PARTYINFO
KAMIKAZE PRESENTS OLDIES BUT HOUSIES
Datum konání: |
22.12.2001 - sobota |
Místo konání: |
Praha - Mecca |
DJs: |
Marek aka T.T.M. (Niz.), Geert (Belgie), Spejbl, Dan Walter (Mr. Cucumber) |
Popis: |
retro house music vibes from Slováč, Miš-Maš, Ládví etc. C-lounge by the Thendos DJs |
Rozhovor s Gertem
(z dopisu...)
Jednou, bylo to v roce 91 navštívil jeden americký cestovatel house party v klubu Cultural Café, poblíž university v Bruselu. Tím, co se tam dělo byl velice okouzlen. Hudba, dekorace, lidé a celková atmosféra tohoto místa ho zasáhly přímo do srdce. A protože již předtím navštívil Prahu, tak jako první navrhl: "Hele kluci, to, co tady podnikáte, by se mělo jednou stát taky v Praze..."
Nejistí v celé řadě věcí jsme jednoho dne nasedli do auta spolu se dvěma Technicsy, stroboskopem, spoustou desek a vydali se na dobrodružnou misii do Prahy. Připraveni předávat naše "nejen párty poselství" jsme dorazili do tohoto překrásného města a potkávali samé překrásné a otevřené lidi.
Skupinka lidí, kteří si říkali TOMAMI byli těmi prvními, s nimiž jsme začali pořádat akce na různých místech jako Slovanský dům, Roxy, Futurum, Repre, Ládví, Miš Maš, protože taneční kluby v pravém slova smyslu tu ještě neexistovaly.
Pořádání těchto akcí bylo založeno na absolutní víře v hudbu, kterou jsme hráli a vyjadřovali, přičemž peníze pro nás vůbec žádnou motivaci nepředstavovaly.
Rozhovor s Markem
Z dopisu od Geerta... Gert hraje na Kamikaze.
Jednou, bylo to v roce 91 navštívil jeden americký cestovatel house party v klubu Cultural Café, poblíž university v Bruselu. Tím, co se tam dělo byl velice okouzlen. Hudba, dekorace, lidé a celková atmosféra tohoto místa ho zasáhly přímo do srdce. A protože již předtím navštívil Prahu, tak jako první navrhl: "Hele kluci, to, co tady podnikáte, by se mělo jednou stát taky v Praze..."
Nejistí v celé řadě věcí jsme jednoho dne nasedli do auta spolu se dvěma Technicsy, stroboskopem, spoustou desek a vydali se na dobrodružnou misii do Prahy. Připraveni předávat naše "nejen párty poselství" jsme dorazili do tohoto překrásného města a potkávali samé překrásné a otevřené lidi.
Skupinka lidí, kteří si říkali TOMAMI byli těmi prvními, s nimiž jsme začali pořádat akce na různých místech jako Slovanský dům, Roxy, Futurum, Repre, Ládví, Miš Maš, protože taneční kluby v pravém slova smyslu tu ještě neexistovaly.
Pořádání těchto akcí bylo založeno na absolutní víře v hudbu, kterou jsme hráli a vyjadřovali, přičemž peníze pro nás vůbec žádnou motivaci nepředstavovaly.
Rozhovor s Markem
Jak a proč jsi vlastně do Čech přicestoval?
Díky lidem, které jsem znal a také kvůli atmosféře, která tu byla vždycky skvělá.
Kde v Praze jsi vlastně hrál poprvé?
Bylo to před nějakými osmi lety v nějaké míčovně, jméno si už nepamatuju, ale bylo to v centru Prahy. Určítě to ví Dan Walter, který to tenkrát pořádal.
Pamatuješ si na prvních pět párty u nás, na nichž jsi hrál?
Ano, pamatuju si na ně velice dobře.
Kdo na nich hrál?
Dj Loutka, Dj Rene, Dj OTB, Dj Bikker, Dj Marek (alias TTM) a další...
Jaké to byly párty?
Jedním slovem – příšerné.
Ocenil jsi tu spontaneitu, která musela být tenkrát všude ve vzduchu?
To jsem přímo zbožňoval, miluju české clubbery.
Můžeš říct trochu víc k tomu jaké to bylo, když se česká klubová scéna teprve rodila?
