Slim Slam Drum

S narozeninovými oslavami se roztrhl pytel. A to nepočítám zahradní párty v rodinném kruhu s "oblíbenými" příbuznými, kteří vám koupí maximálně proužkované pyžamo,  roztomilými caparty a uštěkanými psy jako v přihlouplých českých filmech. Slim Slam Drum se důstojně dostal až k číslu třicet, což je na naše poměry výsledek hodný obdivu. Navíc dvě dost dobře možná nejdůležitější d´n´b party v České republice, které se o akci starají, dvoika.troika a Ext - Dust, vznikly "náhodou" před 5 lety. Kdo čekal něco extra, nebyl zklamán. V poslední době hojně využívaný Fabric by nepřežil nálet davu lačného po "rychlých zlomeninách" a proto se konala velká migrace do prostorů podzemních garáží. A hlavní hvězda? Mám dojem, že Bad Company snad netřeba představovat. Co říkáte?

Maximálně nadupaný line-up nabízel návštěvníkům široký výběr všemožných odnoží junglu a breakbeatu. Djs se zpočátku střídali v bláznivém tempu - tzn. co půl hodiny. Každý měl proto maximálně čas zahrát si své nejoblíbenější věci a přenechat prostor někomu jinému. Při mém příchodu zrovna Junkett střídal sympaťáka Yadela. Set talentovaného producenta se tentokrát obešel bez jakýchkoliv technických chyb. The Rukus! Technical Itchova hymna nebyla jedinou bombou. Nesměla chybět zřejmě největší pecka samotného Junketta - Heavy Metal, která by se dobře vyjímala vylisovaná na desce některého z prestižních vydavatelství. A co na to John B? No přece: "Up All Night!"

Po moderní jízdě přišla drobná změna. Pan Koogi nikomu nemusí dokazovat, co se za pár let se sluchátky na uších naučil. Zpomalil. Maximálně plně znějící vinyly vystřídaly starší kousky založené na naprosto jiném principu. Mo´fire. Old-school basa a jedem! Ze začátku lidé trošku odpočívali, ale když pražský reprezentant vytáhl Out Of Space od Prodigy, nebylo co řešit. Ruce letěly nahoru. Potom přišlo Stay With Me od Kluteho a jak název songu napovídá, nebyla jiná možnost než zůstat.

Šel jsem omrknout breakbeat stage v nedalekém klubu Marley. Parket byl sice prázdný, ale X.Morph úřadoval. Totálně precizní mixy. Dokonalé načasováni. Lahoda. Musel jsem jeho vystoupení ocenit a vydal jsem se samotinký pod světla reflektorů, kde jsem rozbalil své taneční kreace :-)

Čekal mě návrat do industriálních garáží. Saykova hlava vykazovala snad větší rychlost než 180 bpm :-) Dočkali jsem se temného Arrakisu od milovníků černi - Black Sun Empire i vesmírného zvuku Stakky a Skinnyho na Cargo Industries. Moc pěkné.

Bad Company jsou legendy. V Ostravě zná jejich tvorbu každé druhé dítě předškolního věku. Volba jednoho ze čtyř členů skupiny, D-Bridge byla naprosto logickým krokem pro přilákání spousty návštěvníků. Když se s úsměvem na rtech postavil za mix, strhl se pořádný řev. Nekonala se žádná uši drtící spoušť, kterou někdo možná čekal. Ovšem atmosféra byla výborná. Jak prohlásil jeden kolega reportér, jehož jméno nezmíním, abych ho nevystavil diskreditaci: "Jsem pěkně zkalený a přesně tohle na BC potřebuju!" :-) Stačilo se podívat okolo a bylo jasné, že obdobně se zachovalo 99,9% lidí :-) Opravdu se nemíním zabývat podrobným popisem desek, které jsem stejně neznal, nebo mícháním. D-Bridge vytvořil bezvadný zážitek pro všechny platící a snad i neplatící a o to celou dobu, pokud vím, šlo.

Fatalerr si pěkně notovali a ukázali, jak se hraje ze 4 gramofonů. Do svého vystoupení "údajně" zakomponovali pár věciček vlastních i spřátelených crew. Vysoce nadstandardní klasika :-) Inspiral X62 rozpumpuje davy úplně vždycky a nejinak tomu bylo v neděli ráno. Ethernal Optimists opět trénovali, protože jejich show za použití 4 gramofonů a 2 "mixáků" stála za hřích. Omluvte moji stručnost, ale použil bych větu  jednoho  kamaráda: "Zapomněl jsem už i to málo, co jsem věděl." :-)

Dopředu se vědělo, že garáže mají extrémně nízké stropy. Proto jsem se obával ozvučení celého prostoru. Ok, slyšel jsem lepší systémy, ale v rámci možností se jednalo o maximální kvalitu. Navíc se mi líbilo celkové undergroundové vyznění párty. Betonové sloupy a světlo vrhající stroboskopy udělaly své. Bomba. A další věc - tma. Konečně někomu došlo, že přítmí má své nezapomenutelné kouzlo a světlo jen zbytečně rozptyluje. Hledání konkrétních osob proto nebylo jednoduché, ale výsledný efekt za to stál.

Na závěr musím ocenit odvahu pořadatelů, kteří se nebáli udělat velkolepý Slim Slam Drum, který se určitě jen tak nebude opakovat. Množství djs (19+!!) bylo neskutečné, na barech se netvořily žádné fronty… Neříkám, že jsem nezažil lepší SSD, ale jubilejní třicátý byl něčím specifický a nezapomenutelný. Přeji dvoice.troice a Ext-Dustu všechno nejlepší. Snad se uvidíme i za dalších pět let.

P.S. A teď z jiného soudku. Vždycky jsem chodil na akce kvůli hudbě. Párty pro mě byly synonymem rovnosti, ve kterém nemá elitářství příliš místo. Nikdy jsem nevyužíval žádných VIP výsad, ale přiznám se, že mě dost mrzí jedna sobotní příhoda. Řekněme "řadoví" návštěvníci dostávali zelené identifikační pásky, kdežto fotografové, reportéři a ostatní známí proužky oranžové. Mé osobě byl přidělen zelený náramek s odůvodněním, že oranžové už došly. Pohoda. Potom jsem ovšem potkal šéfa ostravského kulturního serveru ("Zdravím"), který sice přišel o 15 minut později, ale na ruce mu svítila oranžová. Problém nastal, když jsem si s ním chtěl zajít do VIP zóny na jedno ubohé pivo a byl jsem vykázán s tím, že nepatřím do určité "skupiny". Osobně mám rád jednání na rovinu a pokud nemám přístup do těchto prostor, stačí říct, ale potom mi přijde vymlouvání se na nedostatek proužků dost trapné. Asi jsem zásadový snílek... My respektujeme vás. A vy?

Fotky naleznete na Zulu.cz.