REPORT
Report z "diskotékové" technoparty v Pecce
Obec Pecka se rozkládá v malebné kopcovité krajině nedaleko Nové Paky. Na místní diskotéce se čas od času objeví malé zpestření pro místní příznivce tvrdších tanečních úderů. Desky tu noc (9.4.) popoháněli ostřílení rozjížděči Agent, Džejár a Miguel + místní TeeMike a Mizza.
Do dějiště dorážím poměrně v brzkých hodinách, snad okolo šesté. Unaven po dlouhé cestě (250 km stopem?!, ale super roadtrip) usedám do místní útulné hospůdky a přemýšlím veskrze o tomto kraji a budoucích nových zkušenostech mimo svou rodnou hroudu (jižní Čechy).
Kolem osmé směřují mé kroky přímo do dějiště, totiž diskotéky Phoenix. Mám menší obavy, přeci jenom reference na toto místo zněly: "bacha na zvuk a diskofilní publikum". Přesto se nenechám zastrašit a dávám raději přednost budoucím nově získaným zkušenostem z dosud nenavštíveného prostředí.
U vstupu se setkávám s poměrně vřelým přijetím od pořadatelů - moc děkuju. Odkládám přebytečné svršky a zavazadla, rozhlížím se po terénu a čekám, co se bude dít. Repro se zatím hlásí jakousi změtí zrychlených beatů bez konkrétního zařazení, vše se teprve ladí a zahřívá. Taneční parket i celý sál na mě působí příjemným dojmem prostornosti. Kapacitu bych odhadoval tak na 400-500 návštěvníků. Míst k sezení spousty, bary fungují dobře, i když občas si musím přeci jenom počkat, možná pro nezájem obsluhy, či díky mému vzezření "cizince". Tančírna mi vzdáleně připomíná miniaturní Boby centrum, snad pro podobnou konstrukci se zavěšenými světly. Mimochodem asi 8 scanů a další periferie vytvořily poměrně slušnou světelnou kulisu. Vše doplňuje zelený laser. Co se týče zvuku, mé obavy nebyly daleko od pravdy. Woofery dole a čtyři větší satelity zavěšené v rozích flooru na mě působily dojmem přebuzeným a lehce nezřetelným. Více raději nic, prostě diskotéka… Přesto slyšet bylo všude a někdy až dost.
Prvním hráčem v poli se stal Mizza, který mě poměrně mile překvapil svým hraním obsahujícím velmi světlé stránky. Jeho technická sada tracků nepostrádala placky, které mám stále v podvědomí z dob ne zas tak dávno minulých. Perkusivní kousky od Marca Baileyho a jeho Španělského kolegy Cristiana Varely (Pornographic) mě lehce nostalgicky zahřály na srdci. Mizzovo hraní nepostrádalo náboj, na začátek party možná až trochu příliš. K plusu věci přidejme snad to, že lidé se poměrně rychle chytali a parket se pozvolna plnil.
Všímal jsem si hodně přicházejících lidí. Vskutku pestrá směs (což jsem v podstatě očekával) se tu schází. Naštěstí jsem se za celou noc nesetkal s projevy "prudičství", či jakéhokoliv násilí. Zajímavé bylo pozorovat kreace prvních tanečníků. V té době diktoval Teemike. Využíval výhradně zapojené CD decky Pioneer. Oproti Mizzovy ještě přtvrdil. To ale přítomní jedině uvítali a věnovali se dál svým tanečkům. Při pohledu na parket bylo dobře vidět, kdo přišel na party a kdo na "diskotéku". Bohužel mi hodně chyběl milý úsměv či projev radosti navenek. Sem tam "roboti" jinde jsem se zase setkal s náznaky klasických "diskotékových" depek. Zajímavý průřez společností…
Docela mě překvapil Miguel. Šátrám v mysli, kde, či kdy jsem ho slyšel naposledy, ale možná že tomu ani nikdy nebylo. Zahrál poměrně pestře, nebál se lehce experimentovat - pokud se tak dá nazvat Laio a Buschvackovo Love story v technosetu. Pro mě jistě příjemné zpestření a zavzpomínání na časy sice nedávné, ale přesto minulé.
Agent s Džejárem, mě tuto noc příliš nenadchli. Agentovo hraní moje uši už absolvovaly mnohokrát a málokdy jsem mu přišel na chuť. Jeho Sety bývají systematicky vyskládané, bez větších odboček mimo zajetou kolej. Mixing pravda precizní, ale i v technu často hledám více pestřejších okamžiků, které mi zde chybí. A co na to místní clubbers? Parket prakticky plný, ne však našlapaný, takže se dalo projít i skrz k protějšímu baru, kde bylo přeci jenom taky hezky :o).
Džejár držel Agentem nastolené tempo a snad i říz, ale v jeho setu jsem často slyšel pouhé "bušení", což sice mohlo rozproudit krev lidem na parketu, ale já se raději odsunul do ústraní. Jen vzdychám po chilloutu, který alespoň zasuploval krátký pobyt venku na čerstvém vzduchu.
Blížil se nám pomalu závěr této "regionální" party. Ke konci se ještě chopil přenosek a mixáku Mizza, napumpoval do notně prořídlého obecenstva poslední zbytky toho čemu se v této zemi hovorově říká mazec a jelo se domu.
Mě sice čekala ještě osmi-kilometrová procházka na autobus do Nové Paky, ale to už je jiná pohádka. Kdyby to snad někoho zajímalo, tak procházka takhle po ránu s vycházejícím slunce někdy dodá více síly a energie, než často vídám na tanečních floorech kolem sebe.
Sportu zdar :o)