Bylo to naprosto skvělé. Když jsem sem přijel poprvé tak tu bylo kolem sedmi set lidí na párty a hudba, kterou jsem hrál byla pro většinu návštěvníků této akce úplně nová – disco, groovy skladby, taky trochu tranceu, breakbeat a podobně. Posledně jsem tu hrál pod otevřeným nebem na skateboardovém hřišti těsně po módní přehlídce. Přišlo kolem 2000 lidí, kteří tancovali až do úsvitu. Byl to nádherný pohled.
Jak ses seznámil s lidmi, kteří u nás pořádali párty?
Mnoho z nich jsem potkal v Amsterodamu, a pak jsem zavolal já jim nebo oni zavolali mně.
Vzpomeneš si na svých nejoblíbenějších desek z té doby mezi lety 1990-95?
Pět je na mě příliš moc, sorry, asi ne. Konečně přijď si poslechnout Oldies But Houseies, tam je budu hrát all night long.
Rozhovor se Spejblem
Rozhovor s Kamikaze Markem aka T.T.M.
Díky lidem, které jsem znal a také kvůli atmosféře, která tu byla vždycky skvělá.
Kde v Praze jsi vlastně hrál poprvé?
Bylo to před nějakými osmi lety v nějaké míčovně, jméno si už nepamatuju, ale bylo to v centru Prahy. Určítě to ví Dan Walter, který to tenkrát pořádal.
Pamatuješ si na prvních pět párty u nás, na nichž jsi hrál?
Ano, pamatuju si na ně velice dobře.
Kdo na nich hrál?
Dj Loutka, Dj Rene, Dj OTB, Dj Bikker, Dj Marek (alias TTM) a další...
Jaké to byly párty?
Jedním slovem – příšerné.
Ocenil jsi tu spontaneitu, která musela být tenkrát všude ve vzduchu?
To jsem přímo zbožňoval, miluju české clubbery.
Můžeš říct trochu víc k tomu jaké to bylo, když se česká klubová scéna teprve rodila?
Bylo to naprosto skvělé. Když jsem sem přijel poprvé tak tu bylo kolem sedmi set lidí na párty a hudba, kterou jsem hrál byla pro většinu návštěvníků této akce úplně nová – disco, groovy skladby, taky trochu tranceu, breakbeat a podobně. Posledně jsem tu hrál pod otevřeným nebem na skateboardovém hřišti těsně po módní přehlídce. Přišlo kolem 2000 lidí, kteří tancovali až do úsvitu. Byl to nádherný pohled.
Jak ses seznámil s lidmi, kteří u nás pořádali párty?
Mnoho z nich jsem potkal v Amsterodamu, a pak jsem zavolal já jim nebo oni zavolali mně.
Vzpomeneš si na svých nejoblíbenějších desek z té doby mezi lety 1990-95?
Pět je na mě příliš moc, sorry, asi ne. Konečně přijď si poslechnout Oldies But Houseies, tam je budu hrát all night long.
Rozhovor se Spejblem
Kdy jsi začal s hraním?
V 92 na jaře, sám jsem začal vlastně pořádat akce, takže jsem hrál většinou na vlastních akcích, protože tenkrát jiný akce ještě nebyly. Hráli jsme s Michalem Loutkou, další můj kolega byl Australan, se kterým jsme začali dělat Ubiquity ve Slováči.
Vzpomněl by sis na svých prvních pět párty?
Svojí první párty jsem zažil U Melouna někdy na jaře 92. Druhou U Zoufalců, která dopadla docela dobře až na to, že nepřišel dealer, a pár lidí kvůli tomu nevypadalo dvakrát šťastně. Jinak já jsem se dostal k párty přes lidi z Amstru... Potom jsem odcestoval do Belgie, kde jsem měl to štěstí, že jsem se seznámil s lidmi, kteří byli blízko ke klubovýmu dění a mnoho z nich jsou dneska přední DJové. Dřív byla scéna taková progresivní, že tam šlo o hlubší věci a na těch párty mě bavilo, že jsem se tam setkal se spoustou lidí z celého světa, s nimiž jsem se mohl bavit o nejrůznějších globálních problémech a vytvářet si objektivnější názory. Bylo to takový společný hledání pravdy a takový směr jsem tu vždycky postrádal.
