Report - Eternity II by Mammoth

V sobotu, 13. října oslavila brněnská agentura Mersey s Pavlem Tesařem v čele osmé výročí svého založení. Při té příležitosti byla uspořádána v nově otevřeném klubu Fléda na Štefánikově ulici taneční akce s názvem Eternity II. První díl této party se odehrál na jaře v tehdy hojně vytěžovaném Jadran Parku a jako hvězdy se zde představili slovinští dýdžejové Umek a Valentino Kanzyani. Tomu, kdo tam nebyl, vzkážu jen jedno: udělali jste velkou chybu, neboť tito dva chlapíci předvedli notnou dávku kreativity a jejich sety se nesly v duchu brilantní originality a technické dokonalosti (pro natvrdlé - dalo se to moc dobře poslouchat :-))

Snad proto jsem se na pokračování tolik těšil. Byl jsem zvědav hlavně na výkon dýdžeje Trávy, který nemá brněnské publikum příliš v lásce (ani se moc nedivím) a tudíž se tu ukáže maximálně jednou za uherský rok. Hlavní čas večera měl však patřit newyorskému tech-houseovému mistrovi Joe Joe, který měl nastoupit hned po Trávovi. Toho večera jsem se ale dočkal jednoho nemilého překvapení v podobě změny line-upu, nicméně nepředbíhejme a vezměme události popořádku...

Na místo jsem dojel krátce před jedenáctou a podle několika podupávajících maškar lehce lokalizoval místo vstupu. Naštěstí se neopakovalo nic podobného jako na poslední Citadele (sauna, masáže a občasné výpadky vědomí v davovém šílenství) a já mohl lehce vplout do vnitra klubu.

Nezbytné ceremonie s ochrankou proběhly v naprostém klidu, moje iniciály se kupodivu nacházely i na guestlistu, nic nebránilo vstupu. Byl jsem ještě vybaven vkusnou nálepkou, jež jsem si musel ihned nalepit na tričko (skvělá a hlavně originální dekorace pro pár vyvolených, originální to výtvor agentury Mersey ;-/ ).

Takto dekorován jsem začel ihned zkoumat interiér klubu. Jen pro pořádek uvedu, že prostor se nachází na místě bývalého televizního studia a podle slov jeho dramaturgů by se mohl v budoucnosti stát brněnskou obdobou legendárního pražského komplexu Roxy. Tady bych si ale dovolil mírně pochybovat, za prvé je tu nutno udělat ještě HODNĚ práce a za druhé je, dle mého názoru, prostor Roxy je daleko členitější, má více úrovní a vůbec působí daleko zajímavějším dojmem. Každopádně definitivní otevření Flédy se plánuje až na listopad, takže se může ještě mnohé změnit.

Pojďme ale zpět k sobotní akci. Jako první jsem se rozhodl navštívit hlavní sál, který už měl ve své moci DJ Tráva. Cestou mě ještě stačil šokovat jeden z členů ochranky, jež byl oděn v černý chlupatý kabát až na zem, na vodítku (naštěstí) ho doprovázel jeho věrný pittbull. Odstrašující efekt byl dokonalý, chvíli jsem předstíral, že tam nejsem a simuloval podrobný průzkum stropního panelu :-) Poté, co potencionální nebezpečí odeznělo, dostal jsem se konečně do sálu.

Zde již panovala poměrně přívětivá atmosféra, kterou navozoval právě Tráva. Nad jeho setem se musím pozastavit, protože jsem byl vskutku nadšen. Po těch kvantech techna, které hraje v Brně od rána do večera to bylo vynikající zpestření. Pro Trávu nebyl žádný styl (snad kromě čistokrevného techna) tabu. Zazněl skvělý mix houseu, tech-houseu, trance, to vše v podání chlapíka, jehož styl je vybroušen častým hraním téměř až k dokonalosti. Občasné použití scratchingu mě opravdu dostalo, bravo! Pro mě osobně byl Tráva jedničkou večera.

Rád bych se ješte pozastavil u složení osazenstva sálu. Velmi příjemně mě překvpila absence jakýchkoliv extrémních zjevů a rádoby extravagantních pitomců. Bude to zřejmě tím, že tito buď šetří na chystanou Apokalaypsu, jež proběhne v Brně příští týden, nebo doma šijí nové kostýmky. Ať tak či onak, už se na ně velmi těším, poskytují mi totiž téměř nekonečný zdroj inspirace ;-) Co mě však udivilo nejvíc, toho večera jsem nespatřil jediného vysvlečeného a zapoceného maséra, neboť ty skutečně snáším jen velmi těžce. No, abych byl upřímný, jeden takový se tady sice našel ale asi neunesl můj zlý pohled a šel se někam vyvětrat. Já mu za to velmi děkuji...

Občas jsem přerušil svoje podupávání na hlavním flooru a zašel se podívat do chilloutu, který měli ve své režii borci z ostravského sdružení Dvoika.troika. Musím říci, že jejich tvorbu poměrně důkladně sleduji a tvrdím, že patří k opravdové špičce, jejich jungle mě vždycky správně nakopne. Škoda, že chillout byl poměrně malý a nedalo se tady moc kam posadit. Každopádně příznivci tohoto divokého stylu se nedali ničím odradit a chvílemi zde nebylo k hnutí.

