Luxus 7

Sedmička je považována za šťastné číslo. Sportovci ve vyhlášených klubech se o ni přetahují a v obchodech si můžete zakoupit mnohé talismany, oblečení a další doplňky odkazující právě na toto "numero". David Fincher natočil depresivní film Sedm. A já teď skončím s plkáním a dostanu se k jádru věci.

Jednou to přijít muselo. Pořadatelé Luxusu se zatím ve výběru zahraničních hostů nemýlili a "cizáci" se v určitých směrech vždy vytáhli. Všechny série jednou končí (i když Baník by mohl vyhrávat pořád:). Vzdávám hold nynějšímu fotbalovému šílenství. :) Vybalím to na vás. Luxus se moc nepodařil. Byl prokletý. Jeden ze dvou duchovních otců akce, Ian Blond, byl zdravotně indisponován. Hyde si dal 36 hodin non-stop bez spánku díky pátečnímu hraní v Praze. I tak byla akce připravena výborně.

Jenže bez těchto dvou "jistých startujících" se nám trošku pozměnil line-up (Hyde hrál, ale čas od 20:00 do 22:00 by se dal chápat spíš jako každodenní trénink). Za Blonda zaskakoval Bernie. Na papíře to špatně nevypadalo. Těšil jsem se. Bohužel... Míchal desky vybraných producentů. Jména jako Sienkiewicz, Walker nebo G-Man zní výborně. Oni také skvělí jsou, ale skladba jejich prací do jednoho fungujícího celku se nepovedla. Jednotlivé práce spolu často neměly nic společného a mixy mi přišly nelogické. Krásný důkaz toho, že ani pěkné vinyly občas nestačí. Postupem času se Bernie zlepšil. Přitvrdil. Vytasil archivní Prodigy atd., ale na "vyžehlení" celkového dojmu to nestačilo. Budu se těšit někdy příště, protože vím, že jinak je Bernie velmi dobrý DJ.

Tibor přijel se zpožděním. Myslel jsem, že mi spraví náladu, jenže... (já ty tři tečky miluji:). Slovenský DJ, byl vždy krok před ostatními. V mnoha směrech. Jak po technické, tak po hudební stránce. Jelikož se nějaký ten pátek zajímám o minimal, těšil jsem se, že vám zde předložím pořádný rozbor, ale Tibor vytasil mně naprosto neznámé tracky s mnohdy až experimentálním soundem. Nějakou dobu mi to nevadilo, ale po půl hodině jsem si říkal, že by mohl hrát trošku pro lidi. Nestalo se tak. Ano, ano, mezi mixovanými songy byly i krásné taneční lahůdky, ale bylo jich přeci jen trošku málo. Doma bych si podobné tracky vychutnal, ale v čase před hlavní hvězdou? Hmm... Na druhou stranu jsem si 100% jist, že něco podobného pěkně dlouho neuslyším. Luxus to tedy byl, ale hodnotit si jej netroufám. Lidem se Tibor moc nezamlouval, což je mi většinou jedno, ale sám nevím, jestli se zamlouval mně.  S určitostí vám však řeknu, že je opět úplně někde jinde, než ostatní. Za nadčasovost se hold platí.

O Danielu Bellovi kolovaly pozitivní zvěsti. Fakta byla jasně na jeho straně. Málokomu se podařilo vydávat věci na stejně známých labelech (Tresor, Force Inc...). Pravda je taková, že jsem od něj stejně slyšel pouze jeden remix na jistou Akufenovu "píseň". :) A ten se mi příliš netrefil do vkusu. Mixy měl kvalitní, přesně podle referencí. Tady není co hanit (i když to tak možná vypadá, opravdu si v kritizování nelibuji). Ale materiál, který používal k "lidové zábavě" nespadal do mnou vyhledávané skupiny. Nevím, jestli se takhle hraje v Americe, ale pokud ano, musí to být pěkná nuda. Tracky prostě neměly žádný vývoj a nejvíc ze všeho připomínaly sterilní loopy. Kdyby je rychle mixoval, ani neceknu, ale pouštět na parket dvě minuty song s naprosto jednoduchou stavbou bez jakýchkoliv proměn a ještě se tvářit tak, že se jedná o taneční pecku? V roce 1996 možná. Schválně se podívejte do kalendáře, kde jsme teď. Po Tiborovi však jeho jednoduchý set působil na lidi jako balzám na duši.

Raa.o konečně vyrukoval s hutnějším soundem. Energické klávesové desky konečně postavily večer do předem předpokládané roviny. Naneštěstí pro něj, mě přemohla únava a taky trošku stesk po předchozích Luxusech a tak jsem se po pár minutách jeho show odebral domů.

Divný report, divná akce. Máme za sebou první, a pevně věřím že i poslední, méně vydařený Luxus. Nic není dokonalé. Pravda je taková, že z  pořadatelského hlediska není co vytknout. Zvuk byl bez chybičky, výzdoba se taktéž povedla. Podařilo se přivést v ČR neslyšenou zahraniční hvězdu. Co chtít víc v době, kdy se každý bojí riskovat a sází na tisíckrát ohraná jména? Scéna se nepohne dál, dokud nebudou další párty s podobnou filosofií, jako má Luxus. A i když to nevyjde přesně podle představ, můžete se těšit na další, jelikož slovo "nevšední" se pro Ostravskou techno noc hodí úplně dokonale.  Není to nakonec optimistický konec?