Proč se vlastně jmenuješ Spejbl?
To je přezdívka, která vznikla ještě v době, kdy jsem hrál v rockové kapele (Kurtizány pozn. redakce) a společně jsme jeli na otevření muzea Andy Warhola do Medzilaborců na východní Slovensko vlakem plným vykalenců a tam to nějak vzniklo.
Který z raných klubíků byl tvému sérdéčku nejblíž?
U Zoufalců, protože tam byla sympatická energie a mladý, slušný, poměrně otevřený lidi. Potom následoval Ubiquity, Radost, Miš Maš, kde jsem všude taky hrával jako rezident.
Jak se těšíš na akci Oldies But Housies?
Měl jsem velkou radost, že jste mi zavolali. Nepatřím mezi DJe, kteří neustále kupujou nový desky, ale průběžně desky kupuju, a poté co je vstřebám, tak je zařadím do sbírky, z níž pak vybírám když jedu hrát. Plánuju, že si na tuhle akci s sebou vezmu alespoň polovinu starých desek.
Na co se máme těšit?
Takovej old schoolovej styl...
Rozhovor s Mr. Cucumbrem
Produkční tým Kamikaze skládající se z agentury Zep Tepi, firmy Bols, T.N.T. a FISA uvádí jedinečnou noc, která si klade za cíl představit dnešnímu mladému publiku staré "kořeny" české klubové scény. Jedním z DJů, kteří byli u toho, je Spejbl. Máme s ním rozhovor.
V 92 na jaře, sám jsem začal vlastně pořádat akce, takže jsem hrál většinou na vlastních akcích, protože tenkrát jiný akce ještě nebyly. Hráli jsme s Michalem Loutkou, další můj kolega byl Australan, se kterým jsme začali dělat Ubiquity ve Slováči.
Vzpomněl by sis na svých prvních pět párty?
Svojí první párty jsem zažil U Melouna někdy na jaře 92. Druhou U Zoufalců, která dopadla docela dobře až na to, že nepřišel dealer, a pár lidí kvůli tomu nevypadalo dvakrát šťastně. Jinak já jsem se dostal k párty přes lidi z Amstru... Potom jsem odcestoval do Belgie, kde jsem měl to štěstí, že jsem se seznámil s lidmi, kteří byli blízko ke klubovýmu dění a mnoho z nich jsou dneska přední DJové. Dřív byla scéna taková progresivní, že tam šlo o hlubší věci a na těch párty mě bavilo, že jsem se tam setkal se spoustou lidí z celého světa, s nimiž jsem se mohl bavit o nejrůznějších globálních problémech a vytvářet si objektivnější názory. Bylo to takový společný hledání pravdy a takový směr jsem tu vždycky postrádal.
Proč se vlastně jmenuješ Spejbl?
To je přezdívka, která vznikla ještě v době, kdy jsem hrál v rockové kapele (Kurtizány pozn. redakce) a společně jsme jeli na otevření muzea Andy Warhola do Medzilaborců na východní Slovensko vlakem plným vykalenců a tam to nějak vzniklo.
Který z raných klubíků byl tvému sérdéčku nejblíž?
U Zoufalců, protože tam byla sympatická energie a mladý, slušný, poměrně otevřený lidi. Potom následoval Ubiquity, Radost, Miš Maš, kde jsem všude taky hrával jako rezident.
Jak se těšíš na akci Oldies But Housies?
Měl jsem velkou radost, že jste mi zavolali. Nepatřím mezi DJe, kteří neustále kupujou nový desky, ale průběžně desky kupuju, a poté co je vstřebám, tak je zařadím do sbírky, z níž pak vybírám když jedu hrát. Plánuju, že si na tuhle akci s sebou vezmu alespoň polovinu starých desek.
Na co se máme těšit?
Takovej old schoolovej styl...
Rozhovor s Mr. Cucumbrem
Proč Mr. Cucumber?
To byl vlastně label, kde jsme vydali Ohm Square desku, nějakou kompilaci Tchendos pro časopis Živel, a taky kompilaci na vinylu, kde byli Wubble-U. A proč jsme to začali dělat? Jednoduše proto, že už nás nebavilo jen pařit, ale taky něco dělat. Ty prvopočátky byly překrásný – hodně drog, každej víkend, hodně tance...