Ve spojovací chodbičce vedoucí z chilloutu byla pro návštěvníky přichystána dvě zpestření - kyslíkový stan a balónky s rajským plynem. Zvláště o to druhé byl obrovský zájem a kdo nešlukl alespoň jeden balón, jakoby nebyl. Nevím proč, ale se mnou plyn vůbec nic nedělal, příště ho budu muset šlukovat přímo z bomby, už jsem se na tom s obsluhou předběžně domluvil ;-))

Z absence divokých psychických efektů jsem byl trochu roztrpčený a proto jsem se odebral k baru, kde jsem vdechl (= rychle vypil) dvě piva a vydal se opět do hlavního sálu. Zde už měl nastupovat Joe Joe, ale bohužel nastala drobná změna v programu. Tráva předal štafetu Josefu Sedloňovi, který se odkudsi tajemně vynořil a s grácií sobě vlastní se chopil gramců. Podle nového line-upu měla po něm hrát Lucca a až po ní teprve Joe Joe. Byl jsem zklamán a šel se raději ven vyvětrat. Tady bych chtěl jenom pozdravovat vysmaženého idiota, který zřejmě neunesl situaci a válel se zde vesele po zemi. Když se občas postavil, všemu se nakrásně vysmál, dal si pár šluků rajského plynu a už se zase poroučel na podlahu :-0. Jakou si někdo dokáže najít zábavu, tomu vážně nerozumím. Můj druhý pozdrav patří špinavé blondýně (špinavý byl pouze blond, nikoliv slečna ;-)) v tričku s nápisem Detroit 33 a světlých upnutých kalhotech. Pohled na ni mi dokázal vrátit dobrou náladu, slečně tímto z celého srdce děkuji.

Cestou na čerstvý vzduch jsem ještě potkal pár starých známých. Nechyběl tu samozřejmě Indiana Jones ve své originální kazajce, měl s sebou dokonce i mladšího bratra, jež údajně účinkuje v populárním seriálu pro děti "Mladý Indiana Jones." U vchodu jsem ještě minul jednoho z mnoha bratrů Usamy Bin Ladina (věřte mi, ta podoba byla neuvěřitelná!). Tento naštěstí vypadal naprosto mírumilovně, na všechny se usmíval a zdálo se, že od něj nehrozí žádné nebezpečí.

Po krátkém okysličení organizmu jsem si ještě odskočil vyposlechnou set Josefa Sedloně, šéfa agentury Lighthouse. Ten hrál rovněž výborně, leč Trávovým kvalitám se pouze blížil. Kolem čtvrté hodiny ranní se začal sál pozvolna vylidňovat. Únava postupně přemáhala mé smysly a já navíc nebyl zcela zdravotně fit. Padlo rozhodnutí o definitivním odchodu a tak jsem se pomalu odebral k autu. Krom toho, že mi bylo mizerně, cítil jsem zklamání, že neuslyším set dýdžeje Joe Joe, na který jsem se tolik těšil.
Naštěstí mám všude své věrné informátory, a tak znám následné dění alespoň z druhé ruky. K ránu se ke gramcům konečně postavil "černý Joe" a rozjel svůj tech-houseový set plný různých stylů s prvky funky, latina, či jazzu. Prý to bylo velmi zajímavé a mě nezbývá, než smutně věřit. Po šesté ranní to rozjela naplno Lucca, která svým techno nářezem dav doslova rozmetala. Toť vše, co vím, nic víc, nic míň (díky za info, Tondo).

Kdybych měl celou akci zhodnotit řeknu asi tolik: Prostor klubu byl ještě značně nehotový, čekal jsem jen, kdy se v davu objeví chlapíci s kolečky naloženými maltou ;-). Počkáme si ovšem raději na definitivní otevření, odhaduji, že vše bude naprosto jinak a klub Fléda by mohl vypadat k světu.
Co se týče hudby, nemám, co bych vytkl. Tesařova specialita, jíž je zvuk vedený ze čtyř stran, je prostě super. Pokud stojíte mezi reproduktory, máte z muziky úplně jiný požitek. Jedinou vadou na kráse byla již výše zmíněná změna line-upu, no nevadí.

Světelný park byl sice trošku slabší, potřebám akce ale plně vyhovoval, videoprojekce se mi líbila, velikost plátna byla naprosto vyhovující.

Zmíním se ještě o go-go tanečnících. Nevím, zda to už není trochu přežitek, na západě to v mnohých klubech vzdali. Otázkou je, nakolik dokáží tanečníci svým příkladem strhnout ostatní. Copak o to, slečny se snažily a dalo se na ně koukat ale pánové a jejich kreace, to bylo jen pro otrlé. Chvílemi jsem nevěděl, jestli to není tanec svatého Víta, či zda chlapci nedostali epileptický záchvat a já jim nemám běžet na pomoc ;-) Možná by to chtělo trochu přehodnotit výběr go-go postaviček, pak by se vidělo...

Přes to všechno, Eternity II byla fajn akce, která nám umožnila nahlédnout do nového brněnského klubu, do nějž mnozí vkládají velké naděje. Mě nezbývá nic jiného, než držet dramaturgům palce, neboť nějakou alternativu ke zdejším "diskotékám pro mladé" typu Základna či Remix by to chtělo jako sůl!

Na viděnou se těší Mammoth

(Any comments? This way -> mammoth@techno.cz)