REPORT

 

Report z Apple plex od Eeteeho

Jedna z nejvypečenějších klubovek na Vysočině zaznamenala již své čtvrté pokračování. Potřetí a naposledy se konala v avantgardním tak trochu multihudebním AMC klubu v Jihlavě známém v i v širším okolí jako Áčko. Adventní Apple plex patřil, patří a stále nejspíš bude patřit čemu jinému než technu - připomínám, že Jihlava už leží na Moravě.

 

Jedna z nejvypečenějších klubovek na Vysočině zaznamenala již své čtvrté pokračování. Potřetí a naposledy se konala v avantgardním tak trochu multihudebním AMC klubu v Jihlavě známém v i v širším okolí jako Áčko. Adventní Apple plex patřil, patří a stále nejspíš bude patřit čemu jinému než technu - připomínám, že Jihlava už leží na Moravě.

Přímo v Áčku jsem se ocitl něco po deváté hodině večerní, kdy vše teprve začínalo "akcelerovat". Za dvěma ze čtyř připravených turntables právě točil s vinyly Žďárský Zygy. Několik prvních návštěvníků se zatím rozkoukávalo popřípadě občerstvovalo místním poměrně levným pivním či jiným mokem. Aparatura se držela zatím tak na 70% výkonu. Zygy z počátku pouze dokresloval atmosféru, volil spíše barevnější a trochu vlažnější pojetí technomusic, místy přitvrdil, ale gradovat začal samozřejmě ke konci svého výstupu. Záměrně píši "samozřejmě" protože po něm následoval oprávněný nositel přezdívky Hammersmith.

Od Hammyho jsem čekal těžkou nálož, jako vždy. On ovšem velmi mile překvapil. Jako by si nechal svá pomyslná kladiva doma a tentokrát se svým hraním hodně blížil mému oblíbenému tribal groovy soundu. To vše ale nezapomínal opepřit často až zběsilými perkusemi ala Marco Bailey. Lidé na parketu mu dávali najevo svojí náklonnost jak jinak než svým přibývajícím počtem a nechyběly ani ruce nahoře. Hammy jen decentně kontroval svým milým, lehce dětsky naivním zato upřímným úsměvem - komunikace na jedničku.

Avizovaná návštěva z daleké země Hodonínské dorazila v plném počtu a to Misha a Hubiss osobně, doprovázení něžným supportem Evou. Připravili si pro nás trochu oldskoolovější set, který rozjížděli velice pozvolna. Volili spíše houpavější tracky, do kterých občas zařadili hutnější desku v ostrém přechodu s nájezdem těžkotonážních beatů, na které lidé výborně reagovali. Všechny čtyři gramofony drželi stále v permanenci. Jejich pohyby a komunikace za dvojicí mixů Veztax odrážely i celkový hudební obrázek, vše plynule a v poklidu - v tomto ohledu snad dokonalý protiklad známých jihlavských masírek Sheemy s Deckem aka Equalezer workerz - "Velkého a malého muže" s obrovskou společnou chutí odrovnat přebytečné myšlenky ze všech mozkoven v dosahu aparatury a ponechat jen přirozený instinkt rozhýbat všechny části těla.

K tomu jim bohatě postačila hodina a půl jejich "2 na 4" setu. Neslyšel jsem kluky docela dlouho a nutno dodat, že se v jejich interpretaci moc nezmělo - i ten účinek na všechny tančící zůstal přinejmenším na stejné úrovni - drtivý dopad a pozor často zanechává trvalé následky v podobě nekontrolovatelných projevů při kontaktu s tímto druhem Jihlavské masáže. Doporučuji neklást odpor, nechte se unést :o). Sheema s Deckem při hraní podupávají, pokyvují hlavami v ďábelském tempu. Jedou si svůj vlastní technotaneček přímo u zdroje jejich hudby. K domluvě ani nepotřebují slova. V jednu chvíli jsem pociťoval jakýsi neviditelný most, kde snad jen myšlenka jednoho stačí k pohybu toho druhého. Moc pěkná show.

Posledním mužem na line-up byl Pelhřimák Jurage. Od něho už jsme nemohli čekat nic jiného, než že se do nás opře hned od začátku a nedá vydechnout až do samého konce. Tak se také stalo. Pomáhal mu přitom nejen Cristian Varela, tedy jeho vyvedený černý kotouč na labelu Pornographic, ale i mnoho dalších jemu podobných. Ke konci jsme se ještě dočkali jakéhosi pingpongu, kdy se za gramofony objevil snad každý, kdo měl ještě chuť si zahrát.

Lidé se nám už pomalu ztráceli, ale tak stovka nejvěrnějších stále zůstávala. Většina tančila, někteří se snažili dohonit spánkový deficit v pohodlných gaučích, jiní se zase pomalu připravovali k odchodu - k těm jsem se přidal i já. Noc byla dlouhá a tolik technoidních zážitků najednou mi dalo opravdu zabrat. Nezbývalo než zamávat na rozloučenou a ciao, CU next time. Ale to už bude na jiném místě, protože jihlavský Avantgarde music club končí svou několikaletou existenci. Nezbývá než kondolovat: Odpočívej v pokoji, zažili jsme v tvých útrobách mnoho milých chvilek...

A pro všechny bytosti z naší krásné planety posílám přání: hodně sněhu a sněhuláků a hlavně ještě víc lásky a míru.

 

 

 

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016