Report z oslavy Vectifových třicátin

Ač se to někdy nezdá, život a léta s ním strávená nám utíkají opravdu rychle a než se nadějete, tak vám kamarádi na mejdanu v Radosti blahopřejí k třicátým narozeninám. Člověk má pocit, jako by to bylo včera, kdy díky pochopení personálu jistého restauračního zařízení ochutnal první pivko či se poprvé letmo dotkl dívčího ňadra a najednou má tři křížky na krku. Tohoto zásadního mezníku v životě každého muže se po našem milém kamarádovi Myclickovi dočkal i DJ Vectif, který stojí za produkcí pražského klubu Radost FX. A popral se s ním více než stylově! Ve společnosti svých přátel uspořádal mejdan v rytmech opravdu kvalitního houseu, kde se o zvukovou stránku (podle PR na webu) postarali DJs Lucas, Čoky, Loutka, Chriss Sadler a samozřejmě i samotný Vectif. Nestihl jsem sice sety všech zúčastněných DJs, ale o vzpomínky na páteční houskoidní dýchánek se s vámi podělím v následujících řádcích.

Páteční večírek jsme započali v klubu Le Mirage, který je podobně jako Radost FX strategicky výhodně umístěn na I.P. Pavlova. O roztáčení placek směr naše ouška se postarali DJ Petr-ik s mně neznámým kolegou (webové stránky klubu Le Mirage by v tuto chvíli celkem bodly). Kluci mají evidentně rádi d'n'b a breakbeat a právě v těchto rytmech se také nesla příjemná hodinka strávená v tomto klubíku. I.P. Pavlov by celkem koukal, jak nám zafungovaly pivní reflexy nepodmíněné a tak jsme krátce před půlnocí zamířili do Radosti ve stavu mírně zchmeleném. Kdo se taky na ty krásný holky má koukat střízlivý, že ano?!?

Troufám si tvrdit, že již úvodní vizitkou každého alespoň trochu solidního klubu je kvalita security služby nejenom u vchodu. V tomto směru musím Radost rozhodně pochválit, protože z profesionálně vystupující a poměrně sympatické ochranky u vchodu by si měly mlátičky z jednoho nejmenovaného pražského klubu vzít rozhodně příklad! Po pípajícím security rituálu u vchodu, kdy jsme díky na kov reagujícímu zařízení odhalili piercing v intimních partiích Jardy Zapletala, jsme konečně vyrazili do útrob Radosti FX.

Bylo krátce po půlnoci a za gramofony v tu chvíli ještě ne zcela zaplněné Radosti vládl DJ Lucas. Zcela záměrně jsem použil termín "vládl", neboť Lucasův páteční výkon považuji po hudební i technické stránce za opravdu luxusní zážitek! Jeho set byl neskutečně rozmanitý a doslova poletoval z jedné odnože house music do druhé. Nejsem takový znalec, abych odhadl přesné stáří jeho desek, ale celkovým zvukem mi přišly velmi progresivní, sofistikované, atmosféricky okouzlující avšak zároveň se vracející k posvátným kořenům house music.

Chvilku to bylo tribal, chvilinku deep, sem tam zazněl nějaký vokál či sampl, ale jako celek naprosto de-luxe! Zazněly desky jako například Missy Elliot - Lick shots v parádním deep vokálovém remixu by Fred Everything, která mi opravdu udělala radost. Jedna z mnoha  atmosférických explozí se rovněž konala během nádherného motivu z Lynchova veledíla Twin Peaks pocházejícího od skladatele Angela Badalamentiho, tentokrát jsme na něj zavzpomínali pomocí samplero-remixerských schopností pana Mobyho v rámci releasu The Ultimate Go z roku 1992.