Ale to existuje teď taky, v čem to bylo samojediný právě tenkrát?
Bylo to nový, v mým případě sehrály drogy dost podstatnou roli – tripy, extáze.
Dá se říct, co bylo lepší tenkrát a co je lepší teď?
Já už teď moc na house party nechodím. Spíš zajdu na koncert nebo když hrajeme dneska sami. Rád si sednu v menších klubech jako je Punto, radší mám breakbeat, jungle, ale i house. Ten už pro mě dneska musí být nějak překvapující a nevšední, protože mi příjde, že většina těch houseovejch věcí mě prostě nepřekvapí. Starý věci, který slyším teď mě sice uspokojí, ale u řady Djů mi přijde, že trochu zakrněli, ale nechci soudit, protože až zas tak moc už to nesleduju. Přijde mi, že se z toho stala tak trochu diskotéka, ale to možná bylo i předtím, jenomže my jsme si to neuvědomovali.
První párty?
Úplně první byla U Melouna, ale to označení "párty" bych ani moc nepoužíval, tam se spíš sedělo a nikdo moc nechápal, co tam pouštěj za hudbu. Úplně první párty s vynikajícíma extázema byla v Roxy – první jarní den roku 92, tehdy nebyla Roxy ještě v provozu. Holý zdi, jeden stroboskop a Belgičani, ti jsou hodně důležitý. Myjsme pak zase přivezli Holanďany – Marka a Reného, což bylo docela příjemný, a pak už se toho ujali promotéři.
Říkáš to jakoby to bylo špatně?
K tomu to přirozeně směřovalo, takže určitě dobře. Bylo jasný, že dříve nebo později k tomu dojít musí. Celý to zkomercionalizovalo a pokud můžu mluvit za sebe, tak pro mě to zas znamená návrat zpátky. Mám radší takový špinavější prostředí, takže třeba do Meccy už teď nechodím.
Existuje něco, co tě dokáže přimět k tomu, abys šel?
Zlomilo mě, že jsem do Meccy vyrazil, když jsem zaslechl, že tu bude hrát Dimitry, jenže on nakonec nepřijel. Na tuhle akci se moc těším, těším se na Marka..., protože mě zajímá, co hraje, ale předpokládám nějakou klasiku.
Kdy jsi přešel z role "pozorovatele" do pozice, z níž jsi začal dění na scéně aktivně ovlivňovat?
Byl jsem u toho, když Loutka s Bidlem trénovali dole v Bunkru u Gramců, jenže tenkrát jsem byl natolik hloupej, že jsem se tomu nevěnoval. Pět let jsem ustavičně chodil na párty, kalili jsme furt až pak to už stálo i za hovno, ale já jsem si to ani moc neuvědomoval.
Finální DOST sis řekl postupně nebo v nějakém zlomovém okamžiku?
Velmi postupně. I když mi už lidi kolem říkali, že bych se mohl trochu sklidnit, napadali house, ačkoli já jsem byl jeho ortodoxní zastánce. Postupně s tím, jak jsme začali něco vytvářet, jsem si začal uvědomovat, že mě to už ani tolik nebaví, ale ještě pořád si rád trsnu, protože to, co jsem prožil při tancích v těch prvních letech, to jen tak někdo neprožil... Když to vidím zpětně, tak to byli pařiči, pro který muselo bejt velký dobrodružství tohle dělat, protože tu nic takovýho nebylo a všichni jsme koukali jako vrány. V tý době mi to přišlo jako underground, ale ted se mi zdá, že to žádnej underground nebyl, ale bylo to skvělý.
Co kluby té doby?
Ze začátku byla v Praze každých 14 dní velká párty, zpravidla ve Slováči. Tam to bylo dobrý, pak mě začalo srát, když se to přemístilo do Ládví, tak jsem si připadal jako na diskotéce na sídlišti, ale jinak Ubiquity a Slováči, to bylo parádní. No a pak bych zapomněl na Miš Maš, tam byly nejlepší nedělní akce. Takže v pondělí ráno se vyrojila na Veletržní partička mimozemšťanů. Ta parta s Loutkou, Bláhou a ještě jedním člověkem si říkali Tomami. Oni dělali ty první tři párty v Miš Maši, který byly zároveň ty nejlepší a to byl pro mě ten abslutní vrchol. Měl jsem pocit, že jsme všichni bratři a sestry, ale zase pravda to nebyla.
