho já už se sice nedočkal, ale ani návrat domů nebyl k zahození - tancovalo se moc, a lidé (bohužel) byly kolikrát ještě víc... sorry.

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016