Report z Reggae Ethnic Ska Session

Naše 'letadlo' Škoda 120 :) dosedlo na přistávací plochu v Žizníkově, vinou mého zdržení v Praze a menších povinností v České Lípě, až po 8mé hodině večerní. Takže mi uniklo pár kapel hrajících na hlavním pódiu i pár selektorů na druhé scéně. Obzvláště Sto zvířat a Yukimura mě mrzí. Po vybalení kufrů jsem se vrhl do festivalového dění.

První co mě po obdržení náramku zaujalo, bylo chování ochranky a pořadatelů. Takhle pohodovou ochranku jsem na festivalu ještě nezažil! Sázka pořadatelů na přirozenou inteligenci návštěvníků vyšla stoprocentně. Lidi si dovnitř mohli přinést prakticky co chtěli, bez nějakých problémů. Dokonce i svoje čtyřnohé miláčky, kterých tam bylo opravdu požehnaně a kteří se kromě občasných bitek mezi sebou, obligátního loudění a sem tam drzého ukradení nestřeženého kusu masa chovali velmi způsobile! :) Druhé překvápko bylo zavedení tvrdé 'žizníkovskojamajské' Bubu měny, která se měnila v poměru 10 Kč jeden 'Bubák', to mě trošku zarazilo, ale vzhledem k tomu, že ve směnárnách nebyly žádné fronty a 'Bubáci' nedošli, to nevadilo.

Ve chvíli mého příchodu se na hlavní stagei hrála hudba lidu Čanki, jelikož jejich jazyk neovládám, dal jsem přednost Otaku a jejich chutné směsi reggae, dance hallu a podobných laskominek. NoAKA vybíral samé výborné kousky a MC Mad Reefah ho výborně doplňoval.

Mezitím se připravoval na své vystoupení španělský reggaeman Canamana (fakt nevím, jak udělat dvě čárky na n :) ) s doprovodnou kapelou. Takže jsem opustil Otaku a vydal se poslechnout, co jeden z hlavních headlinerů festivalu předvede. A bylo se na co dívat. Canaman je výbornej bavič. Dav, v dosti studeném večeru rozehříval výborným reggae, rozezpívával hity od Boba Marleyho – jako One love. Dával vědět, že pozorně sledoval ME v Portugalsku a kterýže český útočník ho nejvíc zaujal. :) Prostě paráda. Nebylo divu, že si lidi vytleskali i pár přídavků.

Po skončení Canamana nás moderátor festivalu, Richard Tesařík, jako obvykle vybídl, že čekání na další kapelu si můžeme zkrátit poslechem selektorů na druhé stagei, nebo že vpravo si můžem dát pifko, vlevo sekanou a cigára mezi břízami. :) Zvolil jsem první  možnost a vydal se poslechnout slovenskou Jahdivision, desky pánové vybírali opravdu pěkné. Ziggy Marley, nebo Bombastic od Shaggyho potěší vždy. Během jejich hraní jsem si odskakoval poslechout Buty, kteří hráli sice dobře, odehráli většinu svých hitů, ale myslím, že na tento festival se až tak nehodili.

To už bylo kolem 2 ráno a pořádná kosa, chtělo to něco na zahřátí. A to se dokonale povedlo pražské ska partě Green Smatroll. Ska v jejich podání bylo opravdu něco pro prochladlé tělo. Začali jakousi předělávkou Bachovy Osudové a pak už to jelo. Pro mě určitě nejlepší vystoupení večera a asi i celého festivalu. Vážně doporučuji poslechnout. Nejlépe hned v pondělí 12.7. v pražském Futuru, kde budou křtít svou desku Green Perception. A kmotry jim nebude dělat nikdo menší než geniální New York Ska-Jazz Ensemble. Vřele doporučuji. Tímto dění na živé stagei skončilo.
Ovšem druhou scénu ovládali Bashement Pirates, kteří svým v té době již in memoriam setem(bohužel se před nějakou dobou rozešli), plným příjemných songů zakončili první festivalový den.

