REPORT

 

Ultima - Stacey Pullen

Někdy bych raději pravdu neměl. Podle informací, které jsem měl jsem zvěstoval nevyzpytatelnost Stacey Pullena a bohužel se zdroje nemýlily. Jaká byla Ultima v Roxy očima Pava se dočtete právě teď a tady.

 

Někde na fóru jsem četl, že reportéři nechodí na akce již od samého začátku. Neříkám, že to není pravda, ale jsou i výjimky. Do téměř prázdné Roxy jsem dorazil úderem 22. hodiny a tempo Hydeova setu bylo na ten čas docela vražedné. Hyde prošel před nedávnem velkou změnou. Dnes se již jen zřídka setkáme s Hydem, který na nás nastoupí s rozmanitými perkusemi, plochami a vůbec vším tím klidným a přesto neuvěřitelně tanečním z dílen labelu Kanzleramt. Ne, že by Hyde tyhle desky zahodil, ale na rozcestí se vydal jinudy.

Neumím moc lhát a tak se přiznám, že mi tenhle Hyde, který je plný zběsilé energie, typicky slovenského banging soundu a klasických intelektuálních Millsů vůbec nesedí. Možná už jsem starší a konzervativní, co se týče radikálních změn, ale Hydeův set mě vůbec nebavil. Ne, že by nebyl taneční, ale moje hlava ho nebrala. V dlouhých mixech, které Romana zdobily a charakterizovaly se tyto emotivně kratší, minimalističtější, monotónnější a především "nabušenější" skladby trochu motaly. Každopádně toto je pouze a jenom můj subjektivní pocit. Během 2 hodin se Roxy začala pozvolna plnit a tancujících na parketu přibývalo. Roman Hyde se po skončení setu docela mračil a důvodem měly být technické problémy, se kterými musel bojovat.

Na Slováka Bosse už byla Roxy slušně zaplněná. Bosse netřeba příliš představovat. Bossovi se daří vymanit ze stínu Tokyho, se kterým byl dlouhá léta spojován hudebně a to je moc dobře. Tedy alespoň pro ty starší, kterým "maximální energická techno jízda" už tolik nesedí. Boss se naprosto sžil s technologií Final Scratch. Není divu. Využívá jí ke správnému účelu. V čem to spočívá? Boss hraje jinak, že? Boss totiž hraje především Bosse. :) Je radost poslouchat a pařit na něco, co jinde neuslyšíte v kombinaci se starými Ruskiny, Millsy, Surgeony. Bosse jsem slyšel v poslední době mnohokrát a pokaždé je jeho set trochu jiný. Nikdy však neztrácí ani píď na energii. Plný parket reagoval na Slava Bosse velmi pozitivně. Někteří tancovali tak, že si z toho až uhnali bolesti zad (viď, Čéšo). :) Pro mě zajímavá situace nastala ve chvíli, kdy se na pódiu objevila tvář černého detroitského rodáka Stacey Pullena. Boss musel přejít z FS na klasické desky a bohužel to bylo poznat. Ať už někdo říká, že je to nesmysl... myslím si, že hraní s FS a bez něj je zcela odlišné. Bossovi scházela od té chvíle přesnost. Možná už jen natahoval a neměl motivaci ani nápady. Tenhle pocit znám dobře a není o co stát.

Stacey Pullen je bezesporu velkou osobností světové taneční scény a je rozhodně jedním z nejprotěžovanějších DJs světa. Netuším, co vedlo Roxy k jeho zabookování, ale umístění Pullena na jedinou techno noc v Roxy mezi bijce Bosse a Agenta? Hloupost! Stacey Pullen položil na gramofon první desku a mně již bylo jasné, že tohle o technu opravdu nebude. Milovníci house music jistě znají dobře label Junior London, že? Co myslíte, je to techno? :) Pullen se nepředvedl ani s technikou, kterou jsou Američané vyhlášeni. Samotnému mixingu se věnoval vždy maximálně 20 vteřin. Ležérně obsluhoval korekce a efektory na pultu Pioneer s odloženými sluchátky na druhém gramofonu. Opravdu se nikam nespěchalo. Stacey Pullen zahrál výborně, citlivě... jenže to byl tech-house. Trochu minela pro Ultimu. O techno se Pullen otřel na 5 minut v minutě 40. a pak od minuty 105. Z mého pohledu nic zajímavého tento Američan nepředvedl. Krátké mixy, neustálé laciné kroucení efektorem, časté vypnutí gramce a roztočení talíře obráceně v plném efektu. Hrál dobré desky, ale to bylo tak asi vše. Příště Roxy, prosím, 2x měř a 1x řež.

Agent? Mám pro jeho hraní slabost. Někdo říká, že je to monotónní, nudné a zbytečně výplachové. Hodně lidí mi říkalo, že on je opravdu dobrý a co že všichni na něm vidí. Agentovi sety mají nápad a přestože se někomu zdají být nudné, můžou být pro některé hodně zajímavým výletem. Hodně hutné, deep, hodně ploch, přesný mixing, vyvážené změny rytmiky. K Agentovi není moc co psát. Po Pullenovi opět zvedl rychlost BPM a ihned mu byl odměnou tancující parket.

Nesmím samozřejmě opomenout chill-out, který je poslední dobou často rozjetější jak hlavní sál. O hudební požitek se tady postarali Hoffee a Diome. Hoffee přinášel typické downtempo a nevynechal ani jazzovější prvky a nebo třeba i tu Bjork a Diome nějakou tu house rytmiku. Chill-out jak má být!

Tentokráte mě tedy jediná techno noc v klubu Roxy jménem Ultima příliš nenadchla. Rozpačitý dojem jsem měl z Romana Hydea, Boss byl výborný, Agent suverénní a headliner, který byl v tiskové zprávě vynášen do nebes, se spíše hodil asi na Reason. Slušný byl zvuk a dekorace (bylo to metro a nebo kozí dráha od ČD?) originální. Lidí bylo akorát. Nebylo ani narváno a nebylo ani prázdno. Ultima se Stacey Pullenem byla možná dobrou párty. Já však na ní asi brzy zapomenu a nebo spíš nebude důvod na ní vzpomínat.

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016