Evolution 3

V době, kdy většina lidí užívá vánoční pohody, jsem vyrazil za tou svou vlastní party pohodou. Na Boží hod jsem vyjel z domova do Jindřichova Hradce na pravidelnou vánoční party Evolution, která letos oslavila své třetí narozeniny. Jako místo byl zvolen komplex Jitka, kde jsem kdysi jezdil své nejvypečenější party v jižních Čechách. Jitka se vrátila a já mohl konstatovat: "bavil jsem se zde velkolepě!... jako kdykoliv předtím."

Vzhledem k svátečnímu poklidu, který panoval i u autobusových dopravců, jsem volil svůj oblíbený druh dopravy "chyť si auto na silnici". Díky tomu jsem nakonec cestoval Octavií RS :) a hlavně jsem na Jitce strávil již několik hodin před zahájením akce samotné. Alespoň jsem si ještě v klidu prohlédl celé kulturní zařízení, kde jsem byl naposledy před téměř dvěma lety. Jitka vlastně není nic jiného než komunistický kulturák s diskotékovými úpravami - diskotéky se tu konají poměrně pravidelně. Díky tomu nebylo třeba hlavní sál příliš upravovat, stačilo jen postavit techniku - zvuk a světla, která tentokrát o mnoho překonala "jihočeské" poměry. Zvuk jsem dopodrobna nerozebíral (pozdější výsledný efekt mi bohatě stačil), zato světelný park mě zaujal již od prvního pohledu.

Nejvýrazněji "bilo" do očí kolem třiceti velkých parů zavěšených nad podiem ale i za ním, tak aby osvětloval nejen účinkující DJs, ale i jednu větší plošinu pro go go umístěnou uprostřed, těsně před vlastním jevištěm. Pohyblivé efekty dotvářelo asi desítka mooving heads, dva obří scany po stranách a jakýsi inovativní simulátor laseru. Ze světel měli velkou radost hlavně fotografové, kteří si tentokrát užili i bez blesku, který byl stejně díky husté mlze k téměř nepoužití.

Jitka pojme nějakých 1200 lidí a připočteme-li k tomu ještě periferní místnosti společně s druhou stageí, můžeme ještě nějakou tu stovku přidat. Druhá D'n'B/break/jungle scéna byla situována do předsálí, kde svoje místo měli i šatny. Zde byla vytvořena spíše spořejší atmosféra pouze s dvěma stroboskopy a svítícím "ježkem v kleci". Vše vzhledem k pojetí této "zlámané" stage dostačující. Snad jen zvuk by snesl silnější aparát - marně jsme s kamarádem hledali poťák s nápisem volume :o).

Přípravy skončily, vše už se jenom dolaďovalo a dočesávalo do podoby ideální. A tak se mohlo začít o několik desítek minut dříve. Předehru si trochu neplánovaně dal James Cook s občasným pingpongem s Chaoticem. Vše v lehčím hávu s nadýchaným trancovým vlněním. Tyto písničky nám mile zpříjemnili čekání na prvního muže oficiálního line-upu. Tím byl dlouholetý propagátor taneční hudby všech směrů, moderátor radia 1, (ex?)promotér, dj, atd. Josef Sedloň. Potkal jsem ho těsně po jeho příchodu, zrovna když se kochal celkovou atmosférou místního KD. Jitkou byl podle vlastních slov nadšen. To se jenom potvrdilo při jeho výstupu za gramofony, kde tento muž předvedl nejen zvukově, ale i vizuálně zajímavou exhibici. Za mixem nasadil grimasu, na kterou asi jen tak nezapomenu. Hrál jakoby v naprostém tranzu. Házel tělem dopředu dozadu a bavil se asi delikatesně, i když sám, protože první návštěvníci se zatím pozvolna scházeli a zatím nikdo netančil. Sedloň si ale spokojeně hrál své. Starší i novější kousky, od všeho něco. Jeho sepjatost s vlasními deskami a snad totální apatii vůči okolnímu světu asi nezapomenu.

Odběhl jsem se na chvíli podívat na druhou scénu, kde si zatím jen tak volně pohrávali kluci z F.project. Hráli lehké až ambientní zlámaniny, spíše pro posleh. Zde se zatím vše zahřívalo. Cestou jenom kontroluji vchod, kde se netvoří žádné fronty a všechny vstupní procedury se odehrávají v poklidu a plynule.

Vracím se raději zpátky na hlavní scénu, kde velde gramofonů už netrpělivě stepuje Lucca. Dáma, na kterou se pomalu se roztancovávivší obecenstvo těší asi nejvíce - soudě dle ohlasů z předcházejících hodin a dnů. Její čas nadešel přesně ve 22:00 středoevropského času, kdy konečně vystřídala evidentně spokojeného Pepu Sedloňe. Tak jak jsem čekal, začala melodickou zvonivější deskou, do které později zamíchala další už znažně údernější track v jehož stopách pokračovala i nadále. V tu dobu už nemusel nikdo pobízet technochtivé Jihočechy do tance. Pohybových exhibic si každý užíval svým vlastním způsobem a často bylo i na co koukat. I go go se snažily okrášlit již tak barevný kolorit tvořený světelným parkem a barevnými svršky některých spolupařících. V tu dobu nebylo ještě úplně plno, ale lidé pořád proudili směrem zvenku dovnitř, co víc si tedy přát? Jedeme dál.