Druhý den pro mě začal návštěvou rodičů. Není nad to mít festival za humny. :) Oběd od maminky potěší vždy. Po drobné výpomoci kámošovi v práci návrat na Jamajku. Naštěstí jsme dorazili až po první průtrži mračen. Těch bylo během soboty ještě několik. Opět sem prošvihl něco na co sem se těšil, tentokráte Feher Fekete Kerek.

Vinou počasí dostal program hraní živých kapel drobný skluz a skupina Ti DI Tade vystoupila až v neděli, kde se uvolnilo místo za nevystoupivší Al Yaman.
Ale zpět k sobotě. Konečně sem měl příležitost si pořádně prohlédnout celý areál. V pátek sem věděl jenom o hospodě a čajovně. :) Bylo toho opravdu požehnaně. Dvě dosti velké hospody, které přišly vhod hlavně při deštích. Několik menších stánků s pifkem, takže fronty opravdu nehrozily. Spousta stánků s klobásami, sekanou, čerstvým pečivem, jídelna jak pro vegetariány tak pro všežravce. Svoje stany tam mělo i Nescaté se Semtexem. Fotbálky, ethno shop, již zmíněná čajovna, nebo pojízdná trafika. Dokonce i divadlo, které se během pátečního večera změnilo na další stage. Lámané beaty zněly ze stánku časopisu Street, bohužel jen z cédéček. Prostě bylo toho fakt hodně. Jediné co mě mrzelo, byla úschovna, kam když si člověk dal věci a chtěl si je během večera vyzvednout bylo napsáno přijďte ráno. A ráno už po vás chtěli peníze, teda vlastně bubáky za další den. To mi nepřišlo moc fér.

Během mého zevlování po areálu, kecání s kamarády, pokuřování a podobných bohulibých činnostech se na obou pódiich střídali další účinkující. Velmi mě potěšila ragga jungleová vložka, asi v podání Jahly sound, Legalize od Petera Toshe si zas střihli maďarští Tigris. Pecky od Yo Yo Bandu, jako Rybitví, nebo Karviná si zazpívala většina návštěvníků.

Polemici jsou záruka dobré zábavy, nezklamali a ska mě opět zahřálo. Byla snad větší zima jak v pátek. Čekání na hvězdu festivalu Banco de Gaiu mi zkrátili Pro sound systém. Karryho zpěv mám rád, i když mi víc sedí v jungleu.

Kolem jedné se z reproduktorů začala linout příjemná ambientí plocha. Banco de Gaia začal, Plochu brzo nahradil rovný beat. Nic proti tomuto pánovi nemám, Last train to Lhasa i Obsidian potěšily a za svou tvorbu má u mě velký respekt, ale nemůžu se ubránit dojmu, že na festival elektronické hudby by sednul líp. Tohle byl trance, či tech-house s etnickými podklady. I když ke konci to Banco pěkně zalomil a ozvaly se i breaky, takže super, ale někam jinam. Musím ještě zmínit výbornou projekci, která mě dostala snad ještě víc jak hudba samotná. Fakt paráda. Po té sem se už, přesto že teple oblečen třásl zimou a šel spát. B4 a SM Lomoz prominou. :)

V neděli bylo na programu vysoupení bubeníků. A vzhledem k tomu, že spousta lidiček měla bubínky sebou, tak bylo už po ránu docela veselo. Ovšem před tím vystoupila kapela Ti DI Tade, která ovšem bubínky používala taky, takže jsem o nic nepřišel. Jelikož moje letadlo mělo docela brzký odlet. S tím sem vzhledem k únavě souhlasil, i když sem věděl, že přijdu ještě o dost dobré hudby. No tak si Regattu  69 a Švihadlo poslechnu jindy.

Co na závěr? Myslím, že pořadatelé zvládli organizaci na výbornou. Každé ráno, i přes to, že byl areál přes noc otevřen, bylo všude pěkně čisto. Chemické záchodky se vyvážely několikrát denně, což nebývá zvykem. Zvuk na obou pódiích byl dobrý, výkony vystupujících ještě lepší. Všichni lidi příjemní. Takže by se dalo říct, že i když počasí tentokrát nebylo jako na Jamajce, ovšem atmosféru by Jamajčani mohli závidět! Takže příští rok nashledanou.