DJ Blue odpovídá na FAQ

Proč jsi to dělal?

Od začátku šlo o zábavu a trochu ujetý nápad proměnit jeden z mých bezesných víkendů v dlouhý dj-set. Ten nápad vznikl vlastně ze srandy při procházce po Beskydech. Tam trávím poslední dobou stále více času a díky přátelům a prostředí jsem našel svůj druhý domov ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Od vtipu postupně přešlo k přípravě veselého víkendu ve frenštátskému klubu Lubina. A někdo se zeptal: "Když budeš hrát celý víkend, nebude to rekord?". Od té chvíle již šlo o dvě věci. O dost netradičním způsobem strávený víkend pro severomoravské clubbery (díky přenosu pro clubbery z celého světa) a o pokus překonat dosavadní nejdelší set Buddy Lova. Podle většiny zúčastněných se to první podařilo a podle časomíry i to druhé.

Bylo to o hudbě?

Bylo a to dost zásadně! Pro mne osobně to byl děkovný rituál za to, co mi hudba doposud dala. Zároveň jsem chtěl poukázat na existující problém hudebního rasismu a netolerance, neustálého škatulkování. Přes den jsem míchal downtempo, broken beats, jazz nebo electro a v nočních setech zněl breakbeat, techno a drum´n´bass. A vzkazy typu: "Poslouchám celý den v práci... nebo ...Píšu při tom diplomku..." jsou tou nejlepší odezvou.
 
Byl jsi na peří nebo na koksu?

Samozřejmě jsem očekával, že se i tentokrát strhne debata na téma, zda jsem čistý nebo zasajrajtovaný. Těm, kdo mě znají, naštěstí nic vysvětloval nemusím. Těm, co se slušně ptali, jasně říkám, že ČISTÝ. A těm, co mi celou dobu předhazovali, kolik toho v sobě mám, přeju, aby si svoje osobní problémy brzy vyřešili.

Jak jsi to vydržel?

Jak jsem předpokládal, ukázalo se, že je to hlavně otázka psychiky. Po celou dobu jsem se fixoval na nedělní večer a sledoval, jak čas utěšeně utíká. Soustředil jsem se hlavně na příjemné prožitky, lidi kolem a na hudební stránku věci. Noční sety byly vyloženě taneční a lidi v klubu byli báječně rozjetí. Energie v ten moment kolovala přesně tak, jak má, a já se prostě nemohl unavit. Ty úžasné vzkazy posílané vámi přes internet byly taky slušně nakopávací! Jasné je, že k úspěchu přispělo i to, že jsem vytrvalostní typ a byl jsem v dobré fyzické i psychické kondici.

Čím jsi se živil?

Nejdůležitější byl pitný režim (Důkazem byl konec pokusu Malajce Tehy.). Kluci mi neustále připomínali, že se mám napít a já si už připadal jak ve školce J. Ale jsem jim za to vděčný! Pil jsem minerální vodu, džusy a bylinkové čaje. Jedl jsem hlavně ovoce, lehká teplá jídla jako těstoviny, rýži nebo dušené kuřecí maso. Jako velký milovník sladkostí jsem občas přikousl čokoládu, sušenky s cereáliemi nebo mandle.

Jaké jsi měl zázemí?

Musím přiznat, že jsem byl skoro dojatý, jak vzal přípravný tým celou věc za svou! Vše bylo propracováno do posledního detailu, každý měl svou funkci a já se v podstatě nemusel o nic starat. Nemohlo nás nic zaskočit. Veškerá technika měla připravenou náhradu a ve sklepě dokonce podřimoval agregát připravený naskočit v případě výpadku proudu. Celou akci připravilo asi 20lidí na vlastní pěst bez profesionálních zkušeností a s minimálním rozpočtem. Děkuju celému Marathon teamu! (viz. dále)

Přišla krize?

Řekněme, že krize, která by ohrozila pokus nebo moje zdraví, nepřišla. Nastaly ale situace, kdy se mi mozek snažil vysvětlit, že trochu spánku by tedy ocenil. Na nic se mě neptal a prostě vypnul. Udělal to asi třikrát na půl hodiny. A to jsem se tam pak motal jak tělo bez duše, vše jsem dělal automaticky i pouštění desek, ale o mixingu prostě řeč být nemohla. To jsem bral částečně jako svoje selhání, protože něco takového jsem nečekal.

Když jsem se probral, vynadal jsem klukům, že mne nechali půl hodiny spát. Pak jsme se tomu zasmáli. Posledních deset hodin se mi už ten mozek snažil naznačit vyčerpání všemi způsoby. Tělo ale nejevilo známky únavy, dokonce ani nohy nebolely. Po celou dobu jsem byl pod lékařským dohledem a po 81hodinách mi bylo doporučeno pokus ukončit, protože nelze žádným způsobem včas předpovědět eventuelní nezvratné změny na funkci vnitřních orgánů. Obával jsem se hlukové deprivace a bolestí hlavy. Nic z toho ale nepřišlo, tak se opět ukázalo nakolik záleží na optimálním vyladění zvuku dj-monitoru.

Bude rekord zapsán?

To je další fáze a musím říct, že ji nepovažujeme za nejpodstatnější. Ale už pro pocit dotaženosti celé akce, pokusíme se veškeré formality vyřídit a šance na uznání rekordu Guinessovou kanceláří tu je. Fáma o nepřítomném komisaři byla zcela zcestná! Podmínky jsme se snažili splnit a klíčový bude videozáznam. Nicméně ani jeden z dvou předešlých rekordmanů zapsán v knize není a přesto je znáte. Ještě v neděli jsem obdržel gratulaci od Buddy Lova.

Poděkování:

Marathon team
kitjof.com
kozbach.cz
Jan Babka
Petr Jahoda

klub
restaurace Lubina
Frenštát pod Radhoštěm
www.redbull.cz

web
www.live.atlas.cz
www.jetprocom.cz
www.techno.cz
www.kitjof.com
www.ngxpc.com

zapůjčení desek
Philip TBC (www.shadowbox.cz)
Martin Meise (www.boo-kings.cz)
Kozbach djs (www.kozbach.cz)

a všem lidem v klubu i u monitorů!

Fotoreport (foto: Libor Fojtík)