Mayday

Ahoj lidi.
Přestože nejsem žádnej spisovatel, rozhodl jsem se napsat pro vás report z letošního ročníku Mayday. Předem upozorňuju na nedostatky v mym pravopisu... snad to zkousnete :-) ... jdeme na to .. 

Na Mayday jsem se docela těšil. Čekal jsem výbornej výlet se super lidma ale na druhou stranu jsem měl docela obavy z line-upu . Ten sice měl několik slibných jmen (Dave Clarke,Marco Bailey,Westbam,Paul Van Dyk,Chris Liebing) ale spíše se v něm střídal jeden německý projekt za druhým. 

Po úspěšném projetí hranic :-)) a desetihodinové cestě na které jsme zažili snad všechno od hodinové dopravní zácpy až po kouř z prostor motoru našeho auta jsme konečně dorazili do Dortmundu až před Westfalenhallen. To bylo asi v sedm večer a tak jsme do sebe kopli ještě pár energy drinků, zamkli auto a vyrazili k jednomu asi ze 30 vchodů.

Překvapilo mě, že se nekonala žádná fronta. Nechal jsem se ošahat od jednoho sympatickýho hošana :-) a byl jsem vevnitř. Do haly se nesmí s digitálním foťákem a tak nám ho i přes velice šikovnou schovku v naší státní vlajce vyhmátli a museli jsme ho nechat v autě. Takže bohužel nemám k dispozici fotoreport.

Když jsme poprvé nakoukli na hlavní stage hrál zrovna Angelo Mike a svym mokrym a tvrdym setem pomalu začal uvádět v pohyb ten obrovskej dav lidí kolem. Napadlo mě, jak to tu asi bude vypadat v sedm ráno, když už v 19.30 všichni pařili jak o život. Asi by bylo dobrý, kdybych vám trochu popsal jak hlavní stage vypadala. Tak to si představte hokejovou halu ala Sazka arena. Dole paří desetitisícovej dav a nad nim visí asi deset světelnejch ramp který jsou chvilku u stropu a chvilku je máte 2 metry nad hlavou. Když jste v davu a právě ty dva metry nad hlavou se vám rozbliká strobo a ze všech stran lítaj barevný lasery , tak jste v docela slušný prdeli, protože nevíte kde je vlevo a kde vpravo :-). Do toho tak silnej zvuk, že si strkáte papírový kapesníky do uší aby vám nepraskli bubínky ... no prostě mega.

Ostatní pódia se nacházeli ve dvou menších tréninkových halách spojených s hlavní arénou. Už to nebyl takovej nářez jako hlavní stage, ale furt to technickejma parametrama převyšovalo jakoukoliv akci u nás v ČR. Ale nemusíme si zoufat, protože u nás to všechno vynahraděj hezký holky o kterejch si v Německu můžou nechat jenom zdát. Za celej večer jsem viděl asi dvě hezký němky ale i ty se mi zhnusili když začli tancovat. Oni tam vůbec všichni divně tancujou. Skáčou takovýho zajímavýho kozáčka :-)  no to byste museli vidět ... to se nedá popsat :-).

Tak abych to shrnul ... celej večer se odehrával z 90% v rytmu techna a elektra a něco málo eurotrancu jsem si vytrpěl taky :-) ... House tam asi neznaj .. škoda .. Z Dj's bych asi nejvíc pochválil Paul van Dyka kterej rozjel neuvěřitelnou palbu. I když trance dvakrát nemusim, tohle bylo něco. O starejch osvědčenejch matadorech ( Dave Clarke apod.) se zmiňovat nebudu . Ty předvedli svůj standart. V druhý hale mě docela překvapil Taucher. Kterej přišel za gramce jako potápěč s kyslíkovou bombou a odehrál docela zajímavej setík ala Michael Burian 2000 (Elektromajk) ... No víc už toho asi nenapíšu, protože zážitků je fakt moc a vůbec nevim co psát dál. Snad ještě postřeh z raních hodin, kdy to tam vypadalo jako kdyby tam někdo navez všechen bordel z celýho Dortmundu. To byl akorát čas to zabalit a jet domů. V osm hodin jsme opouštěli prostory Westfalenhalle a vyrazili k domovu. Povedená akcička, ale co je moc, to je moc :-))  Těšim se na poklidnej tech house do Roxy.

(redakčně neupravováno)