Úsporný účes s decentním blonďatým ocáskem na týle se objevil za gramofony a party pokračuje. Nyní za otěže tahá před lety z jižních Čech emigrující Michael Burian. Svým hodně tvrdým a vlhkým progresivním stylem dostává i mé techno milující kamarády. Mezi tančícími hlavami jsem našel i výpravu z Michalova rodného Pelhřimova vedenou jeho bratrem Milanem, kteří jako vždy přijeli podpořít ex Electromajka. Ten se jim za to odvděčil tím, co od něho zná snad každý. Nejsem si přesně jistý, ale Michal dokáže vytvořit podobný set z úplně jiných tracků, kdykoliv ho jen slyším. Se svým osobitým milým úsměvem ve tváři si důkladně podmanil Hradecké publikum, které v té době dosáhlo asi maxima - 900 platících "kusů". Já, protože se v Michalovi ještě stále hledám, a také díky jeho časové kolizi s mužem hrajícím na druhé stagei, zvolil jsem po krátkém poslechu raději procházku k šatnám, vedle nichž na Jihu debutoval Juanita Juarez.

Na junglové scéně zněl už z dálky hřejivý breakbeatek linoucí se mašinek pod Juanitovými prsty. Lidí poněkud poskrovnu, čekal jsem lepší kulisu, kterou by si tento mladý muž jistě zasloužil. Bohužel jsme oba vyšli trochu naprázdno, sem tam někdo posedával nebo postával a na parketu tak osm poskakujících človíčků. K nim jsem se s radostí přidal, hlavně když se Lukáš prolámal k energičtějším songům. Byl asi pro lidi těžko stravitelný, když to na hlavním flooru tak frčelo. Nedalo se nic dělat. Lukáš sám přiznal že mu to trochu vadilo, ale naštěstí to bylo to jediné. Juanita Juarez nám doufejme přijede zahrát v blízké budoucnosti někam do klubu, abychom si ho mohli vychutnat lépe a všichni.

Jdu se raději projít do spodního baru s výstižným názvem Peklo. Ten je situován přímo pod hlavním podiem a průhledem odtud můžete sledovat dění přímo na flooru z menšího podhledu, takže holky, bacha na sukně :o). Tento bar díky své odlehlosti také lidmi zrovna neoplýval. Jen pár rolujících jdinců u stolků a trochu smutná barmanka, které k veselosti pomohlo i pár milých slov. tra la la, zpátky k muzice.

Po výstupu ze samotného Pekla potkávám usmívajícího se subtilnějšího pána bez vlasů. V mysli vyvolám schovanou informaci, kterou také nahlas vyslovím: "mr. M.I.C., hi!" On se ohlédne a hned se přívětivě ujímá příjemné konverzace, která končí až v době, kdy přichází jeho čas za dvěma technicsy na místě, kde právě dohrává Michael Burian.

M.I.C. se mi ještě předtím zmínil, že v jeho rodné zemi (Německo), není přívětivé prostředí pro jeho hudbu, totiž techno, proto jezdí velmi rád do Čech, kde vždy sklízí hlasitou odezvu. Nejinak tomu bylo i tu noc v Jindřichově Hradci. I když mi pár kamarádů tvrdilo, že je zklamal, já se budu držet svých vlastních čidel. I tento muž ve mě zanechal zážitky veskrze pozitivní. Důkazem toho budiž moje stále více a více ošoupené podrážky :o). Při jeho setu jsem se s radostí nechal strhnout davem a zatvořil si také něco málo na parketu. Pro někoho jeho opakovačky nemuseli být tím ideálním. Já však v ten moment zapoměl na vše a výborně si zatančil po dlouhé době. Zvláště, když M.I.C.ovou doménou je i elecltro music, které okořenilo dusod jeho rozjeté technolokomotivy. A do samého závěru jí dokočíroval nikdo jiný než stálice české technoscény - Agent.

S Martinem jsem už jenom prohodil pár slov, pokouřil a ubíral se pomalu do hajan, protože už toho bylo za celou noc až až. Vyzvěděl jsem jenom, že hrát se bude z gramofonů, na Agentovo lajvko si tedy počkáme na jindy. Zpáteční cestu jsem zvolil ještě přes balkon, kde jsem neposledy zkouknul celou tu melu dole. Parket už se také trochu vylidnil, na všech už byly znát známky únavy. Ještě jsem zamířil do Filmového klubu, který tu noc také nechyběl. Během noci jste mohli sledovat filmy, jako Kokain, nebo Jízda a mnoho dalších. Unikly mi sice všechny, ale myslím, že "tam dole" se odehrával mnohem zajímavější příběh, tedy spíše spousta různých a rozmanitých příběhů, díky nimž si mnoho znás může říct: "byl jsem tam a vážím si toho..." alespoň já určitě.

Poslední zastávku dělám na druhém flooru, kde si diktoval svojí jungleovou parádu Kloc a pak už hurá na cestu domů.

Evolution ve mě nesporně zanechala spoustu zážitků. Nějak se nemůžu vzpomenout na žádný negativní, snad jenom zima, která nás z počátku všude provázela. Když se Jitka zaplnila lidmy, živé akumulátory udělaly své a rázem všude bylo tak akorát. Super světla, dostatečný zvuk a hlavně celkové prostředí kulturního domu Jitka, to byli hlavní devízi této skvělé noci. Nade vše musím vyzdvihnout celkouvou atmosféru, kterou netvořili jenom světla, prostředí a zvuk, ale i všichni vy, kteří jste přišli a bavili jste se stejně výborně jako já. Nebojím se říct, že takovou atmosféru jsem na Jihu nezažil minimálně dva roky. Bez nadsázky, pro mě - party roku - a že jsem jich pár sjezdil po celé republice. Tímto děkuju promotérům za dobrou práci s uspořádáním Evolution 3, a všem lidem kteří přišli - díky moc.