"Kořeny" české klubové scény
Dan Walter (Mr. Cucumber) vypráví zajímavě o vzniku pražské klubové scény.
To byl vlastně label, kde jsme vydali Ohm Square desku, nějakou kompilaci Tchendos pro časopis Živel, a taky kompilaci na vinylu, kde byli Wubble-U. A proč jsme to začali dělat? Jednoduše proto, že už nás nebavilo jen pařit, ale taky něco dělat. Ty prvopočátky byly překrásný – hodně drog, každej víkend, hodně tance...
Ale to existuje teď taky, v čem to bylo samojediný právě tenkrát?
Bylo to nový, v mým případě sehrály drogy dost podstatnou roli – tripy, extáze.
Dá se říct, co bylo lepší tenkrát a co je lepší teď?
Já už teď moc na house party nechodím. Spíš zajdu na koncert nebo když hrajeme dneska sami. Rád si sednu v menších klubech jako je Punto, radší mám breakbeat, jungle, ale i house. Ten už pro mě dneska musí být nějak překvapující a nevšední, protože mi příjde, že většina těch houseovejch věcí mě prostě nepřekvapí. Starý věci, který slyším teď mě sice uspokojí, ale u řady Djů mi přijde, že trochu zakrněli, ale nechci soudit, protože až zas tak moc už to nesleduju. Přijde mi, že se z toho stala tak trochu diskotéka, ale to možná bylo i předtím, jenomže my jsme si to neuvědomovali.
První párty?
Úplně první byla U Melouna, ale to označení "párty" bych ani moc nepoužíval, tam se spíš sedělo a nikdo moc nechápal, co tam pouštěj za hudbu. Úplně první párty s vynikajícíma extázema byla v Roxy – první jarní den roku 92, tehdy nebyla Roxy ještě v provozu. Holý zdi, jeden stroboskop a Belgičani, ti jsou hodně důležitý. Myjsme pak zase přivezli Holanďany – Marka a Reného, což bylo docela příjemný, a pak už se toho ujali promotéři.
Říkáš to jakoby to bylo špatně?
K tomu to přirozeně směřovalo, takže určitě dobře. Bylo jasný, že dříve nebo později k tomu dojít musí. Celý to zkomercionalizovalo a pokud můžu mluvit za sebe, tak pro mě to zas znamená návrat zpátky. Mám radší takový špinavější prostředí, takže třeba do Meccy už teď nechodím.
Existuje něco, co tě dokáže přimět k tomu, abys šel?
Zlomilo mě, že jsem do Meccy vyrazil, když jsem zaslechl, že tu bude hrát Dimitry, jenže on nakonec nepřijel. Na tuhle akci se moc těším, těším se na Marka..., protože mě zajímá, co hraje, ale předpokládám nějakou klasiku.
Kdy jsi přešel z role "pozorovatele" do pozice, z níž jsi začal dění na scéně aktivně ovlivňovat?
Byl jsem u toho, když Loutka s Bidlem trénovali dole v Bunkru u Gramců, jenže tenkrát jsem byl natolik hloupej, že jsem se tomu nevěnoval. Pět let jsem ustavičně chodil na párty, kalili jsme furt až pak to už stálo i za hovno, ale já jsem si to ani moc neuvědomoval.
Finální DOST sis řekl postupně nebo v nějakém zlomovém okamžiku?
Velmi postupně. I když mi už lidi kolem říkali, že bych se mohl trochu sklidnit, napadali house, ačkoli já jsem byl jeho ortodoxní zastánce. Postupně s tím, jak jsme začali něco vytvářet, jsem si začal uvědomovat, že mě to už ani tolik nebaví, ale ještě pořád si rád trsnu, protože to, co jsem prožil při tancích v těch prvních letech, to jen tak někdo neprožil... Když to vidím zpětně, tak to byli pařiči, pro který muselo bejt velký dobrodružství tohle dělat, protože tu nic takovýho nebylo a všichni jsme koukali jako vrány. V tý době mi to přišlo jako underground, ale ted se mi zdá, že to žádnej underground nebyl, ale bylo to skvělý.