Přibližně po jedné hodině ranní hudba utichla a na podiu začal řádit šílený šoumen Čoky. Za gramofony se v tu chvíli objevila skupinka DJs a pravděpodobně i gratulujících přátel našeho oslavence Vectifa. Ač jsem za gramci zahlédl jak Formiho, tak třeba Moskita, jediný, kdo v tu chvíli kroutil čudlíky a deformoval tak hlas zběsilého Čokyho, byl DJ Vectif, připravující se na svůj set. Čoky nám mezitím oznámil, co dneska vlastně slavíme a po svém nám popřál příjemný prožitek tohoto večírku. Upřímně řečeno, ten kdo zažil Čokyho vystoupení alá božský Michael Jackson na narozkách DJe Loutky v klubu Roxy, mi dá asi za pravdu, že od této veselé postavičky pražského klubového života jsme už zažili zábavnější a poněkud vtipnější performance. Nicméně, kdo se ten večer chtěl bavit, ten si to užil, a tak jsme po této kulturní vložce s napětím očekávali, s čím přijde DJ Vectif.

Vectif to rozjel pomalinku a po lehounku, ale každou minutou jeho setu sílila intenzita a zábavnost jeho desek. Z počátku jsem měl z (oproti Lucasovi rozhodně odlišného zvuku) jeho magických černých placek trošku rozpačitý dojem, ale během poměrně krátké chvilky (4 až 5 desek) jsem se nechal strhnout tou energií sálající z repro beden a nádherně si to užil. Jak jsem tak pozoroval party people kolem sebe, určitě jsem nebyl jediný, komu bylo ten večer fajn. Kousek ode mne se s úsměvem vlnila krásná slečna Barunka z titulní stránky jednoho čísla magazínu XMAG a myslím, že ten večer se vůbec bylo na co koukat. :) Ale především byla k slyšení spousta skvělý muziky, a to je to hlavní! Během setu sympatického oslavence se celý již zcela zaplněný parket pořádně odvázal a v opravdu strhující a hodně rozjeté atmosféře, kdy v těch nejvíc euforických  momentech se mnou ječela snad celá Radost, jsme pokračovali přibližně dvě hodiny v zábavě, která je nám tak blízká.

Po těchto velmi příjemných dvou hodinkách strávených ve víru tance se za gramofony objevil DJ Loutka a pokračoval v již tak hodně rozjetém zvukovém mejdanu. Předvedl standardní v pohodě set (jak má ostatně ve zvyku), během něhož nám naservíroval klubové lahůdky jako Deep Dish - Flashdance či DJ Chus and David Penn - Esperanza. Ale znáte to, duše by juchala, ale tělesná schránka už toho měla trochu plné kecky. Po objektivním přehodnocení svého stavu jsem se tedy (nejenom) společensky unaven vydal směrem k domovskému baru Wakata, kde jsem svému oblíbenému barmanovi popřál dobré ráno a po chvíli se vydal směrem k domovu, respektive posteli. Zachumlán v peřinách jsem toho rána usínal s pocitem kvalitně prožitého večírku a těšil se, copak pěkného se mi bude zdát za eroťák.

Co dodat k tomuto mejdanu? Hodně príma muzika, fajn lidi a myslím, že to prostě nemělo žádnou podstatnější chybu. Možná by Radosti při příležitosti této narozeninové party slušely nějaké dekorace, ale to je opravdu jen puntičkářský detail. Dojem mi chvílemi kazil snad jen trochu moc alkoholem posilněný a mírně nespokojený chlapík, který asi (mně nepochopitelným způsobem) došel k závěru, že když bude hlasitě a vulgárně hulákat na DJe, atmosféře v klubu to prospěje. DJ Vectif mimo jiné dostál svému slibu, a tak coby vášnivý rybář z vlastnoručně chyceného úlovku (doufám, že nepodváděl a nechytal v Delvitě:) uspořádal rybí hostinu, takže vyhládnuvší tanečníci mohli ochutnat gastronomické rybí specialitky z kuchyně maestra Reného. Náš Techno.cz fotograf Dancer opět nedbal opakované nabídky fyzické likvidace a několikrát nás s Jardou vyblejskl během našich lehce komických tanečních variací. Takže se sice trošinku děsím jeho fotoreportu, ale co, stane se i v lepších rodinách...
 
Závěrem bych rád popřál Vectifovi do dalších let života hodně štěstí, lásky, přátel, dobrý muziky a vůbec všech věcí, který dělají život fajn. Pěvně věřím, že takhle příjemný mejdan zažijeme v Radosti ještě mnohokrát.