Report z Breaksome

Vyskakující a vzájemně se do hlavy kopající jeptišky, drsně vyhlížející zápasníci sumo, naolejovaní chlápci z posilovny zvedající stokilové činky a striptérky s mýdlovými bublinami po celém těle. Litujete, že jste nebyli v pátek v Roxy? Máte důvod.

Podle první věty reportu by se mohlo zdát, že součástí Breaksome bylo i vystoupení nějaké ujeté partičky předvádějící klášterně-posilovací performance. Ne, samozřejmě, že ne. Výše popisované se odehrávalo pouze na dvou projekčních plátnech. A že se jednalo o velmi povedenou videoprojekci je potřeba zdůraznit. Stejně jako fakt, že stále nedokážu zkrotit nadšení ze skvělé párty a vystoupení Simona Shackletona aka Elite Force.

Samozřejmě, že k mému pocitu nadšení z celého večera přispěli i ostatní vystupující: Kaplick a eastauthentičtí Ottoman a Jan 2. Ale bohužel… Pokud vystupujete s někým jako je Elite Force, padne velká část pozornosti právě na něj. Alespoň u mě tomu tak bylo. A za to, že tohle byla první a zároveň poslední zmínka o ostatních djs večera, se jim všem chci omluvit. Promiňte. Ale Simon fakt "zaválel".

Pokuřující, postávající na pódiu a čekající až bude moct vystoupit vypadá Simon jako obyčejný chlápek. Ale když se postaví za gramofony, stane se z něj obrovská, pozitivní energií nabitá hmota. Jen stojíte s otevřenou pusou a myslíte na jediné: je víc „ujetej“ Simon Shackleton za gramofony nebo postavy promítané na plátno? A jakoby ona otázka-myšlenka nějakou záhadou přeskočila až do Simonova mozku, odpověď přišla v podobě vokálu ve skladbě od Goldtrix: they say I´m crazy... Nebylo pochyb. Vykulené oči, poskakování, divoké točení čudlíků na mixáku, mávání rukama a každé dvě minuty pokřik Come on! Jo, je ujetej. Ale tím správným směrem.

Že má jasnou představu o svém vystoupení bylo slyšet od první chvíle. Začal tím, že zpomalil tempo. Nechtěl tak úplně navázat na energický set Kaplicka, chtěl si evidentně s publikem pohrát podle vlastního scénáře. A minutu za minutou bylo jasné, že se jedná o scénář bez hluchých a zbytečných momentů. Prostě takový ten scénář, ve kterém najdete tolik nápadů, že by z něj bylo možno natočit několik filmů. Nebo asi v tomto případě lépe řečeno: zahrát několik setů. Temné a acidové zvuky rozvibrovávaly každou buňku v těle a lehce prosluněné zvuky a vokály mě zase odnášely někam na pláž do Karibiku (k čemuž přispělo také horko v Roxy). Elite Force nezapomněl zahrát vlastní nově vydanou skladbu Driving Me Crazy, pustil něco málo od Lee Coombse nebo The Drumattic Twins, taky remixy singlů od Orbital (One Perfect Sunrise), Goldieho (Inner City Life) a Chemical Brothers (Private Psychedelic Reel).
 
Elite Force bez diskuzí dostál pověsti breakbeatového mága a vykouzlil v Roxy nádhernou atmosféru. O tom se koneckonců můžete přesvědčit sami. Rádio Akropolis totiž páteční Breaksome vysílalo v přímém přenosu, a tak si lze Simovo celé vystoupení stáhnout na webových stránkách rádia. Já to samozřejmě udělal a při psaní reportu jsem si už v klidu domova jeho vystoupení znovu poslechnul.

Chill-out nijak popisovat nebudu. Jednak jsem v něm strávil opravdu minimálně času (díky skvělé muzice na hlavním pódiu) a taky proto, že jsem na hudbu, která se tam hrála neměl náladu. A navíc nezněla vůbec chill-outově.

Co říct k návštěvnosti? Nebyla nejhorší. Ale Roxy v létě, i přestože vystupuje Elite Force, asi není zaslíbeným místem. A že představa Roxy sauny a vypocení několika litrů potu není nejideálnější představou, to uznávám. Ale když tady vystupuje Elite Force, musí rozhodně podobné myšlenky stranou.

Na závěr si neodpustím drobnou poznámku, kvůli které snad nebudu označen za netolerantního. I když se bojové sekvence odehrávaly pouze na plátně a člověk se nemusel bát, nebyl pohyb na parketu tak úplně bez rizika. V jednu chvíli se totiž dvě slečny u pódia rozhodly, že předvedou svoji show se dvěma (asi) tenisáky připevněnými na delších provázcích, a že s nimi budou točit pro zábavu nás všech okolo stojících. No, přiznávám bez mučení: svištění tenisáků kolem mých uší mě tak úplně nepobavilo.