Co kluby té doby?
Ze začátku byla v Praze každých 14 dní velká párty, zpravidla ve Slováči. Tam to bylo dobrý, pak mě začalo srát, když se to přemístilo do Ládví, tak jsem si připadal jako na diskotéce na sídlišti, ale jinak Ubiquity a Slováči, to bylo parádní. No a pak bych zapomněl na Miš Maš, tam byly nejlepší nedělní akce. Takže v pondělí ráno se vyrojila na Veletržní partička mimozemšťanů. Ta parta s Loutkou, Bláhou a ještě jedním člověkem si říkali Tomami. Oni dělali ty první tři párty v Miš Maši, který byly zároveň ty nejlepší a to byl pro mě ten abslutní vrchol. Měl jsem pocit, že jsme všichni bratři a sestry, ale zase pravda to nebyla.
"Kořeny" české klubové scény
Produkční tým Kamikaze skládající se z agentury Zep Tepi, firmy Bols, T.N.T. a FISA uvádí jedinečnou noc, která si klade za cíl představit dnešnímu mladému publiku staré "kořeny" české klubové scény.
Současná clubberská omladina, mnohdy velmi zapálená pro věc, si jen zřídkakdy uvědomuje, odkud vzešla aktuální podoba naší taneční scény, kdo byli ti, co začali pořádat první akce nebo kdo u nás vlastně zahrál první desky a jak to znělo.
Tato ojedinělá akce umožní těm mladším z nás návrat do mezidobí let 1991 až 94 s těmi, kdo stáli u zrodu. Mezi ně patřila partička holandsko-belgických DJů - Geert a Marek, kteří vedle Dana Waltera (Mr. Cucumber), Spejbla, Loutky a celé řady dalších, spoluvytvářeli prvopočátky toho, čemu dnes říkáme česká taneční scéna.
Párty bude konečně jedinečná také tím, že výše jmenovaní interpreti se budou snažit hrát především desky z tohoto období, aby tak navodili autentickou atmosféru oněch dávných časů...
Další zajímavostí bezesporu je, že během této akce se očekává 100 000 zákazník klubu Mecca za období, kdy zde začala produkce Zep Tepi pořádat akce. Tento návštěvník by měl být podle předběžných propočtů mezi dvoustým až čtyřstým příchozím a zmíněný šťastlivec získá 2x vstup zdarma, volný účet pro vlastní potřebu po celou noc a odvoz domů zdarma.
Produkční tým Kamikaze skládající se z agentury Zep Tepi, firmy Bols, T.N.T. a FISA uvádí jedinečnou noc, která si klade za cíl představit dnešnímu mladému publiku staré "kořeny" české klubové scény.
Současná clubberská omladina, mnohdy velmi zapálená pro věc, si jen zřídkakdy uvědomuje, odkud vzešla aktuální podoba naší taneční scény, kdo byli ti, co začali pořádat první akce nebo kdo u nás vlastně zahrál první desky a jak to znělo.
Tato ojedinělá akce umožní těm mladším z nás návrat do mezidobí let 1991 až 94 s těmi, kdo stáli u zrodu. Mezi ně patřila partička holandsko-belgických DJů - Geert a Marek, kteří vedle Dana Waltera (Mr. Cucumber), Spejbla, Loutky a celé řady dalších, spoluvytvářeli prvopočátky toho, čemu dnes říkáme česká taneční scéna.
Párty bude konečně jedinečná také tím, že výše jmenovaní interpreti se budou snažit hrát především desky z tohoto období, aby tak navodili autentickou atmosféru oněch dávných časů...
Další zajímavostí bezesporu je, že během této akce se očekává 100 000 zákazník klubu Mecca za období, kdy zde začala produkce Zep Tepi pořádat akce. Tento návštěvník by měl být podle předběžných propočtů mezi dvoustým až čtyřstým příchozím a zmíněný šťastlivec získá 2x vstup zdarma, volný účet pro vlastní potřebu po celou noc a odvoz domů zdarma.